Kdy byla založena Zoo Praha?

Kdy byla založena Zoo Praha? První ředitel a otevření

kdy byla založena zoo praha představuje důležitý mezník v historii československé přírody a kultury. Poznejte fascinující začátky oblíbené pražské instituce, jejího prvního ředitele a okolnosti, za kterých se brány areálu poprvé otevřely veřejnosti. Přečtěte si podrobnosti o slavnostním otevření a objevte historické milníky.

Kdy byla založena Zoo Praha a jaké byly její začátky?

Vznik Zoologické zahrady v Praze se pojí s dlouhou historii snah a příprav, ale samotná kdy byla založena zoo praha byla pro veřejnost poprvé otevřena 28. září 1931 v pražské Troji. Otevření na svatého Václava sice znamenalo oficiální začátek, avšak tehdejší areál měl do dnešní podoby moderního komplexu velmi daleko. V den otevření se spíše než o dokončenou zoologickou zahradu jednalo o oplocené staveniště o rozloze pouhých 8 hektarů, kde chyběla většina stálých pavilonů.

Když se ohlédnu za svými prvními návštěvami trojského areálu před mnoha lety, fascinovalo mě, jak neuvěřitelnou proměnou toto místo prošlo. Pamětníci rádi vyprávějí, že v roce 1931 přišlo během prvního dne provozu prozkoumat novou atrakci hlavního města přibližně několik tisíc zvědavých návštěvníků. Celková návštěvnost za první neúplný rok fungování pak dosáhla hranice 20 000 osob. Srovnáme-li to se současností, kdy branami projde bezmála 1,5 milionu lidí ročně, je pokrok zahrady doslova gigantický. Dnes se areál rozkládá na ploše 58 hektarů a poskytuje domov pro více než 5 000 zvířat.

Klíčové milníky historie: Od první výzvy po slavnostní otevření

Cesta k založení pražské zoo byla plná byrokratických překážek, finančních škrtů a vleklých diskusí o lokalitě. Myšlenka veřejné zahrady zrála v myslích nadšenců celá desetiletí předtím, než padlo definitivní rozhodnutí. Bez vytrvalosti několika klíčových osobností by Praha svou zoologickou zahradu pravděpodobně získala o mnoho let později - nebo možná na úplně jiném, méně vhodném místě.

Celá historie zoo praha a její vývoj se opírá o nejdůležitější milníky, které lze stručně shrnout do následujících bodů. 1881 - První veřejná výzva: Hrabě Sweerts-Spork publikoval v novinách otevřený dopis, ve kterém poprvé oficiálně vyzval ke zřízení zoologické zahrady v Praze u příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa.

1904 - Formování příprav: Do čela snah se postavil středoškolský profesor Jiří Janda, který začal aktivně vypracovávat plány, objíždět evropská města a hledat vhodný pozemek. 1922 - Darování pozemků v Troji: Velkostatkář Alois Svoboda daroval státu pozemky v Troji s jasnou podmínkou, že zde musí vzniknout mimo jiné i zoologická zahrada. 1931 - Oficiální otevření: Brány se otevírají prvním lidem. V provozu je zatím pouze provizorní dřevěná pokladna, Jandova voliéra dravců a několik základních ohrad.

Jiří Janda: První ředitel, který měl zvířata v obýváku

Profesor první ředitel jiří janda byl srdcem celého projektu. Jeho oddanost věci hraničila s naprostým fanatismem, v tom nejlepším slova smyslu. Protože se stavba areálu neustále opožďovala, ale někteří dárci již zoo věnovali první živé obyvatele, musel Janda improvizovat. První zvířata tak našla azyl přímo v jeho soukromé vile v Troji. Představte si, že přijdete na návštěvu k řediteli a na zahradě nebo v obývacím pokoji potkáte lva.

Nebylo to vůbec jednoduché. Janda a jeho manželka se starali o exotické ptactvo, mlďata šelem a další tvory na vlastní náklady a s minimem spánku. V mé vlastní praxi při organizaci menších chovatelských projektů vím, jak vyčerpávající je starat se o pár zvířat v provizorních podmínkách. Janda v tomto chaosu žil měsíce. Tento osobní vklad a rodinné zázemí plné zvířecího křiku však vytvořily neopakovatelný charakter, na kterém pražská zoo vybudovala své základy.

První obyvatelé trojské zahrady: Vlčice, lvice a celebrity od Vlasty Buriana

Pokud vás zajímá, kdy se otevřela zoo praha pro první návštěvníky, stalo se tak v září roku 1931, kdy nikdo nemohl čekat slony, lední medvědy ani žirafy. Druhové složení bylo skromné a odpovídalo tomu, co se podařilo narychlo vybudovat nebo získat darem od sponzorů a cirkusů. Každé nové zvíře bylo obrovskou událostí, která plnila tehdejší novinové titulky.

Zajímavostí je, že vůbec prvním obyvatelem, který fyzicky stanul ve skutečném novém výběhu přímo v areálu, se stala vlčice Lotta. Krátce po ní dorazil první pár koní Převalského, kteří dostali jména Minka a Ali. Právě tito koně odstartovali chovatelskou tradici, která později Zoo Praha proslavila po celém světě. Neméně slavná byla lvice Šárka, kterou zahradě daroval majitel cirkusu Rebernigg. Ta patřila k těm zvířatům, která musela před otevřením bydlet u profesora Jandy na zahradě.

Skutečný rozruch a příval diváků však v roce 1934 zajistil nečekaný dar od tehdejšího krále komiků Vlasty Buriana. Ten zoo zakoupil a daroval dva lachtany kalifornské, kteří dostali jména Hýta a Batul. Burianův krok strhl vlnu solidarity a další známé osobnosti začaly zoo finančně podporovat. Expozice lachtanů se okamžitě stala hitem a dodnes patří k nejvyhledávanějším cílům v dolní části areálu.

Slavný chov koně Převalského a mezinárodní uznání

Zoo Praha se brzy po svém založení začala specializovat na záchranu ohrožených druhů. Tou nejvýznamnější kapitolou je bezpochyby chov koně Převalského. Tento poslední divoký kůň v přírodě zcela vyhynul a přežil pouze díky koordinovanému chovu v lidské péči, kde Praha sehrála naprosto klíčovou roli.

První hříbě tohoto druhu se v Praze narodilo již v roce 1933. Od té doby se pražská zahrada stala světovou velmocí v jejich chovu a byla jí svěřena správa celosvětové plemenné knihy. V rámci úspěšných reintrodukčních programů se pražské zoo podařilo vrátit desítky koní zpět do jejich původního prostředí v Mongolsku. Tento úspěch definitivně zařadil pražský areál mezi nejrespektovanější zoologické instituce na planetě.

Srovnání Zoo Praha včera a dnes

Zoo Praha v roce 1931

• Rozestavěný areál, provizorní ohrady, jedna dřevěná pokladna

• Vlčice Lotta, lvice Šárka, koně Převalského Minka a Ali

• 8 hektarů v dolní části Trojské kotliny

• 20 000 návštěvníků za první neúplný rok provozu

Zoo Praha v současnosti

• Moderní pavilony simulující přirozené ekosystémy, např. Rezervace Dja nebo Údolí slonů

• Více než 5 000 jedinců reprezentujících stovky živočišných druhů

• 58 hektarů rozdělených na dolní a horní část

• Pravidelně se pohybuje okolo 1,5 milionu lidí

Naplnění snu profesora Jandy: Cesta za prvním pozemkem

Profesor Jiří Janda, zapálený ornitolog z Prahy, se na začátku 20. století rozhodl vybudovat v hlavním městě moderní zoo. Narážel však na neustálý nezájem úřadů a nedostatek financí.

Jeho první pokusy prosadit stavbu na Letné nebo na Štvanici úplně selhaly kvůli odporu městských plánovačů. Janda strávil roky psaním článků a přesvědčováním politiků, zatímco unaveně po nocích překládal odborné texty, aby projekt vůbec udržel v povědomí.

Průlom nastal až v roce 1922, kdy velkostatkář Alois Svoboda věnoval pozemky v Troji státu pod podmínkou stavby zoo. Janda si uvědomil, že členitý terén Trojské kotliny je pro zvířata mnohem lepší než původně plánované roviny.

Po devíti letech tvrdé práce na staveništi prošli 28. září 1931 branou první návštěvníci, což proměnilo Jandovo celoživotní úsilí ve skutečnost, která dodnes baví miliony lidí.