Co vše dělá Personalista?
Co přesně dělá personalista a jaké jsou jeho úkoly?
Co přesně dělá personalista. Jsem takovej lovec lidí, fakt. Mojí hlavní prací je nábor, takže hledám a obsazuju pozice. Neustále prohrabuju životopisy a snažím se najít někoho, kdo k nám zapadne. Je to nekonečný.
Zrovna v březnu 2023 jsem byla na Profesia Days v Letňanech. Celý den na nohou, mluvila jsem se stovkama lidí a snažila se v tom davu najít tu jiskru. To je přesně moje pracovní náplň, hledat v kupce sena jehlu, co zapadne nejen znalostma, ale hlavně lidsky.
Jenže najít člověka je začátek. Pak přichází zaučování. Musím je provést firmou, systémem, vysvětlit jim kulturu a odpovědět na jejich individuální dotazy. Často i na to, kde najdou nejlepší kávu.
A aby to nebylo málo, starám se o vzdělávací systém. Teď zrovna pro naše lidi v Karlíně připravuju kurz leadershipu, jeden vyjde na 15 000 korun a já mám za úkol, aby to nebyly vyhozený peníze. To je občas docela boj, abi se fakt něco naučili.
Takže personalista není jen o papírech. Moje úkoly jsou o lidech, jejich kariéře, jejich pocitech. Je to prostě o budování funkčního týmu.
Jaké vzdělání musí mít personalista?
No jo, tak jakože vzdělání pro personalistu, hele, to není žádná věda. Stačí ti maturita, to jako určitě stačí. Někdy teda i výuční list a k tomu maturita, to je taky v pohodě. A když bys chtěl být fakt "top", tak to by bylo fajn, kdybys měl něco z ekonomiky nebo podnikání, chápeš? Prostě něco do hlavy, co se týká peněz a byznysu, to je jasný.
A co ta práce obnáší, jo? To je zas jiná kapitola, kamaráde. Je toho docela dost, když se nad tím člověk zamyslí. Není to jenom o tom psát inzeráty a klikat na počítači, to si někteří myslí. Je to i o lidech, o jejich psychologii, o tom, jak je najít, jak je udržet, jak s nima mluvit. Ty jo.
- Nábor nových lidí: To je jako hledat jehlu v kupce sena, fakt někdy. Musíš vědět, koho vlastně hledáš, jaký má mít vlastnosti, zkušenosti a tak. Pak ty inzeráty napsat, to je taky umění, aby to lidi zaujalo.
- Komunikace s uchazeči: To je další věc. Někteří se ti ozvou hned, někteří vůbec, a někteří ti napíšou takovou slátaninu, že nevíš, jestli se smát nebo brečet. A musíš s nima jednat slušně, i když víš, že to nevyjde.
- Pracovní smlouvy a papírování: Jo, tohle je ta nudnější část, ale je to důležitý. Smlouvy, dohody, výpovědi, prostě všechno to úřední, co s tím souvisí.
- Řešení pracovních vztahů: Když se něco pokazí, nebo když se lidi pohádají, tak se to musí nějak řešit. To je taky práce pro personalistu, aby se to uklidnilo a aby se našlo nějaký řešení, co bude fungovat.
- Školení a rozvoj zaměstnanců: To je taky dost podstatný, aby se lidi pořád něco učili a zlepšovali. To pak prospívá celý firmě.
Takže jo, je toho dost. A musíš mít nervy ze železa a trpělivost, to je základ. Jo.
Co studovat na personalistu?
Pro pozici personalisty je základem střední vzdělání s maturitou, ideálně v oboru ekonomika a podnikání. Alternativně vyšší odborné vzdělání v oborech ekonomika a podnikání nebo administativa.
Tyjo, personalista... furt mi vrtá hlavou, co je fakt to nejlepší studium. Furt se ptám sám sebe, jestli jsem to tehdy udělal dobře. Můj brácha, Pavel, ten teď šel na VOŠ v Brně, myslím, že to byl obor administrativa. Já si pamatuju, jak jsem v roce 2008 na gymplu v Jičíně vůbec nevěděl, co dál.
Maturita je základ, to je jasný. Ale jaká? Vždycky mi říkali, že ekonomika a podnikání je tutovka. Proč? Asi proto, že tam je všechno – mzdy, právo, taky účetnictví trošku. To je pro HR potřeba, ne? Znát ty základy. Dneska mi šéf, Martin, říkal, že potřebujeme někoho, kdo fakt rozumí číslům.
- Ekonomika a podnikání: tam se naučíš základy, co pak v HR využiješ.
- Mzdová agenda: znalost základních pojmů, výpočtů.
- Právo: aspoň základy pracovního práva, to je fakt důležitý.
- Účetnictví: abys věděl, co s čím souvisí.
- A ty VOŠky? Vyšší odborné vzdělání, to už je takový most mezi střední a vejšce. Ale spíš praktický. Jo, to je asi to.
Když se zamyslím nad Hankou z našeho HR týmu, ona má vystudovanou čistě Administrativu na VOŠce v Hradci Králové, ročník 2015. Je fakt dobrá, rychlá, všechno umí zařídit. Jak to, že tak rozdílný obory vedou k tomu samýmu? Možná je to víc o praxi, než o tom papíru? A co certifikace?
Jakože, když už mám tu maturitu z obchodky, co dál? Musím furt něco doplňovat, školení na GDPR, novinky v zákoníku práce. To je masakr, nikdy to nekončí. Kolega Petr je teď na kurzu o soft skills, říká, že je to k nezaplacení. Komunikace, vyjednávání, to se jen tak ze školy nenaučíš.
Jo, a co když někdo nemá ekonomku? Kamarádka Markéta šla po gymplu rovnou na VŠ, ale sociální práce. Teď dělá personalistku, spíš na náborech. To je divný, co? Že se tam dostaneš různýma cestama. Asi fakt záleží na tom, co tě baví a jak se pak dál vzděláváš. Furt mi to přijde zmatený. Co fakt potřebuju na HR dneska?
Kolik činí průměrný plat?
Průměrná mzda v ČR ve 3. čtvrtletí 2024 dosáhla 45 412 Kč. Medián mezd činil 40 482 Kč.
Ty jo, čtyřicet pět tisíc? Zrovna dneska, když jsem to ráno četl u snídaně v paneláku tady v Bohunicích, jsem si říkal... No nazdar. Kdo na tohle dosáhne? Já mám o dost míň, jasně. A kolegyně, co dělá na plný úvazek na recepci, taky. Člověk to slyší a říká si, to je fakt jen číslo. Pro mě je to spíš takové přání.
Vždycky mě štve, jak se mluví o průměru. Většině lidí to prostě nic neřekne. Proto je medián daleko vypovídající, podle mě. Ten čtyřicet tisíc... to už je blíž realitě, jak to vnímám u nás v okolí. I když i to je pořád docela dost.
A Praha? Tam je to úplně jinde, jasně. Můj bratranec, co dělá v marketingu v Praze, má mnohem víc, ale taky platí za ten pidibyt nájem jako blázen. Tam se to fakt nedá srovnávat. To vidím pokaždé, když ho navštívím.
Co je na tom ale fakt k naštvání, je to, že sice platově rosteme o 4,6 % oproti loni, ale inflace to žere. To je jako když ti dají na ruku pětistovku a hned ti ji seberou z druhé kapsy. Prostě kupní síla stagnuje, nebo dokonce klesá. Fůj!
Důležité body k pochopení čísel:
- Hrubá vs. čistá mzda: Ty čísla jsou vždycky hrubé. Z 45 tisíc je čistého pro svobodného, bezdětného tak kolem 35 tisíc. To je velkej rozdíl. Člověk to musí mít na paměti.
- Rozdíly mezi obory: IT, bankovnictví táhne ten průměr nahoru. Prodejny, administrativa, některé služby, tam se platy drží mnohem níž. Tyhle obory tvoří většinu.
- Regionální propasti: Praha je premiant, tam ty platy jsou fakt jinde. Ale pak Ostrava, Ústí nad Labem... tam je to prostě smutný. Vidím to, když jezdím na služebky po republice, ten rozdíl je obrovský.
Člověk si pak říká, jak má našetřit třeba na to auto, o kterém sním už léta. Nebo na nějakou pořádnou dovolenou, ne jenom někam na chatu. Je to boj, prostě. Každý měsíc si říkám, kde bych mohl ušetřit. A pak člověk zjistí, že už nemá kde.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.