Jak jsou financovány dětské skupiny?

Jak jsou financovány dětské skupiny: Státní příspěvek

Správné pochopení toho jak jsou financovány dětské skupiny pomáhá rodičům lépe se orientovat v úhradách za péči a provozních nákladech. Seznamte se s hlavními pilíři podpory z veřejných zdrojů a příspěvků, které zajišťují fungování těchto zařízení pro děti bez zbytečných nedorozumění.

Jak jsou financovány dětské skupiny v České republice?

Dětské skupiny v České republice jsou financovány vícesložkově, přičemž hlavním pilířem je státní příspěvek na provoz, doplňovaný příspěvky od rodičů a případnými evropskými dotacemi na vybudování. Podrobný přehled jednotlivých zdrojů jak jsou financovány dětské skupiny ukazuje, jak celý systém funguje v praxi.

1. Státní příspěvek na provoz poskytovaný přes MPSV

Jedná se o klíčový a stabilní zdroj financování ze státního rozpočtu, který vyplácí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Od května 2025 se tento příspěvek vyplácí měsíčně na základě reálné obsazenosti kapacitních míst za uplynulý kalendářní měsíc. Výše příspěvku je stanovena na jedno obsazené místo za den. Pro rok 2026 jsou stanoveny přesné denní normativy pro jednotlivé věkové kategorie.

V mladší věkové kategorii do 3 let věku činí normativ 601,15 Kč za den na provoz plus 23,99 Kč na stravu. Ve starší věkové kategorii od 3 let do zahájení školní docházky je to 353,62 Kč za den na provoz plus 14,11 Kč na stravu. Tyto peníze slouží ke krytí mzdových nákladů pečujících osob, dalšího vzdělávání, stravy a běžného provozu zařízení.

2. Příspěvky od rodičů neboli školkovné

Provozovatelé mohou od rodičů vybírat úhradu za poskytovanou péči. Pokud dětská skupina čerpá státní příspěvek, je maximální výše školkovného, kterou může od rodičů vybrat, regulována a zastropována státem, aby byla péče pro rodiny dostupná. Rodiče si navíc mohou příspěvky od rodičů dětská skupina školkovné odečíst z daní v rámci ročního zúčtování.

3. Dotace na vybudování a transformaci kapacit

Pro vznik nových dětských skupin se využívají dotační programy, které pokrývají investiční i neinvestiční náklady na rekonstrukce prostor a rozjezd provozu. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně vypisuje výzvy v rámci Národního plánu obnovy (NPO) a Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+). Dotace na vybudování a první rok provozu bývají často vypláceny formou záloh předem.

4. Další doplňkové zdroje financování

Ztráty nebo nadstandardní výdaje může doplácet samotný zřizovatel - ať už jde o obec, kraj, neziskovou organizaci nebo zaměstnavatel, který skupinu provozuje jako benefit pro své zaměstnance. Svoji roli hrají také finanční či materiální dary od soukromých subjektů.

Porovnání hlavních zdrojů financování dětských skupin

Státní příspěvek na provoz (MPSV)

• Klíčový a pravidelný pilier financování
• Krytí mzdových nákladů, stravy, vzdělávání a běžného provozu
• Měsíčně zpětně na základě reálné obsazenosti míst

Příspěvky od rodičů (Školkovné)

• Možnost odečtu z daní v ročním zúčtování pro rodiče
• Spoluúčast rodiny na nákladech za poskytovanou péči
• Státem zastropované částky při čerpání státního příspěvku

Evropské dotace a NPO

• Vázáno na aktuálně vypsané výzvy MPSV
• Investice do vybudování, rekonstrukcí a rozjezdu provozu
• Často formou záloh předem na první rok provozu

Založení dětské skupiny v praxi: Cesta paní Marie

Marie, která chtěla v Brně založit malou dětskou skupinu pro patnáct dětí, narazila na nedostatek počátečního kapitálu pro úpravu prostor. Strachovala se, že administrativu spojenou s dotacemi nezvládne.

Při prvním pokusu o podání žádosti o dotaci na vybudování přes portál MPSV udělala chybu v doložení vlastnických práv k budově, což jí na dva měsíce zablokovalo postup.

Po konzultaci s regionálními poradci si zajistila pomoc zkušeného účetního a využila výzvu z Operačního programu Zaměstnanost plus, která jí pomohla pokrýt rekonstrukci.

Nyní její dětská skupina funguje stabilně, přičemž provoz pokrývají měsíční státní normativy na děti a regulované příspěvky rodičů.