Kdy se používá past simple a kdy present perfect?

Kdy sakra používat ten past simple a kdy zase ten present perfect? Tohle mi vždycky dělalo hrozně velký problém, fakt! Pamatuju si, jak jsem se v angličtině na střední škole pořád zamotávala. Učitelka to vysvětlovala tak nějak… abstraktně. A já pořád nechápavě koukala.

Past simple, to je snadné, to chápu. Používám ho, když vím přesně, kdy se co stalo, prostě jako fakt, že včera jsem byla v kině. Jasný, film začal v sedm, vyšla jsem ven asi v devět, jedla jsem popcorn, klasika. Všechno v jasně daném čase. Tohle je pro mě úplně srozumitelný.

Ale ten present perfect… to je jiná káva! To je jako… hm, řekněme, že jsem viděla ten nový film s Tom Cruisem. Viděla jsem ho. Ale kdy? No… to je mi vlastně úplně jedno! Nebo spíš, nepotřebuju to říkat. Prostě jsem ho viděla, a je to. Jasně, pamatuju si, že to bylo někdy minulý týden, ale přesný datum? To už je fuk. Je to takový… víc obecný, ne? Asi jako když řeknu: "Byla jsem v Paříži." Neříkám kdy, prostě jen, že jsem tam byla. To je ten rozdíl, ne? Aspoň si myslím... možná se pletu.

Pamatuju se, že jsem jednou měla zkoušku z angličtiny, a právě u těchto časů jsem totálně ztroskotala. Bylo mi z toho fakt blbě. Sedmdesát procent z celkové známky – a já to celé potopila právě kvůli těmto dvěma potvůrkám. Třeba, kdybych se víc učila! Ale no, už je to dávno. Dneska už to trochu víc chápu, snad. Ale stále se mi občas stává, že se v tom zamotám. Nebo se prostě spletla, kdo ví.