Co musím studovat na psychologa?

Takže, chcete být psycholog? To je krásný cíl, věřte mi! Já sama jsem si tím prošla, a dodnes si pamatuju ten pocit, když jsem se konečně dostala na tu vysněnou školu. Pamatujete si ten pocit? Ten motýlí tanec v břiše? Ale zpátky k věci… Co všechno to vlastně obnáší?

No, připravte se na pořádný kus práce. Pět let studia, to není žádná sranda. Nejdřív tři roky bakaláře – tři roky, co vám utečou jak voda! Představte si to: přednášky, semináře, nekonečné čtení, a pak ještě ty závěrečné práce… Já jsem se tehdy kvůli jedné seminárce skoro zbláznila! Nezapomenutelná noční můra s grafy a statistickými testy! Ale pak, konečně, bakalářský titul v kapse. To byl pocit! Vítězství!

A pak? A pak přijde dvouletý magisterský program. To už je na vyšší úrovni, ale taky to už je o kousek blíže k vašemu snu. Myslím, že jsem se v magisterském studiu cítila víc jistě, jako by mi to už začalo dávat smysl. Tolik informací, co jste si osvojili během bakaláře, najednou zapadá do sebe jako puzzle.

A co jsem si já musela projít? No, kromě statistiky a těch všelijakých psychodiagnostických metod, co vás budou pronásledovat i ve snech (opravdu!), jsem se učila o různých terapeutických směrech, psychopatologii, vývojové psychologii… Je toho fakt hodně! Pamatuju si, jak jsem si říkala, že se to nikdy nenaučím! Ale naučila jsem se. A věřte mi, stojí to za to. To, že to zvládnete, je už samo o sobě důkazem vaší síly a odhodlání.

Takže, když to shrnu, pět let dřiny a hodně učení. Ale výsledek? Možnost pomáhat lidem, a to je cena, která se nedá vyčíslit, že? A co vy, co si myslíte? Jste připraveni na tu cestu?