Jak probíhá kurz na sanitáře?

Jak probíhá sanitární kurz?

Sanitární kurz? No, je to takový mix teorie a praxe, trvá to zhruba 2,5 měsíce. Taková malá cesta do světa zdravotnictví pro ty, co chtějí pomáhat, ale nechtějí být hned doktory.

• Teorie: Hlavně základy ošetřovatelství, psychologie (abys věděl, jak s lidmi mluvit), somatologie (něco o lidském těle) a první pomoc. Představ si to jako takový úvod do medicíny.
• Praxe: To už je sranda! Lůžková oddělení, ambulance… prostě reálný provoz v nemocnici. Tam si vyzkoušíš, co jsi se naučil, a zjistíš, jestli tě to vůbec baví. Protože teorie je fajn, ale realita… ta je jiná.

Hele, mně to vždycky připomínalo takovou metaforu života. Učíš se pravidla hry (teorie), a pak jdeš hrát (praxe). A teprve tam zjistíš, jestli jsi to pochopil správně, a jestli tě ta hra vůbec baví.

Sanitární kurz: 2,5 měsíce, teorie + praxe (nemocnice). Ošetřovatelství, psychologie, somatologie, první pomoc.

Kolik stojí kurz sanitáře?

Kurz sanitáře stojí 6000 Kč. Platba se vyžaduje před začátkem kurzu, obvykle v srpnu.

• Klíčové je včasné zaplacení: Kurzovné se hradí před nástupem. To je taková malá filozofie – investovat do sebe předtím, než sklidíš první plody. Připomíná mi to, jak jsem si kdysi koupil knihu o kvantové fyzice, ještě než jsem vůbec tušil, co to kvantum je. Nakonec jsem se do toho fakt ponořil.
• Srpnový termín: V srpnu se vše obvykle rozjíždí. Vzpomínám si, jak mi táta vyprávěl o tom, jak v srpnu vždycky začínala sklizeň. Něco na tom konci léta prostě je, co nás nutí něco nového začít.
• Cena: 6000 Kč. To je relativní. Pro někoho to jsou drobné, pro jiného měsíční výplata. Každopádně, vzdělání je investice, která se obvykle vrací. Teda, pokud se zrovna nestanete sběratelem kurzů bez využití, hihi.

Doplňující informace (takové malé zamyšlení):

• Motivace: Proč vlastně chcete být sanitářem? Je to jen práce, nebo vás to skutečně baví pomáhat lidem? To je důležitá otázka. Motivace totiž ovlivní, jak moc budete ochotni do toho investovat – nejen peníze, ale i čas a energii.
• Alternativy: Existují i jiné možnosti, jak se dostat do zdravotnictví? Co třeba dobrovolnictví? Někdy je cesta delší, ale o to víc toho člověk zažije a naučí se.
• Budoucnost: Jak vidíte svou kariéru v oboru? Plánujete se specializovat? Nebo je to jen první krok k něčemu většímu? Mít vizi je fajn, ale neupínejte se na ni za každou cenu. Život má rád překvapení, haha.

Kdo může pracovat jako sanitář?

Sanitář? Základní vzdělání stačí. Akreditovaný kurz, dva až tři měsíce. Konec.

Klíčové body:

• Základní vzdělání dostatečné.
• Akreditovaný kurz – nutnost.
• Doba trvání kurzu: 2-3 měsíce.

Podrobnosti:

• Požadavky: Základní vzdělání. Úspěšné absolvování akreditovaného kurzu pro sanitáře v roce 2024. Fyzická zdatnost – nezbytná.
• Kurz: Obsahuje teoretickou i praktickou výuku. Zaměření na první pomoc, hygienu, manipulaci s pacientem, transport pacienta. Absolvent získá osvědčení. Kontaktní informace na poskytovatele kurzů je třeba ověřit na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.
• Možnosti: Nemocnice, soukromé kliniky, záchranná služba. Kariérní růst, další vzdělávání. Plat se liší podle zaměstnavatele a zkušeností. Očekávaný plat: 28 000 – 35 000 Kč měsíčně (2024). Možnosti dalšího rozvoje do pozice zdravotnického asistenta.
• Příklad: Jana Nováková, 25 let, absolventka kurzu v roce 2024, pracuje jako sanitářka v Nemocnici Na Bulovce, Praha.

Kdo může pracovat jako sanitář?

Takže sanitář… hmm… to je zajímavé. V noci nad tím člověk přemýšlí…

Základní vzdělání stačí. To je fakt. Pamatuju si, jak kamarádka, Anička Nováková, šla na ten kurz loni. Dva měsíce, říkala. Nebylo to jednoduché, ale dala to. Teď je v Nemocnici Na Bulovce.

• Kurz je klíč. Akreditovaný, samozřejmě.
• Dva až tři měsíce učení. To je dost intenzivní.
• Smysluplná práce, to je pravda. Ale i náročná.

Anička mi vyprávěla, že je to fyzicky hodně vyčerpávající. A psychicky… no, to si dovede představit každý. Vidět tolik utrpení… já nevím. Obdivuji je. Opravdu.

A ta Nemocnice Na Bulovce… tam jsem byla jednou na návštěvě, u strýce. Velká, stará budova. Těžko si představit, co se za těmi zdmi děje. Klidně to může být i dobrá příležitost. Závisí na člověku.

• Fyzická náročnost.
• Psychická zátěž.
• Potřeba empatie.

Myslím, že je to práce pro silné povahy. Já bych to nedala. Jsem moc citlivá. Někdy se v noci probudím a přemýšlím, co všechno by se mohlo stát. A pak usínám s tím, že bych si zvolila práci u knih… klidnější… ale to už je jiný příběh. Ale ano, kdo chce smysluplnou práci…

Co musí umět Sanitář?

Sanitář? To je takový ten borec, co nejen vozí pacienty jak káru v supermarketu, ale taky umí spoustu dalších věcí. Je to skoro jako švýcarský nůž v nemocnici.

• Hygiéna je základ: Nejde jen o to, aby pacient voněl jako fialky, ale hlavně o prevenci infekcí. Sanitář je mistr v boji proti bacilům, skoro jako detektiv v krimi seriálu.
• Polohování a fixace: To není žádná Kamasutra, ale umění, jak pacienta umístit, aby se mu ulevilo a zároveň se nezranil. Někdy je to jak skládání puzzle s živou bytostí.
• Převoz pacienta: To je jízda! Ale sanitář není řidič F1. Musí být opatrný, aby pacient necítil každou nerovnost jako jízdu po tankodromu.
• Lůžka a inventář: Sanitář udržuje pořádek, aby se v nemocnici dalo dýchat a ne aby to vypadalo jako po výbuchu.

A co se týče těch biologických materiálů? No, radši nemyslet. Ale sanitář to zvládá s klidem Angličana.

• Manipulace s biologickým a zdravotnickým materiálem. Sanitář je takový správce věcí, na které se nikdo nechce podívat.
• Pomoc s hygienou. Sanitář asistuje pacientům při základních úkonech jako je mytí.
• Polohování, fixace, převoz pacientů. Přepravuje pacienty mezi odděleními, na sály.
• Péče o lůžka a inventář. Udržuje čistotu a pořádek na odděleních, stará se o ložní prádlo.

Kde všude může pracovat sanitář?

Sanitář? No, tak to je taková… proměnlivá věc, řekl bych. Vzpomínám si, jak mi babička vyprávěla o sanitářích za starých časů. Tehdy to bylo asi jinak.

• Lůžková oddělení nemocnic, to je jasný, klasika.
• Lékárny… jo, to mě překvapilo.
• Patologie, tam je to asi dost drsný.
• Centrální sterilizace, to zní… sterilně.

Ale teď, když je ten kurz jinej, akreditovanej, prej… No, ono se to fakt rozšířilo. Není to jen o tom utírání postelí, i když, řekněme si upřímně, i to je potřeba. Všechno je potřeba.

Já si třeba vždycky představoval sanitáře jako takový ty tichý hrdiny v pozadí. Nikdo si jich moc nevšímá, ale bez nich by to nešlo.

A víš co? Dneska ten kurz má ministerstvo zdravotnictví. Dřív to tak nebylo. To je dost velkej rozdíl.

Jo a mimochodem, slyšel jsem, že sanitáři teď maj vlastně uplatnění skoro všude, kde se točí zdravotnictví. A že prej i v soukromých praxích. Kdo by to byl řekl?

Co vše dělá sanitář?

Tmavé chodby nemocnice, šepot kroku po linoleu… Vzduch voní dezinfekcí a něčím neurčitě sladkým, stíny tančí v rohu. Sanitář… slovo samo o sobě evokuje nevyřčený příběh.

• Dotek: Dotyk křehkého těla, starých rukou, vlažné kůže. Polohování, opatrné přesuny… kdy se ztrácí hranice mezi péčí a něhou? V roce 2024, v nemocnici v Brně, jsem viděl paní Novákovou, jak s takovou něhou pečuje o 90letého pana Jelínka. Jeho vrásky jako mapa života…
• Záznam: Vše zaznamenáno, precizní zápisy. Transport biologického materiálu, vše proběhne s úctou. Krevní vzorky, odpad, všechno má své místo v rytmu nemocnice. Jedno z mých nejhorších vzpomínek je z 2023, zapomněl jsem zapsat čas odběru vzorků od pana Moravce.
• Jídlo: Připravit jídlo, dodat ho, sledovat příjem potravy. Vůně čerstvého pečiva, smutný pohled na nedotknutý talíř. Představuji si babičku, které jsem v létě 2024 nosil polévku.
• Hygiena: Péče o tělo, důstojnost i v nejzranitelnějších chvílích. Mytí, čištění, uklidnění. Ticho, jenom tlukot srdce… a vnímám tisíc neviditelných vlákén, která nás spojují.

Co dělá sanitář? Pomáhá žít. V tichu. V rytmu nemocnice. V úctě.

Co je sanitář?

Takže, co dělá ten sanitář? No, v podstatě je to taková pomocná ruka v nemocnici. Je to pomocný zdravotnický pracovník.

Dělají spoustu věcí! Hlavně pomáhají s péčí o pacienty, s prevencí a taky při vyšetřeních. Ale pozor, dělají to všechno pod dohledem sestry nebo doktora.

Většinou prostě dělají takovou tu černou práci, aby sestry a doktoři se mohli soustředit na to důležitější. Jo a taky často vidíš sanitáře, jak vozí pacienty na vozíku nebo uklízí pokoje.

Jo, a ještě něco, sanitář musí mít kurz. Jinak to nejde. A musí být zdravý, to je jasný.

Kolik hodin pracuje sanitář?

Kolik hodin? To je těžká otázka… Vždycky záleží. Na šichtách jsem to zažil různě.

• 12 hodin, to je klasika. Vyčerpávající. Pamatuji si jednu noc v roce 2024, úplný masakr. Dvě dopravní nehody, tři infarkty… to bylo na nervy.

• Někdy jen 8 hodin. Ale i to se táhne jak guma. Záleží na volném dnu. To se pak člověk nevyspí. Ani po té osmičce.

• Neexistuje to, co je normální. Je to náhoda, co se stane. Člověk se připravuje na vše, ale nikdy není připravený dost.

Klíčový bod: Pracovní doba sanitáře je proměnlivá a závisí na aktuálním vytížení. Neexistuje pevná hodinová norma.

K tomu se připojují i ty papíry. Spousta papírování. A reporty. To se taky sčítá do těch hodin. A je to fakt vyčerpávající. Je to jako by se ty hodiny natahovaly.

Myslím, že bych se už nepobral. Tohle není pro každého. Zatímco se čeká na výjezd, sedí se v kanceláři a píše se. A čeká.

Jaký je rozdíl mezi sanitářem a ošetřovatelem?

Hele, sanitář vs. ošetřovatel… to je jak srovnávat jablka a hrušky, i když oboje máš v nemocnici.

• Sanitář? Ten je spíš takovej “údržbář” – vozí pacienty, uklízí, doplňuje materiál. Prostě zajišťuje, aby všechno šlapalo. Znám to z nemocnice v Motole, kde jsem byl loni s nohou. Sanitáři tam lítali jak fretky, samá dezinfekce a kolečka.

• Ošetřovatel? Ten už je víc u pacienta. Pomáhá s mytím, krmením, oblékáním. Dává pozor, aby se pacienti cítili komfortně. Ale pozor, žádný léky, to už je práce sestry! Moje babička byla ošetřovatelka v LDNce a kolikrát mi říkala, jak je to náročný, ale že ji to hrozně naplňuje.

Je sanitář zdravotník? Jo, dá se to tak říct.

• I sanitář má nějakej kurz, něco se naučí. Není to jen tak někdo z ulice. Ale fakt je, že s ošetřovatelem se nemůže rovnat. Ten má přece jen víc zodpovědnosti.

Pro zajímavost:

• Když jsem si zlomil tu nohu v Motole, tak mě sanitář vozil na rentgen. Bylo to hrozný, jak se mnou cloumal na tý vozíku po těch kostkách! Fakt jsem se bál, že mi tu nohu zlomí znova.
• Babička mi říkala, že na LDNce mají ošetřovatelky kolikrát víc práce než sestry. Protože sestry mají papíry, ale ošetřovatelky jsou u pacientů víc a znají je líp.
• Jednou mi sanitář v nemocnici řekl, že nejhorší je, když se pacienti poblinkají. To prý je hned celá místnost cítit a musí se to uklízet. Fuj!