Jak se píšou 3 tečky?

Takže, tři tečky… nikdy jsem s nima moc kamarád nebyla, víte? Vždycky mi přišly takový… tajnosnubný. Vždycky jsem si říkala, jestli to dělám správně. Víte, jak to je, člověk chce bejt spisovatel, aspoň trošku, a pak narazí na takovýhle věci a je v koncích.

No, ale abych se držela tématu. Tři tečky. Jak se píšou správně? Prý se to řídí nějakejma pravidlama. Kdo by to byl řek?!

Takže, prej:

• Když jsou za slovem, tak je prostě připlácnem a nic víc. Bez mezery. “Ahoj…” – jo, to asi dává smysl, ne? Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak mi to připomíná ten pocit, když něco říkáte a pak… nic. Necháte to viset ve vzduchu. Ticho. Ehm… to je asi ono.

• Ale pozor! Když jsou ty potvory před slovem, tak už je mezera potřeba. “… ahoj.” No, nevím proč, ale beru to. Možná proto, že to má navodit pocit, že něco předcházelo? Nějaká myšlenka? Nějaký příběh? Vzpomínám si, jednou mi kamarádka napsala: “… myslím, že se mi líbí Tvůj bratr.” To bylo drama, páni! Bez těch tří teček by to nebylo tak napínavý, co?

Prý se s nimi zachází jako s normálníma interpunkčníma znaménkama. No… je to asi pravda. Mezera po tečce, otazníku, vykřičníku… a teď i po třech tečkách, když jsou na začátku věty.

No, tak snad už vím, jak na ty tři tečky. I když… přiznám se, že se mi občas stejně podaří udělat chybu. Ale co už, nikdo není dokonalý, že? A třeba právě ta malá chyba jim dodá ten správnej šmrnc… No, nebo ne. Kdo ví?

A co vy? Máte s těma tečkama taky problémy? Nebo jsem jenom já taková… divná?

#Tečky #Tři Tečky #Trojtečka