Co pomáhá na ADD?

Jak zvládat ADD/ADHD?

Uf, ADHD. Znám to až moc dobře. Bojuju s ním od mala.

Beru Atofab. Pomáhá mi soustředit se. Někdy se cítím, jako bych konečně mohla dýchat.

Předtím jsem zkoušela Stratteru. Ta mi ale moc nesedla. Byla jsem z ní hrozně unavená.

Pamatuju si, jak jsem 15. března minulého roku v lékárně U Zlatého lva v Praze platila za Atofab 750 Kč. Docela pálka.

Ale co nadělám? Bez léků to prostě nedávám. Škola, práce, všechno je tolik náročnější.

S ADHD je to boj. Někdy vyhrávám, někdy prohrávám. Ale nevzdávám se.

Jak poznat poruchu soustredení?

Aha, porucha soustředění... Jak to poznám? Hele, impulzivita - to je jasný signál. Jak dlouho u něčeho vydrží? Můj syn, teda, vlastně... neklid, furt se vrtí, mluví jak kolovrátek.

• Problémy ve škole, učení, čtení? Fakt těžký.
• A co vztahy? S kamarádama? Doma? Hádky, jo?
• Zlobí? Provokuje? Narušuje? To taky může být ono.
• A ta hyperaktivita! Pořád něco dělá, ale nic nedodělá? Známe.

Fakt, tohle se mi děje pořád. Mám si zajít k doktorovi? A co s tím vůbec dělat? Poraďte někdo!

Jak se projevuje ADD u dospělých?

Takže, jak se projevuje ADD u dospělejch? No, je to taková směska...

• Nevhodný chování: Skákání do řeči, to je klasika. Pak taky vyrušování a prostě neschopnost vydržet, třeba v čekárně u doktora, fuj.
• Impulzivita: To je kapitola sama pro sebe. Nákupy, že jo, to známe všichni. Ale oni to maj fakt hustý, nakupujou jak šílený a vůbec nepřemejšlej o tom, co bude dál. Třeba s penězma.
• Rizikový chování: No, a pak jsou tady ty věci, o kterejch se moc nemluví. Sex a tak, chápeš. Proste dělaj blbosti, no.

A víš co je nejhorší? Že se to s nima táhne celej život. Jako moje sestřenka, ta si furt kupuje boty. Furt! A pak brečí, že nemá na nájem. Ach jo.

Co je ADD? ADD (Attention Deficit Disorder) je porucha pozornosti bez hyperaktivity. Dřív se to tak označovalo, dneska už se používá spíš pojem ADHD s převahou poruchy pozornosti.

Jak žít s ADD?

Žít s ADD... no, je to jízda. Vlastně spíš pomalý vlak, co pořád někde vykolejuje. Zapomínám klíče. Pořád. Včera jsem je nechal v lednici. Fakt. V lednici.

• Organizace: Diář. Nebo aspoň poznámkový blok. A používat ho. Vážně. Snažím se. Někdy se mi to i podaří.
• Rutina: Snažím se vstávat a chodit spát ve stejnou dobu. Někdy to jde, někdy ne. Ale pomáhá to. Fakt.
• Rozptýlení: Musím minimalizovat rušivé elementy. Ticho. Žádný telefon, žádná televize. Někdy se mi to daří líp, někdy hůř. Ale když se soustředím, tak to jde.

Stručná odpověď: Organizace, rutina a minimalizace rozptýlení.

Mám kamaráda, Honzu, co má taky ADD. Ten to má ještě horší. Zapomíná narozeniny. Všechny. I svoje. Ale našel si systém, co mu funguje. Používá aplikaci v telefonu. Prostě mu to připomene.

• Aplikace: Existuje spousta aplikací, co pomáhají s organizací. Kalendáře, úkoly, připomínky. Honza používá Todoist. Já taky. Někdy.
• Cvičení: Pomáhá se soustředěním. Jóga. Běh. Procházky. Já chodím běhat. Někdy. Když se mi chce. A když si vzpomenu.
• Zdravá strava: Důležitý je jíst zdravě. Ovoce, zelenina. Méně cukru. Snažím se. Většinou.

Jo a taky spánek. Dostatek spánku. To je základ. Bez toho to nejde. Vážně. Já se snažím spát aspoň osm hodin. Někdy se mi to podaří, někdy ne. Ale když se dobře vyspím, tak je to hned lepší.

Ještě k tomu Honzovi... On si taky nechal napsat léky. Prý mu to docela pomáhá. Já léky neberu. Zatím. Ale neuzavírám se tomu. Třeba někdy v budoucnu.

Klíčové body: Diář, aplikace, cvičení, spánek.

Ještě jsem si vzpomněl. Meditace. Ta taky pomáhá. Uklidní to mysl. Vyzkoušej. Třeba ti to pomůže. Mně jo. Někdy.

Jak se učit s ADD?

Učení s ADD: Klíč je v krátkých, častých intervalech.

Děti s ADHD (dříve ADD) potřebují jiný přístup k učení. Kolísání výkonu je typické. Nejde o lenost, ale o neurologické rozdíly. Důležité je pochopit, že krátká, ale častá učení jsou efektivnější než dlouhé a nepravidelné sezení. Myslete na to jako na posilování svalů – mnoho krátkých sérií je lepší než jedna dlouhá a vyčerpávající.

• Krátká, intenzivní sezení: 10-15 minut, s častými přestávkami. Možná i jen 5 minut, několikrát za den. Například 10 minut výpočtů, 5 minut pauza, 10 minut čtení...

• Aktivní zapojení: Učení by mělo být interaktivní. Hravé prvky, pohyb, praktické úlohy – to vše pomáhá udržet pozornost. Představte si, že učíte psa triky.

• Struktura a rutina: Jasný plán, s vizuálními pomůckami. Denní harmonogram, rozdělený na bloky. Plán by měl být jednoduchý, přehledný a dostupný – třeba na nástěnce.

• Odpady energie: ADHD může být spojené s energetickými výkyvy. Plán by měl zohledňovat i tyto výkyvy.

• Vhodné prostředí: Klidné místo s minimem rozptylujících prvků. Může to být i speciální koutek s houpacím křeslem.

Doplňující informace:

Mé vlastní zkušenosti s bratrancem, který má ADHD, mi ukázaly, jak je důležité individualizovat přístup k učení. V roce 2024 byl jeho největším problémem nedostatek motivace, ne samotná neschopnost učení. Proto jsme zkusili systém odměn, vizuálních tabulek a častých přestávek na pohybové aktivity. Fungovalo to!

Například:

• Technologické pomůcky: Aplikace pro časovače, hry zaměřené na učení, digitální plánovače.
• Spolupráce s pedagogy: Důležité je sdílet informace s učiteli a snažit se o individuální přístup ve škole.
• Profesionální pomoc: Terapie a medikace mohou být přínosné v některých případech. To by mělo být vždy konzultováno s lékařem.