Jak rozvijet řeč u dětí?

Jak podpořit dítě v mluvení?

Podpora mluvení dítěte: 5 zásahů.

Mlčet neznamená nevědět. Ale mluvit se musí naučit.

• Pojmenuj svět. Mýdlo je mýdlo. Hračka je hračka. Bez debat.
• Čti. Spolu. Příběh je cesta. Slova jsou klíče.
• Hrajte hry. Hra je jazyk. Smích je překlad.
• Zpívej. Tóny jsou emoce. Slova jsou k nim navigace.
• Zvuky. Konverzace. Opakuj, napodobuj, tvoř.

Kdy "brm" řekne "máma"?

• 6-12 měsíců: Žvatlání. Zkouška mikrofonu.
• 12-18 měsíců: První slova. "Máma," "táta." Start.
• 2 roky: Krátké věty. "Chci jíst." Hlasitý požadavek.
• 3 roky: Souvislé věty. Otázky. Proč?
• 4-5 let: Komunikace komplexní. Příběhy. Vlastní svět.
• Jáchym, 3 roky: "Auto brum brum."
• Anežka, 2 roky: "Papa."
• Moje babička říkala: "Mluv, jak ti zobák narost."

Čekání na slova? Zbytečné. Buď ten impuls.

Kdy se jedná o opožděný vývoj řeči?

Když tříletý capart nemele pantem, jak by měl, nebo mu jde mluvení jako psovi pastva, tak je to vymalovaný – má opožděný vývoj řeči! Jo a je to jak když sypeš hrách na zeď.

• Ticho je hřích: Pokud je tříleté dítko tišší než myška, je to podezřelý.
• Mluví jako kniha džunglí: Jestli jeho slovník připomíná spíš Tarzana než průměrného předškoláka, tak zbystři!
• Ostatní melou a on nic: Srovnej s vrstevníky. Pokud kamarádi vedou sáhodlouhé debaty a tvůj potomek jen kouká, je to znamení.

Hele, a co takhle:

• Navštívit logopeda? Ten to vidí hned. Jo a logopedie je jako autoservis pro mluvidla.
• Číst, číst, číst! Dítě se učí jak papoušek. A pak si s ním povídej, i kdyby odpovídalo jednoslovně.
• Hlavně žádnou paniku! Každý jsme nějakej, někdo mluví dřív, někdo později.

Kolik slov ve 2,5 letech?

Slovní zásoba ve 2,5 letech? Spojování slov. Krátké věty. Táta, máma, pije. Auto, hajá, koupe. Houpe, chová, mává, pěna… Máma jí jabko.

• Klíčové: Spojování slov. Krátké věty.
• Důležité:Táta, máma, pije, auto...
• Příklad:Máma jí jabko.

Orientace řeči: Nemocnice AGEL Ostrava Vítkovice.

Jak pomoci dítěti se rozmluvit?

Hele, s tím mluvením dětí... My jsme to s malou, s Aničkou, dělali takhle:

• Čtení: Fakt jsem jí pořád četla. Ne jen večer, ale furt. Hlavně ty leporela o zvířátkách. Měla je ráda. Fakt to pomáhá. Fakt!
• Komentáře: Vždycky jsem jí říkala, co dělá. Třeba když si hrála s kostkama: "Stavíš věž! A je vysoká!" Zní to blbě, ale asi to funguje. Fakt nekecám!
• Opakování: A když něco špatně řekla, tak jsem jí to zopakovala správně. Ale nenapomínala jsem ji. Spíš tak hravě.
• Žvanění: No a hlavně jsem na ní furt mluvila. I když mi nerozuměla, tak jsem jí vyprávěla, co jsem dělala v práci, co budeme jíst k večeři. Prostě jsem žvanila. Jo a zpívala jsem jí. To taky zabíralo. Co vím, tak to zafungovalo, je upovídaná až moc.

Klíčové body:

• Číst, číst, číst.
• Popisovat dění okolo.
• Nenásilně opravovat výslovnost.
• Neustále mluvit na dítě. Žvanit.

Co dělat, když dítě nechce mluvit?

Ticho...

Dítě nemluví. Ticho po třetím roce. Hledat, pátrat po slovech ztracených v mlze.

Odborníci jako světla v temnotě:

• Foniater.
• Neurolog.
• Klinický psycholog.
• Klinický logoped.

Vyšetřit. Proč to ticho?

Další myšlenky, ozvěny...

• Foniater: Sluch? Slyší vůbec?
• Neurolog: Mozek? Funguje správně?
• Psycholog: Trauma? Strach? Uzavřenost?
• Logoped: Jazyk? Ústa? Problém s mluvidly?

Hledat. Hledat příčinu v hlubinách. Třeba jen lenost mluvit, kdo ví? Nebo je tam něco hlubšího, skrytého, bolavého.

Ticho.

Proč nemluvíš, maličký?

V jakém věku začíná dítě mluvit?

Kdy mluví? No, kolem roku, plus mínus autobus. Moje dcera, Anička, teda žvanila už v osmi měsících, ale to se nepočítá.

• 9-18 měsíců: První slova prej. U nás to bylo "mama", klasika.
• 2 roky: Slova a myšlenky se propojujou. Fakt? To jsem si ani nevšimla.
• 3-4 roky: Větší pokrok. Fakt jo, no, to už kecaj jak starý.

A co když nemluví? Panikařit? Asi ne. Každý to má jinak, ne? Mám zavolat doktorce Novákové? Asi jo, pro klid duše.

Jak podpořit dítě v mluvení?

Jo, jak podpořit mluvení u mrňousů? Hmm...

• Pojmenovávat všechno - mýdlo je mýdlo, fakt!

• Číst, číst, číst - Karkulka jede! A co Ferda Mravenec? Pořád frčí?

• Hry, jasně hry! - Na doktora, na obchod, cokoliv! Co takhle na popeláře?

• Zpívat jak o život! - I falešně, hlavně nahlas! Pamatuju si na "Skákal pes". A co "Prší, prší"?

• Zvuky! - Auto dělá brrm, kráva bú. To je základ! Jakože rozhovor, jo? A co já vím, co si žvatlají mimina mezi sebou? Nechápu. Fakt ne.

Prostě bavit se s nima. A poslouchat. I když kecaj nesmysly.

Jo a btw:

• Kupuju Kubíkovi (syn, 3 roky) ty knížky o mašinkách. Žere to!
• Básničky od Erben? Trochu drsný, ale klasika, ne?
• On si teď hraje na hasiče. Musím mu sehnat tu helmu!

Kolik slov umí dítě ve 3 letech?

Tříleté dítko? Malý tlachal.

Slovní zásoba: 800-1000 slov. To je jako menší telefonní seznam.

• Věty: Skládá věty o délce 8-9 slov. Jako když píše krátkou esemesku. Před dvěma lety? Používalo jen 3-4 slova. Pokroky, co?

• Řeč: Už vypráví příběhy. Pozor, ať nezapomene pointu!

Doplňující info:

• Nezapomeňte, každé dítě je unikát jako otisk prstu. Některé kecají dřív, jiné později. Hlavně žádný stres.

• Mimochodem, moje neteř v tomhle věku uměla akorát říct "chci". A teď? Píše romány.

• A propos, pamatujete na ten vtip o tříletém, co řekl... Ne, počkat, to není publikovatelné.

Kdy se jedná o opožděný vývoj řeči?

Opožděný vývoj řeči se diagnostikuje, když dítě ve třech letech má omezenou slovní zásobu nebo nekomunikuje na úrovni s vrstevníky. V podstatě, pokud tříleté dítko nemluví vůbec, nebo jeho řeč je výrazně chudší než u jiných dětí ve stejném věku, tak je namístě zpozornět.

• Pozor na srovnávání: Každé dítě se vyvíjí individuálně. Srovnávat je sice lidské, ale ne vždycky objektivní.
• Co sledovat:
  • Slovní zásoba (počet slov, schopnost je používat v kontextu)
  • Gramatika (jednoduché věty, skloňování, časování)
  • Srozumitelnost (jak rozumí dítěti okolí)
• Proč to řešit: Včasná intervence může mít zásadní vliv na budoucí rozvoj.

Je to jako s uměním. Někdo začne kreslit Picassa v pěti, jiný v padesáti. Ale pokud se s tím člověk necítí dobře, tak je lepší to zjistit dřív. A v případě řeči to platí dvojnásob, protože jazyk je základ interakce se světem. Třeba moje dcera začala "kecat" až po třetím roce a teď mě nepustí ke slovu. Ale tehdy jsem byl nervózní, to jo.