Kdy skončil juliánský kalendář?

Od roku 1582 do 20. století

Historie kdy skončil juliánský kalendář ukazuje postupný proces nahrazování starého systému v různých zemích světa. Pochopení této časové proměny pomáhá objasnit historické souvislosti a rozdíly v letopočtech.

Kdy skončil juliánský kalendář?

Juliánský kalendář neskončil globálně v jeden konkrétní den, protože přechod na gregoriánský kalendář probíhal v různých zemích světa postupně od 16. až do 20. století. Abychom to pochopili správně, musíme se podívat na historické milníky a rozhodnutí jednotlivých států, které se v průběhu staletí rozhodly kalendář sjednotit s astronomickou realitou.

První konec a vatikánská reforma v roce 1582

Papež Řehoř XIII. vyhlásil reformu v roce 1582, aby zastavil posun jarní rovnodennosti. V prvních katolických zemích jako byly Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko skončil juliánský kalendář 4. října 1582. Druhý den ráno se lidé probudili už do gregoriánského kalendáře a bylo 15. října 1582, čímž se naráz vynechalo 10 dní.

Přechod v českých zemích v roce 1584

V českých zemích probíhal přechod ve znamení postupné nápravy. V Čechách skončil juliánský kalendář 6. ledna 1584 a následující den nesl datum 17. ledna 1584. Na Moravě k tomuto kalendářnímu skoku došlo o něco později, konkrétně po 3. říjnu 1584 následoval rovnou 14. říjen 1584.

Konec v Rusku a dalších státech ve 20. století

Zatímco západní Evropa přešla poměrně brzy, pravoslavné země si juliánský kalendář ponechaly jako občanský kalendář mnohem déle. V Rusku skončil až po Říjnové revoluci v roce 1918, kdy po 31. lednu následoval rovnou 14. únor. Řecko pak figuruje jako poslední evropská země, která zavedla gregoriánský kalendář pro civilní účely až v roce 1923.

Upřímně řečeno, když se člověk podívá na ty zmatky s daty, musela to být pro tehdejší lidi pořádná hlava. Zaseknout se v čase a najednou poskočit o dva týdny kupředu muselo v běžném životě způsobit nejednotu v obchodech i smlouvách.

Současnost: Kdy juliánský kalendář stále žije

Juliánský kalendář nikdy zcela nezanikl. Jako svůj liturgický kalendář ho dodnes používají vybrané pravoslavné církve - například v Rusku, Srbsku či Jeruzalémě. V současnosti činí rozdíl mezi oběma kalendáři již 13 dní. Právě proto pravoslavné Vánoce, které připadají na 25. prosince podle juliánského kalendáře, slavíme v našem občanském kalendáři až 7. ledna.

Srovnání juliánského a gregoriánského kalendáře

Juliánský kalendář

Zaveden Juliem Caesarem v roce 46 př. n. l.

Přidává zhruba 1 den každých 128 let

Každý čtvrtý rok bez výjimky

Dnes se používá především pro církevní a liturgické účely

Gregoriánský kalendář

Vyhlášen papežem Řehořem XIII. v roce 1582

Vysoce přesný, odchylka činí pouhý 1 den za tisíce let

Vynechává stoleté roky nedělitelné 400

Celosvětově uznávaný občanský a mezinárodní standard

Příběh kalendářní změny v českých zemích

Když se v roce 1584 přecházelo na nový kalendář v českých zemích, lidé z toho byli zpočátku pěkně zmatení. Obchodníci nevěděli, jak psát data na směnky, a sedláci řešili, kdy přesně začít s jarní setbou podle tradičních pranostik.

Úřady musely vydat zvláštní nařízení, aby vysvětlily, že dny sice v kalendáři přeskočily, ale platnost smluv a dluhů zůstává netknutá.

Postupně si však všichni zvykli, protože sjednocení dat s okolní Evropou usnadnilo mezinárodní obchod i diplomacii.

Dnes bereme gregoriánský kalendář jako naprostou samozřejμόst a málokdo si uvědomuje, jaké historické skoky musela společnost podstoupit.