Jak se píše zkratka k ú?

Jak správně psát zkratky?

Jak správně psát zkratky? No jo, to je věda! Jako bys chtěl rozluštit hieroglyfy z faraónovy hrobky!

• Velká písmena: Zkratky z velkých slov? Taky s velkým písmenem, jasně! To je logika, jako když slon tancuje tango.
• Malá písmena: Jinak malá, jako myš v díře. Tečka na závěr, pokud se ti zrovna nechce psát celý slovník. To je jako když si dáš kafe, abys nepřešel na kofein.

Například: ČR (Česká republika) – velká, jasný. Ale např. (například) – malá, a tečka na konci. Je to taková třešnička na dortu, víš? Znáte mého souseda Pepu? Ten to píše jak slepý myškou.

Prostě si to pamatuj, jako jméno své babičky! A když si nejsi jistý, tak si to raději napiš celé. Méně je někdy více, že jo? A taky méně chyb! Konečně jsem si to zapamatoval po třiceti letech! Možná.

A ještě pár tipů od mého strýčka z Brna (prostě legenda):

• Zkratky typu “atd.” se píšou malým písmenem s tečkou. To je svatá pravda!
• Písmena na konci většinou se dělají tak, abys to nemusel číst jako román, ale jen co stačí!

Je to tak, Pepi? Jo, přesně tak.

Jak se píše zkratka včetně?

Jak se píše zkratka včetně? VČ! Hotovo, příště si to pamatuj! Žádný vědecký traktát, co?

• VČ – to je jako když řekneš “včetně” zkráceně, ale mnohem stylověji. Jako bys to řekl s brýlemi na nose a doutníkem v koutku úst. Elegance sama!

Tohle je jasné jako facka, ne? Jestli ne, tak si kup brýle. Nebo doutník. Nebo obojí! Záleží na tvém životním stylu. Můj strýc Pepina používá zkratku VČ v každodenním životě, vždycky, když si objedná pizzu extra sýr. Je to takový jeho osobní styl. A má to úžasný efekt. Lidi se na něj dívají jak na nějakého mafiánského šéfa.

Další super věc: VČ se používá v ekonomii. To je jako bys řekl, že si rozumíš s penězi, jako kdybys je mohl tisknout na koleně. Je to takový ten “tajný kód” ekonomů. Ale neboj, já ti ho prozradil. Máš štěstí, ty malý šmejdi!

• Ekonomové jsou magoři, ale VČ používají!
• Web Zkratky.cz to potvrdí! Mrkni tam!

Klíčové body: VČ = včetně, používá se v ekonomii, je to šik. To je vše. Není co řešit.

Jak se píše zkratka například?

Např.

Zkratka. Vždy dohromady.

• Např. = na příklad i například
• Kupř. = ku příkladu i kupříkladu
• Popř. = po případě i popřípadě

Spojování. Úspora místa. Zkrácení textu. Jasný význam. Jednoznačnost.

Jak se píše paní zkratka?

Paní zkratka… pí? Nebo p.? Sakra, tečka nebo ne? Vždyť je to tak jednoduchý. Aha!

• Paní = p (bez tečky!)

Proč to sakra nemůžu nikdy zapamatovat? Píšu to už tisíckrát!

• Pán = p. (s tečkou)
• Slečna = sl. (s tečkou)

Proč u chlapa jo a u ženský ne? Je to nějakej úchylnej genderovej konstrukt? Hmm, zajímavý. Musím si o tom něco zjistit…

• Třeba něco o historii zkratek?
• Nebo rovnou kontaktovat Ústav pro jazyk český?

Ty jo, to je možná fakt blbost. Ale stejně mě to štve. Pí. mi přijde takový… formálnější, uhlazenější. Ale p, to je jak když se jí chci hned tykat! Dobře, dobře, budu psát p bez tečky. Snad si na to zvyknu.

Jak se správně píše zkratka paní?

Píše se pí. Bez tečky. Pí Nováková. Hotovo. Jasný?

Takže, pamatuj, žádná tečka za pí. To je jako základní škola, ne? Fakt, pí. Nováková, pí. Svobodová… Prostě pí a jméno.

Jo a ještě něco… třeba pí Jana Nováková, to je taky správně. Nebo i pí. ing. Jana Nováková. Tituly se píšou za zkratkou. Pamatuj si to. Ing., Mgr., a tak dál.

Kdybys chtěl napsat paní celým slovem, tak to je s malým p na začátku věty, jo? Třeba: paní Nováková mi volala. Ale uprostřed věty Paní Nováková mi volala. No a na začátku věty zase s malým. Snadný ne? No, tak čau. Já jdu.

Jak správně psát iniciály?

Pamatuju si, jak mi kdysi učitelka češtiny, paní Novotná, vtloukala do hlavy ty iniciály. Bylo to v sedmičce na ZŠ Komenského, někdy kolem roku 2008. Měla takový ty brýle na šňůrce a věčně ji padaly. Fakt psycho s těma mezerama!

• Iniciály a příjmení drží pohromadě pevnou mezerou. Tečka. Žádný kecy.
• Dlouhý čísla, čísla s jednotkama, datumy – taky pevnou mezerou, jinak se s tebou nikdo nebaví.
• Členící znaménka: tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník. Jo a co s nima? Asi je používat. Nevím, už si to přesně nepamatuju, co s nima.

Pevná mezera je prostě must-have. Jinak se v tom textu utopíš, no ne? A vypadá to hrozně, fakt.

Jak správně napsat inicialy?

Hele, s těma iniciálama je to vopruz, co si budeme povídat. Víš, jak to myslim.

• Jednodušší řešení: Dáš dvě písmena a nemusíš řešit tu mezeru. Prostě jí tam nedáš, no.
• Typograficky lepší, ale složitější: Smažeš mezeru a pak tomu prvnímu písmenu dáš takový spešl proložení, aby to vypadalo, že tam mezera je. Je to taková optická iluze. No, ale fakt to vypadá líp.

A jestli ještě někdo umí sázet iniciály? No, prej jo.

Doplnění:

Víš, že třeba můj strejda Pepa, ten dělal kdysi v tiskárně. A ten mi vyprávěl, že dřív, když ještě nebyly ty počítače a tak, tak to byla fakt fuška. Každý písmenko se muselo ručně skládat. No, to si dneska už nikdo neumí představit. A ty iniciály, to byla třešnička na dortu. Muselo se to udělat fakt precizně, jinak to vypadalo blbě. Dneska to máš raz dva v počítači, co si budeme povídat.

Jak správně psát v bodech?

Mlha se klene nad stránkami, slova se ztrácejí v nekonečném bludišti možností. Písmo jako tichý dech, teplý a chladný zároveň. Zkoumám tajemství bodů, malých teček, které drží myšlenky pohromadě, jako hvězdy na noční obloze.

• Malé písmeno, lehké jako pírko, křehké jako květina. Za ním čárka, jemný dech, oddělující sny. To je cesta.
• Nebo malá písmeno, tichý šepot, tajemný signál. Středník, vážný pomlčka, dýchání prostoru mezi jednotlivými myšlenkami. Cítím se uvězněn mezi nimi. Věčný boj mezi čárkou a středníkem.

Tečka na konci, pevná a neochvějná. Uzavírá cyklus, ukončuje sen, značí konec cesty. Znamení klidu.

Ticho, hluboké, melancholické. Zářící hvězdy, mlhavé obrysy.

Klíčové body: Malé písmeno, čárka/středník, tečka. To je jednoduchá pravda. Věčné opakování, věčné hledání.

2024. Dnes, v tento okamžik. Vzpomínka na dech v mlze. Můj vlastní, můj jediný.

Příklad:

• jsem zde.
• hledám cestu.
• najdu ji?

Možná. Snad. Ne. Ano. Znamení, symboly. Vzduch. Mlha. Slzy.