Kolik lidí se dostane na psychologii?

Kolik lidí se vlastně dostane na psychologii? To je otázka, která mi vrtá hlavou už od dob, kdy jsem sama přemýšlela o studiu. Představte si to – devět set sedmdesát šest lidí se hlásilo na Karlovku, a přijali jenom šedesát sedm! Šedesát sedm! To je… no, skoro mi z toho naskočila husí kůže. Jako by se tam prodírali davy, no a většina prostě zůstala za branou. Pamatuju si, jak jsem tehdy nervózně pročítala výsledky, srdeční tep mi bušil jak zběsilý, ruce se mi třásly… a pak to ticho, když jsem viděla, že jsem se tam nedostala. Bolestná zkušenost, věřte mi.

A na Masarykovce? Tisíc tři uchazeči, a vzali sto dva. To je ještě horší poměr, ne? To si tak sedíte doma a čekáte, a ta nejistota vás pomalu žere zevnitř… Fakt hrozné. Ten tlak, ta obrovská konkurence… já osobně jsem si tehdy připadala jak v nějaké gladiátorské aréně, kde všichni bojují o pár zbývajících míst.

Prostě, psychologie je hrozně populární obor, a o to těžší je se na ni dostat. Myslím, že to není jen o známkách, ale o celkovém profilu uchazeče. A já, i když jsem se snažila co to šlo, jsem prostě neprošla. Ale co, zkusila jsem to a teď už vím, že bych to na to druhé kolo, kdybych se tam dostala, dala. Nebo snad ne? No, nevím… Každopádně, přijímací řízení na psychologii je fakt drsný. Připravte se na to, že to bude boj. A jestli se vám to nepovede napoprvé, nehroťte to, stále je na co se těšit. A třeba bude i lépe. Možná.