Jaké i se píše ve slově?

Pravidla pro psaní měkkého “i” v češtině

V češtině se po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy píše měkké “i”. Tato pravidla pomáhají zajistit jednotnou výslovnost a pravopis slov v češtině.

• Po souhlásce “c” – např. cit, cirkus, cukr, cicák
• Po souhlásce “j” – např. jídlo, jít, jarab, jemný
• Po souhlásce “ž” – např. žít, žižla, žluva, žiletka
• Po souhlásce “š” – např. šíp, šiják, šest, šelma
• Po souhlásce “č” – např. čítat, člověk, čečet, čáp
• Po souhlásce “ř” – např. říkat, řetěz, řezník, řízek
• Po souhlásce “ď” – např. dítě, důl, hvězda, náděje
• Po souhlásce “ť” – např. tělo, tíha, třpyt, stříbro
• Po souhlásce “ň” – např. ňáký, něha, nebe, ňufák

Tato pravidla je třeba dodržovat, aby se zabránilo chybám v pravopisu. Protože měkké “i” je důležitým prvkem české výslovnosti a pravopisu, znalost těchto pravidel je pro ovládnutí českého jazyka nezbytná.