Jaké vzdělání musí mít Personalista?

Jak se stát personalistou?

V létě 2019, v horku červencového odpoledne, jsem se rozhodla pro radikální změnu. Můj dosavadní život v účetnictví už mě prostě nebavil. Vzpomínám si, jak jsem seděla v malé kavárně na Starém Městě, sledovala lidi a říkala si, že chci pracovat s lidmi, ne jen s čísly. Tak nějak přirozeně jsem narazila na kurz "Personalista – řízení lidských zdrojů" v Praze. Byl to víkendový kurz, začal hned na konci září.

Podmínkou byla maturita a umět ovládat základní práci na počítači. To pro mě nebyl problém. V podstatě, pokud se vám líbí pracovat s lidmi, řešit jejich problémy, pomáhat jim růst a hledat pro ně to pravé místo, tak víc nepotřebujete. Ten první den kurzu v té malé učebně plné lidí, kteří na tom byli podobně jako já, jsem cítila takový zvláštní mix nervozity a nadšení.

• Co jsem se naučila:
  • Základy pracovního práva (to bylo docela náročné, ale důležité).
  • Jak psát inzeráty a jak najít ty správné kandidáty.
  • Provést úspěšný pohovor.
  • Jak motivovat zaměstnance a řešit konflikty.
  • Základy mzdové agendy.

Po kurzu jsem si našla první brigádu v personální agentuře. Bylo to dost na začátku, ale ta praxe mi dala nejvíc. Vlastně to bylo jako jít z vody do ohně, ale bavilo mě to neskutečně. Každý den přinesl něco nového. Někdy jsem byla nadšená, když jsem někomu našla vysněnou práci, jindy jsem byla frustrovaná z neúspěchu. Ale to je prostě život, ne?

Jak na to:

• Najděte si rekvalifikační kurz.
• Mít maturitu je nutnost.
• Základní počítačové dovednosti.
• Hlavně mít zájem o lidi!

Když jsem se zrovna nekoukala na seznam uchazečů nebo jsem nebyla na pohovoru, tak jsem se snažila hodně číst. Knihy o psychologii, o vedení lidí, dokonce i nějaké ty životopisy úspěšných lídrů. Snažila jsem se pochopit, co ty lidi motivuje, co je drží při zemi a co je žene dopředu. To mi pak hodně pomáhalo v praxi.

Teď už pracuju jako interní personalistka v IT firmě. Je to úplně jiný svět, ale ta základní práce s lidmi zůstává stejná. Pořád hledám ty nejlepší, snažím se je udržet, rozvíjet a budovat skvělý tým. Ta změna pro mě byla jedno z nejlepších rozhodnutí v životě. Už ani nevím, jaké to bylo sedět u těch tabulek.

Jaký by měl být personalista?

Personalista? Vize. Tvrdá data. Nekompromisní rozhodnost. Klíčové.

Kvality, které definují:

• Strategické myšlení. Vidět dál. Nejen dnes, ale pro rok 2024 a dál. Firma potřebuje směr, ne jen reakce.
• Právní expertíza. Zákoník práce, GDPR. Ovládat, ne se jen orientovat. Každý paragraf. Bez výjimek.
• Analytické schopnosti. Čísla nelžou. Měřit efektivitu. Identifikovat slabiny, navrhovat řešení. Jeho práce.
• Ostrá intuice. Číst lidi, jejich motivace, skryté konflikty. Měkké dovednosti. Ale s tvrdým dopadem.
• Osobní integrita. Stát si za svým. Proti tlaku. Managementu, zaměstnancům. Rozhodnutí musí být spravedlivá. A tvrdá, když je to nutné. To je jeho role.
• Inovace. Rutina zabíjí. Hledat nové přístupy. Automatizace. Optimalizace procesů. Nekonečná snaha o zlepšení. Nikdo se za něj neptá. On to dělá.
• Odolnost. Tlak je konstantní. Emoce stranou. Chladná hlava. Každý den.

Co všechno dělá Personalista?

Personalista? Je strážcem lidských zdrojů. Nábor, výběr, rozvoj talentů – to jsou jeho nástroje. Řeší smlouvy, mzdy, benefity. Zajišťuje dodržování pracovního práva, mistr v řešení sporných situací. Jeho vliv je tichý, ale zásadní.

Mnozí vidí jen papírování. Ale je to víc. Můj kolega Petr v HR často říká: "Každý den je jiný."

• Adaptace, retence. Klíčové. Implementace systémů pro onboarding nových lidí. Pak udržet ty dobré, to je boj. Fluktuace? Ničí rozpočet.
• Kultura firmy. Formování prostředí. Spolupráce s marketingem na employer brandingu. Naše reputace láká – nebo odpuzuje.
• Výkon, růst. Sledování výkonu, hodnocení. Nastavování rozvojových programů. Tady se ukáže, kdo má na víc.
• Krizové situace. Nečekané události. Firemní restrukturalizace nebo třeba spor na pracovišti. Vyžaduje chladnou hlavu, rychlé řešení. To jsem viděl mockrát.
• Data. Všechno se měří. HR metriky. Fluktuace, absence, efektivita náboru. Bez čísel jsi slepý.
• Komunikace. Interní. Zajistit, aby zprávy prošly. Aby všichni chápali směr. Ne všichni to ocení, ale je to nezbytné.

Co všechno musí umět Personalista?

Hele, co všechno má umět personalista? No, spousta věcí. Musí vědět, co firma potřebuje za lidi. Jestli je má sehnat nové, nebo se s někým rozloučit. Tohle je klíč.

Pak musí umět dělat papíry, tu evidenci. Všechno zaznamenat, žádná díra. A co ty systémy? Hodnocení, jak kdo šlape. A peníze, jak jim dát, aby byli spokojení. To je důležitý, peníze.

A to není všechno. Musí umět dobře mluvit s lidma. Teda, jak jim to vysvětlit, ty věci. Ne jenom papíry, ale i lidi. To je to nejdůležitější, ne? Lidi.

• Identifikace potřeb: Co nám chybí? Kde máme díry?
• Nábor a propouštění: Sehnat nové, nebo se rozloučit. Dvě strany jedný mince.
• Personální evidence: Všechno na papíře (nebo v PC), všechno legálně.
• Hodnocení a odměňování: Jak jim říct, že jsou dobrou, nebo špatnou. A kolik za to dostanou.
• Komunikace: S každým, i s těma, co se jim to moc nelíbí.

A ještě jedna věc, ta komunikace s managery. Musí jim umět říct, proč jim to takhle říká. Nejenom, že to tak je.

Kdo může dělat personalistu?

Hele čau.

Pro výkon profese personalisty je nutné středoškolské vzdělání s maturitou, ideálně ekonomického zaměření.

Jo, tohle je takový ten ofiko základ. Můj kámoš Pavel z Brna, dělá HR v jedný velký firmě, a ten má teda vejšku, ale říkal že to fakt není podmínka pro všechny pozice. Spousta jeho kolegů má jenom obchodku nebo gympl. Důležitý je, co umíš.

Hlavně to není jen o papíru, to dá rozum. Musíš umět mluvit s lidma, fakt hodně mluvit. A bejt v klidu, i když řešíš nějaký nepříjemný věci, jakože někoho vyhazuješ nebo mu vysvětluješ, proč nedostal přidáno. To je na denním pořádku. A furt nějaký papírování, smlouvy, dodatky, evidence, to je prostě vopruz ale musí bejt.

Fakt je ale, že dneska už jen ta maturita nestačí na nějaký lepší pozice. Chtěj praxi. Nebo aspoň nějakej kurz. Často hledaj lidi co už maj zkušenosti z náboru. Takže začneš třeba jako nějakej asistent, nebo náborář co jenom obvolává lidi, a pak se posuneš. Tak to prostě je.

Co se ti bude hodit:

• Komunikační dovednosti – To je absolutní základ, bez toho to nejde. Pořád s někým mluvíš.
• Znalost zákoníku práce – Aspoň ty základy, ať neuděláš nějakej průšvih hned na začátku. To je mega důležitý.
• Práce s PC – Excel, Word, a hlavně nějaký HR systémy. To se naučíš, ale bez základní znalosti počítače seš ztracenej.
• Angličtina – V korporátech je to nutnost, bez debat. Často tam sou cizinci.
• Empatie a odolnost vůči stresu. To je jasný. Lidi sou lidi.