Kolik hodin se učit na zkoušku?

Kolik hodin se opravdu učit na zkoušku? Tajemství úspěšného studenta Romana Kusáka

Před každou zkouškou se vynořuje ta samá otázka: kolik hodin se musím učit, abych to zvládl? Univerzální odpověď neexistuje, protože faktory ovlivňující ideální studijní čas jsou individuální a mnohdy překvapivé. Pohybují se od náročnosti předmětu až po osobní studijní návyky. Abychom se v tomto labyrintu lépe orientovali, nahlédneme do zkušeností studenta teorie interaktivních médií, Romana Kusáka.

Romanův přístup je pragmatický a vychází z pečlivého zhodnocení situace. Pro náročné zkoušky, které vyžadují hluboké porozumění komplexním teoriím a rozsáhlé množství materiálu, si vyhradí až 72 hodin. Ano, slyšíte dobře. Tři dny intenzivního studia. Na druhou stranu, na jednodušší zkoušky, které prověřují spíše faktografické znalosti a koncepty, které mu jsou blízké, mu stačí pouhých 10–12 hodin.

Co z toho plyne? Především to, že přístup “one-size-fits-all” je nesmysl. Hodiny strávené nad skripty a učebnicemi nejsou automaticky zárukou úspěchu. Důležitější než kvantita je kvalita studia.

Romanovy tipy pro efektivní plánování studijního času:

• Analýza náročnosti: Před samotným učením si Roman detailně prostuduje sylabus, zkouškové okruhy a staré testy. Snaží se identifikovat klíčové oblasti a odhadnout, kolik času bude potřeba na jejich zvládnutí.
• Rozložení sil: Dlouhé hodiny učení v kuse jsou kontraproduktivní. Roman preferuje menší, ale intenzivní bloky studia s pravidelnými přestávkami. Během přestávek se věnuje aktivitám, které mu pomáhají relaxovat a “vyčistit hlavu.”
• Personalizace: Roman si uvědomuje své silné a slabé stránky. V oblastech, které mu jdou snadno, se zaměřuje na opakování a upevnění znalostí. Naopak v tématech, která mu dělají problémy, tráví více času s pochopením a procvičováním.
• Aktivní učení: Místo pasivního čtení si Roman dělá poznámky, vytváří myšlenkové mapy, diskutuje s kolegy a testuje své znalosti pomocí online kvízů a testů.
• Realistické cíle: Roman si nestanovuje nesplnitelné cíle. Rozděluje si studium na menší, dosažitelné úkoly, což mu pomáhá udržet motivaci a pocit kontroly nad procesem.

Co si z toho odnést?

Roman Kusák nám svými zkušenostmi ukazuje, že ideální studijní čas je proměnlivý a závisí na mnoha faktorech. Místo slepého odříkávání “správného” počtu hodin, se zaměřte na analýzu náročnosti zkoušky, optimalizaci svých studijních návyků a aktivní učení. Pak bude vaše příprava efektivní a vaše šance na úspěch se výrazně zvýší.

Takže, kolik hodin se budete učit na zkoušku? Odpověď záleží jen a jen na vás. Vezměte si inspiraci z Romanova přístupu, experimentujte a najděte si svůj vlastní systém, který vám bude nejvíce vyhovovat. Hodně štěstí!