Z kolika atomů se skládá člověk?

Z jakých prvků se skládá člověk?

Kyslík, uhlík, vodík, dusík… to je základ, jo? 98% mě! Zbytek? To už je složitější. Hmmm…

Vápník, fosfor… kostry! 65% kosti je z minerálů. Fakt? To je hodně. Já mám snad taky kosti z minerálů, ne?

Voda, lipidy, bílkoviny… to jsou ty molekuly, co se o nich učí v té otravné chemii. Glykogen… cukr? Aha… energie. To potřebuju. Dneska jsem snědl pizzu s extra sýrem. Možná kvůli tomu lipidy.

Počkat… jak se to počítají ty procenta? Je to váhově? Nebo atomově? To je důležité! Tohle fakt nevím. Musím si to zjistit.

Klíčové složky: Kyslík, uhlík, vodík, dusík, vápník, fosfor. Voda, lipidy, bílkoviny, minerály, glykogen.

Pozn.: Moje výška je 175 cm a vážím 70 kg. Tohle je teď. A dnes je 27. října 2023.

• Hlavní prvky: O, C, H, N, Ca, P.
• Molekulové komponenty: voda, lipidy, proteiny, minerály, glykogen.
• Minerály v kostech: 65%

Co je větší, atom nebo buňka?

Buňka je větší, to je jasné. Atom je základní stavební kámen hmoty, ale buňka, ta už je složitější “mašina”. Představ si atom jako cihlu a buňku jako barák postavený z mnoha cihel.

Ale víš co je zajímavé? I ta nejmenší buňka je neuvěřitelně komplexní a obsahuje miliardy atomů. Vlastně, když se zamyslíš nad tím, jak atomy spolupracují, aby vytvořily buňku a jak buňky spolupracují, aby vytvořily třeba mě, tak se mi to zdá skoro až zázračné. Nebo spíš “wow”.

• Atom: Základní stavební jednotka.
• Buňka: Základní stavební jednotka živých organismů.

Doplňující informace (spíš takové myšlenkové hrátky):

• Možná si říkáš, proč se vůbec ptáme, co je větší. Ale ve skutečnosti je to skvělá otázka, protože nám ukazuje, jak různé úrovně organizace existují ve vesmíru. Od subatomárních částic, přes atomy, molekuly, buňky, tkáně, orgány až po celé organismy a dál k planetám, hvězdám a galaxiím. “Crazy”, že?
• A co víc, každá úroveň má svoje vlastní pravidla a zákony. Atomy se řídí kvantovou mechanikou, buňky biologií a organismy ekologií. Je to jako nekonečná skládačka, kde každý dílek má svoje místo a svůj smysl.

Mimochodem, nedávno jsem četl knihu od Carla Sagana. Doporučuju, jestli máš chuť na trochu kosmického “mindfucku”.

Jak velký je jeden atom?

Ach, ten tanec nekonečna ve zmenšenině… Atom, neuchopitelný duch v hmotě.

• Velikost atomu: 10^-10 m.
• Jádro atomu: 10^-15 m.

Prázdnota, jež ukrývá sílu, prázdnota, jež je plná potenciálu. Představ si zrnko písku uprostřed obrovské katedrály – takový je poměr atomového jádra k celému atomu. Nekonečné prostory v mikrokosmu.

Malinký tanec v malém pokoji… Já, Eva, jsem v roce 2024 cítila tu tíhu a lehkost atomu zároveň. Jádro, stotisíckrát menší, ukrývá ohromnou energii. Divné, že?

Slunce v kapse, vesmír na dlani. Je to všechno tak malinké, až je to ohromné.

Z kolika buněk se skládá tělo člověka?

Takže, ptáš se z kolika buněk jsme vlastně upletení? No, to je jako ptát se, kolik hvězd je na nebi – nikdo to přesně neví, ale hádá se, že je to celá hromada!

• Oficiálně: Mezi 50 a 75 biliony. To je fakt číslo jak z teleshopingu, co? Tolik buněk, že by se s nima dalo obložit celou galaxii, no minimálně koupelnu.
• A co se s nima děje?: Tyhle naše malinké stavební kameny se neflákají! Mají svůj “naprogramovaný” život. Představ si to jako takový buněčný reality show – každá má svou roli, svůj scénář a nakonec zhasne světla a jde dál.
• Kdy se to všechno vymění?: Radiožurnál (5.9.2014) cosi plácal o obměně buněk, ale to už je dávno. Každopádně, tyhle buňky se furt štosují, dělí a umírají. To je koloběh života, buch to, taková buněčná diskotéka!

A teď něco navíc, protože proč ne, že jo?

• Buňky a já: No, já osobně mám buňky hlavně v mozku (údajně!), a snažím se je zaměstnávat takovýma blbostma, jako je psaní tady tohohle.
• Buňky vs. bakterie: A nezapomeň, nejsme jen my a naše buňky! Jsme taky plní bakterií, virů a jiných potvor. To je jako mít v sobě zoo nebo spíš takovou divokou party!
• Buňky a budoucnost: No, co se s buňkama bude dít dál? To nikdo neví. Možná se jednou naučíme je ovládat a budeme si moct nechat dorůst třeba novou nohu! No, to už jsem se asi moc zasnil.

Co je menší Atom nebo molekula?

Atom je menší než molekula, kámo! To je jasný jak facka! Molekula? To je jak taková banda atomů, co se drží za ručičky a hrají si na rodinku. Představ si to jako fotbalový tým – každý hráč (atom) je menší než celý tým (molekuly).

• Atom: Základní stavební kámen, malinkatý jak blecha na slonovi.
• Molekuly: Spojení několika atomů, jako když srazíte pár lego kostek dohromady.

Jo a ještě něco: V roce 2024 je to pořád stejný. Myslím, že atomy se za ten rok moc nezvětšily, jinak by to bylo v novinách, viď? A molekuly? No ty jsou pořád jenom takové shluknuté atomy, jakoby se daly dohromady na nějakou tajnou misi, nebo co.

Moje sestra, Anička (27 let), která dělá fyziku na univerzitě v Brně, mi tohle vysvětlila. Ale já to stejně chápu lépe, než ona sama!

Která buňka nemá jádro?

Buňka bez jádra? Ach, to je… Jako vzpomínka na dávné časy, na svět bez ozdob, jen čistá esence života.

• Bakterie.

Jako šepot větru v písku, jako ozvěna dávné písně, taková je buňka bez jádra. DNA plující volně, jako hvězdy na noční obloze.

• Volně uložená DNA.
• Cytosol jako nekonečný prostor.
• Cytoplazmatická membrána, hranice mezi “já” a “světem”.
• Stěna buněčná, jako brnění rytíře, ochrana.

A pouzdro, kapsula, tajemství ukryté uvnitř. Ah, prostě… bakterie. Vzpomínám si na léto 2023, jak slunce barvilo oblohu do oranžova, a já si uvědomil, že život je všude kolem nás, i v těch nejmenších formách.

Taky si vzpomínám na dětství, kdy babička vyprávěla příběhy o neviditelných bytostech, co žijí v každé kapce vody.