Jakou školu musím mít na kriminalní policii?

Jaké vzdělání je nutné pro kariéru u kriminální policie?

No teda, když se na to tak koukám, co všechno člověk musí splnit pro práci u kriminálky, je to docela šílený. Pamatuju si, jak jsem o tom jednou přemýšlela, před pár lety v létě.

To bylo tak, někdy v červenci 2019, seděla jsem v jedné kavárně na Malé Straně, dala jsem si kafe za 85 korun a prostě se zamýšlela nad tím, co lidi dělají. A pak mi došlo, že právní způsobilost je asi to první, co si vůbec pomyslíš, že? Musíš být prostě plně při smyslech, chápeš. Jinak by to přece nešlo, jak bys pak řešil nějaké ty složité případy.

A hlavně, kdo by chtěl, aby ho vyšetřoval někdo, kdo sám dělal blbosti. Čistý rejstřík trestů, to je jasný, trestní bezúhonnost, tomu rozumím. Bez toho to prostě nejde.

No a pak to školství, ach jo. S kamarádem Pavlem jsme se bavili, když jsme byli na takovým výletě, v březnu 2021, jeli jsme na kola kolem Berounky, a on říkal, že prostě maturita, to je takový to minimum, víš. Musíš mít středoškolské nebo úplné střední vzdělání s maturitou, ale lepší je prý něco vyššího. Já si myslím, že je to docela logické, když chceš řešit komplikované věci, potřebuješ mít rozhled. Pavel měl pravdu, nikdy se moc nepletl.

A pak ještě k tomu přidávají takový ty věci jako fyzická zdatnost, zdravotní kondice a vůbec, celkově, že jsi v pořádku, osobnostně způsobilý. No tak to je taky pěkná výzva, řekla bych.

Já si třeba pamatuju, jak jednou moje teta chtěla jít k Policii ČR, ale říkala, že ty psychotesty byly fakt drsné. To bylo asi tak v roce 2015, nevzpomínám si přesně na měsíc. Prostě to přijímací řízení není jen o papírech. Musíš ukázat, že na to máš i hlavu a srdce, ne? Asi se na to moc nesoustředím, kdo ví.

Jaký je rozdíl mezi kriminologií a kriminalistikou?

Hele, to je celkem jednoduchý, jako když si porovnáváš recept na buchtu s návodem, jak tu buchtu sníst. Kriminologie, to je takový to široký vidění. Chce vědět, proč se ta zlodějna vůbec děje. Co za tím stojí, proč lidi kradou, proč ubližujou. V podstatě se snaží pochopit tu celou podstatu zločinu, jeho příčiny a jak tomu jako prevenci zamezit, víš? Je to víc takový to teoretický bádání.

A ta kriminalistika? Ta je zase praktická, to je jako ten polda v akci. Ta se kouká na to, jak se ten zločin vyšetřuje. Jak se hledaj důkazy, jak se chytá pachatel. Pomáhá to pak tomu vyšetřování, třeba aby zjistili, jaký typ člověka to asi mohl udělat, nebo jak ho najít. To je spíš o metodách a technikách vyšetřování. Takže jedno je proč a druhý je jak se to řeší. Rozumíš?

Takže aby to bylo fakt jasný:

• Kriminologie:

  • Zkoumá příčiny zločinu.
  • Snaží se pochopit podstatu kriminality.
  • Vymýšlí prevenci.
  • Je to víc teoretické.

• Kriminalistika:

  • Pomáhá při vyšetřování.
  • Zkoumá metody a techniky pro odhalení pachatele.
  • Pomáhá s charakteristikou pachatele.
  • Je to víc praktické.

Fakt je to, jako by kriminologie byla ten psycholog, co vysvětluje, proč má někdo mindráky, a kriminalistika byla ten detektiv, co ho pak podle toho hledá. Jasný, ne?

Čím se zabývá kriminologie?

Jasně, tohle je můj pohled na kriminologii, tak jak jsem ji zažil a pochopil.

Pamatuju si, jak jsem poprvé narazil na slovo "kriminologie" na přednášce, bylo to na Univerzitě Karlově, někdy kolem roku 2018. Profesor mluvil o tom, jak se věda snaží pochopit zločin – ne jenom jak ho potrestat, ale hlavně proč se děje. To mě tenkrát fakt zaujalo.

Viděl jsem tenkrát na vlastní oči, jak policie řeší případ v Praze 5. Tenkrát tam bylo vícero vloupání, taková ta série. Bylo fascinující sledovat, jak se snažili najít souvislost mezi jednotlivými případy, jak přemýšleli o motivu, o tom, jak pachatelé postupovali. V podstatě to bylo to, o čem se na té přednášce mluvilo – zkoumání kriminality.

Kriminologie se nezabývá jenom tím, jestli někdo něco ukradl nebo někoho napadl. Jde do hloubky. Zkoumá to zločin jako takový, kdo ho páchá, proč ho páchá, kdo jsou oběti a jak to celé ovlivňuje společnost. A taky se snaží přijít na to, jak tomu zabránit, nebo jak minimalizovat škody.

Když jsem se na to podíval blíž, zjistil jsem, že to není jenom jedna věda. Je to taková směska oborů. Vezměte si třeba psychologii, sociologii, právo, ale i statistiku. Všechno tohle dohromady pomáhá pochopit, co se děje, když se někdo dopustí trestného činu.

Mně osobně se na tom nejvíc líbí ta snaha o pochopení. Nejde jenom o zákon, který říká, co je špatně. Jde o to pochopit kořeny toho problému.

• Co to vlastně kriminalita je? Nejde jen o to, jestli se něco stalo, ale i proč to stát definuje jako trestné.
• Kdo jsou pachatelé? Co je vedlo k tomu, že spáchali trestný čin? Jsou to vnější faktory, nebo něco uvnitř nich?
• A oběti? Jak je zločin ovlivní? A jak jim společnost může pomoct?
• A co s tím? Jak vlastně ty zločiny omezit?

Bylo to pro mě jako skládat si puzzle, kde každý kousek patřil k jinému oboru. Tenkrát mi to otevřelo oči a ukázalo, že kriminalita je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Ta komplexnost mě dodnes fascinuje.

Kriminologie se zabývá zkoumáním kriminality, jejích příčin, pachatelů, obětí a způsobů její kontroly.

Co zkoumá kriminologie?

Kriminologie: věda o kriminalitě, pachatelích, obětech a její kontrole.

Zase ta kriminologie. Pořád se mi to plete. Tohle musím umět na zkoušku 15. června u docenta Hájka. Zapsat si to pořádně.

A bacha, neplést s kriminalistikou. To je úplně něco jinýho, ty jo. Kriminalistika je o těch otiscích prstů, DNA, balistice... prostě jak chytit pachatele. Kdežto kriminologie se ptá PROČ.

Proč se vůbec někdo stane zločincem? To je ta otázka. Genetika? Výchova? Chudoba? Společnost? Fakt nevím. Je to složitý.

Co vlastně kriminologie řeší:

• Kriminalita (Zločinnost): Jak vzniká, proč je jí někde víc, někde míň. Třeba v Praze je majetková trestná činnost logicky vyšší než v Horní Dolní. Sleduje trendy, jestli třeba roste počet vloupání nebo naopak kyberzločinů.
• Pachatel: Kdo to je? Profilování pachatele. Proč to udělal? Je to recidivista? Věk, pohlaví, sociální status, vzdělání, všechno hraje roli.
• Oběť (Viktimologie): Tohle je mega zajímavý. Proč zrovna on/ona? Životní styl? Neopatrnost? Některý lidi jsou prostě snadnější cíl. Zkoumá se i dopad zločinu na oběť.
• Kontrola Zločinnosti: Jak tomu zabránit? Prevence. Větší tresty? Kamery ve městech? Sociální programy? To je ta věčná debata. Zkoumá, co fakt funguje a co jsou jen vyhozený peníze.

Čím se zabývá kriminalistika?

Kriminalistika se soustředí na vědecké metody odhalování a objasňování trestných činů. Jde o to pochopit, jak vznikají a šíří se "stopy", ať už fyzické, digitální, nebo psychologické.

• Stopa je víc než jen otisk prstu. Může to být sebemenší detail, který nám poví příběh.
• Zkoumá zákonitosti, tedy jak to všechno funguje – od prvotního impulsu k činu až po jeho následky.
• Cílem je získat relevantní informace pro trestní řízení. Není to jen o házení si jmen, ale o faktických důkazech a pochopení kontextu.

V podstatě je to takový forenzní detektiv z pohledu vědy. Pomáhá nám zodpovědět otázky typu "kdo", "co", "jak" a "proč". Někdy se až divím, jak složité může být rozluštění zdánlivě jednoduchého případu. Jako když se snažíte sestavit puzzle s chybějícími dílky, ale ty chybějící dílky jsou zároveň vodítkem.

Další souvislosti:

• Základní pilíře: Vznik, trvání a zánik stop, jejich vyhledávání a zajišťování. To jsou operativní kroky.
• Zkoumání informací: Nejde jen o to, co najdeme, ale i jak to interpretujeme. Znamená to pochopit psychologii pachatele, sociální okolnosti, nebo třeba technické aspekty.
• Vztah s kriminologií: Kriminologie se dívá na širší společenské příčiny kriminality, kdežto kriminalistika se zaměřuje na konkrétní důkazy a metody vyšetřování konkrétního případu. Jeden se ptá "proč se to děje", druhý "jak to vyřešit".

Co dělá kriminolog?

Kriminolog zkoumá, proč se z lidí stávají grázlové, a snaží se vymyslet, jak jim v tom zabránit.

Hele, kriminolog není žádnej detektiv s lupou jako z televize, co honí padouchy po střechách a střílí od boku. To si nepleťte. To je spíš takovej chytrej patron v kanclu, co se hrabe v haldách papírů a statistik a snaží se vykoumat, proč se soused odvedle rozhodl, že si zlepší rozpočet návštěvou vedlejší samoobsluhy po zavíračce. Je to takový doktor přes zlodějiny.

Jeho práce je vlastně hrozná nuda, ale důležitá jak vrata od stodoly. Představte si ho, jak sedí nad grafama barevnýma jak pouťový cukrátka a snaží se z nich vyčíst, jestli lidi víc kradou v zimě, protože je jim zima, nebo v létě, protože mají čas. Je to věda jako hrom.

Co ten člověk teda přesně dělá? No, hlavně tohle:

• Šťourá se v číslech: Počítá, kolik se kde ukradlo jablek a kolikrát někdo dostal přes hubu. Pak zkoumá, jestli to má co dělat s tím, jestli je zrovna úplněk, nebo jestli v televizi běží slevy na vrtačky.
• Vymýšlí prevenci: Snaží se přijít na to, jestli proti zlodějům víc pomůže víc policajtů na ulici, nebo spíš to, když se mládež nebude flákat po parcích a půjde radši okopávat zahrádky.
• Kecá do zákonů: Pak chodí chytračit za politikama a radí jim, jaký paragrafy by se měly přepsat, aby se lapkům jejich řemeslo trošku znechutilo. Někdy to i vyjde.
• Dělá si hlavu z grázlů: Přemejšlí, jestli se zloděj rodí s potřebou krást, nebo ho to naučí život, třeba když mu jako malýmu brali svačiny. Je to prostě taková psychologie pro otrlý.

Hele, bacha, ať si to nespletete. Kriminalista je ten, co přijede k mrtvole, sbírá chlupy z koberce a otisky prstů z půllitru. Ten řeší jeden konkrétní případ, jeden mord, jednu vloupačku.

Ale kriminolog, ten sedí v teple a kouká na to všechno z letadla. Zajímá ho, proč se v celým Jihočeským kraji za poslední rok stalo o padesát mordů víc. Je to spíš takovej sociolog s vášní pro temnou stránku lidstva. Soused Franta, co bydlí nade mnou v paneláku v Českých Budějovicích a je u policie, říká, že kriminologové jsou pro ně jako rosničky. Předpovídaj, kdy bude pršet zločin, ale sami v tom dešti nemoknou.

Co je kriminalistika a kriminologie?

Kriminologie studuje zločin jako společenský jev, jeho příčiny, prevenci a reakce společnosti. Kriminalistika se zabývá praktickými metodami a taktikami odhalování, vyšetřování a dokazování trestných činů.

Kriminologie je takový ten typ, co si sedne u kafe a dumá, proč ten člověk vlastně udělal to, co udělal. Je to skoro jako kdybych se ptal, proč mi kočka pravidelně shazuje hrnky z parapetu – hledám tam hlubší smysl, třeba nějaké naučené chování, nebo prostě jen nudu. Je to věda interdisciplinární, což zní učeně, ale v podstatě to znamená, že si tahá poznatky odkud se dá, jako gurmán, co si vybírá jen ty nejlepší ingredience.

Ona ta kriminologie si ráda povídá s dalšími obory, jsou to takoví její intelektuální kámoši:

• Trestní právo jí dává mantinely, řekne jí, co je vůbec bráno jako zločin, abychom neřešili, proč se soused usmívá na vaši zahradní trpaslíky. Definuje hlavní předmět zkoumání.
• Kriminalistika je zas ten akční parťák z terénu, co přinese hromadu důkazů, otisků a DNA, a kriminologie si z toho pak poskládá puzzle o psychologii a motivech pachatele. Je to takové to, když dostanete kusy Lega a máte z nich postavit vesmírnou loď, co dává smysl.

A pak je tu kriminalistika, ta se na filozofování moc neohlíží. To je ten chlapík, co už má rukavice, lupu a sadu na otisky prstů v kapse. Zabývá se "jak", jak se ten hrnek z toho parapetu dostal dolů a hlavně, kdo ho tam poslal. Je to takový ten mechanik, co umí rozebrat a složit motor se zavřenýma očima, zatímco kriminologie by dumala nad tím, proč ten motor vůbec existuje.

Pamatuju si, když jsem kdysi ztratil klíče od auta cestou z dovolené u Plzně – byl to pro mě osobně malý kriminologický případ, proč jsem je tam dal (sociální naučená nepozornost?), a zároveň kriminalistická výzva, jak je najít (překopat celou tašku a občas i batoh). Tyto obory jsou jako dva bratři: jeden sedí a píše filozofické pojednání o životě, druhý venku kutí motor a řeší, jak na to nejlíp namontovat turbo. Oba jsou potřeba, jeden bez druhého by byli jako večeře bez dezertu.

Jejich cíle se doplňují jako slunce a měsíc:

• Kriminologie se snaží pochopit kořeny zločinu, jeho dynamiku a navrhnout, jak společnost může lépe reagovat a předcházet mu. Je to takový společenský terapeut.
• Kriminalistika má za úkol odhalovat, zajišťovat a vyhodnocovat důkazy tak, aby se pravda dostala na světlo světa. Je to detektivní práce v nejčistší podobě.

Takže vidíte, není to jen suchopárné memorování definic. Je to spíše detektivka, filozofická rozprava a návod na použití všeho, co si jen dokážete představit, od otisků rtěnky po analýzu DNA. A občas si říkám, že kdyby mi ty klíče od auta zmizely letos, asi bych si na to vzal oba obory. S kriminologií bych dumal, jestli je to karma, a s kriminalistikou bych hledal otisky prstů na ledničce. Je to takový ten chytrý humor, co vám nejdřív vykouzlí úsměv a pak vás donutí se zamyslet, co to vlastně znamená.

Co je to kriminalistika?

Kriminalistika. Zkoumá stopy, jak vznikají, jak se dají najít, jak je uchovat. A taky ty ostatní informace o trestných činech.

• Stopy: Sleduje jejich cestu od vzniku po zánik.
• Vyhledávání a zajišťování: Jak se dají najít a bezpečně uchovat.
• Zkoumání: Co nám stopy a další informace vlastně říkají o tom, co se stalo.

Je to o pochopení toho, jak se zločin stal.

Kriminologie se na to dívá z jiného úhlu. Zkoumá páchatele, proč páchají trestné činy, jak funguje společnost a proč někteří lidé v ní překročí hranice. Je to víc o motivech a příčinách. Kriminalistika je víc o "jak" a "kde".

• Kriminologie: Příčiny kriminality, chování pachatelů, sociální aspekty.
• Kriminalistika: Metody vyšetřování, forenzní vědy, důkazy.

Obě jsou důležité, ale řeší jiné otázky. Obě jsou součásti trestního práva.