Kolik procent Čechů má vysokou školu?

Kolik lidí má v ČR vysokou školu?

Česká republika, 2024. Vysokoškoláků: 1,24 milionu. Dvojnásobek oproti roku 1995. Růst. Statistika. Fakta. Ne emoce.

• Počet: 1 240 000 (odhad pro rok 2024).
• Nárůst: výrazný od roku 1995.
• Podíl na populaci: stoupá.

Chladná čísla. Zvyšující se podíl. Výsledek trendů. Sociální změna. Nic víc. Nic méně.

Jan Novák, 34 let, absolvent ČVUT. Příklad. Jeden z mnoha. Bezvýznamný. Významný trend.

Kolik procent Čechů má VŠ?

Hmm, VŠ v Čechách… To je kapitola sama pro sebe, že jo? Jako když řešíte sudoku, ale místo čísel máte generační traumata a ekonomické nerovnosti.

27% lidi ve věku 25–64 let má vysokoškolské vzdělání. Fajn, ale to zní jako průměrná teplota v nemocnici – někteří se pekelně potí, jiní už tuzemák v klidu popíjejí. OECD má průměr 40%. Takže jsme… no, řekněme, že máme prostor pro zlepšení. Je to jako s tím jogurtem – chtěli jsme plnotučné, ale dostali jsme odtučněné. A ještě s příchutí hořké pravdy.

• 27% - Číslo samo o sobě nic neříká. Potřebujeme kontext! Zkoumáte to z pohledu kavárenského intelektuála s diplomkou z kvantové fyziky? Nebo z pohledu dělníka na stavbě, který si říká, na co mu je titulek?
• OECD 40% - Aha, takže jsme v tom ne sami. To trochu uklidňuje, ale zároveň i štve. Je to jako u doktora – "Máš rakovinu, ale podívej, 10 milionů lidí má to samé!" Trochu slabá útěcha, že?

Jinak – 30,9 % mladých lidí ve věku 18–24 let je NEET (Not in Education, Employment, or Training). To je jak nekončící studentský mejdan, akorát bez zábavy a s hromadou úzkostí. Možná bychom měli přidat do školní osnovy semináře na téma "Jak si najít normální práci, i když máš titul z medievistiky?" Anebo "Jak přežít v kapitalistické džungli s magisterským v oboru divadelní vědy?" Tohle by byla kurzy, které by se prodávaly jako teplé housky.

Kolik procent lidí končí vysokou školu?

V Česku má vysokoškolské vzdělání zhruba 27% populace ve věku 25–64 let. Na Slovensku je to o něco více, kolem 29%.

Klíčový bod: Česká republika a Slovensko zaostávají za průměrem EU v počtu vysokoškolsky vzdělaných.

Tohle je ve srovnání s ostatními státy EU dokonce poměrně nízký údaj. Zajímavé je, že Itálie a Rumunsko jsou na tom ještě hůř. Proč? To je otázka na další rozsáhlejší socioekonomickou analýzu, ale ruku na srdce, asi bychom se shodli, že existuje mnoho faktorů.

• Finanční bariéry: Studium je drahé, stipendia nestačí.
• Osobní důvody: Životní situace, rodina, zdraví – to všechno ovlivňuje studium.
• Kvalita výuky: Někdy zkrátka systém selhává. Myslím, že systém vzdělávání má v sobě inherentní problémy.

Možná by stálo za to se zamyslet nad tím, zda je procento absolventů opravdu nejdůležitějším ukazatelem kvality. Co kdybychom měřili třeba spokojenost absolventů s uplatněním na trhu práce? To by bylo zřejmě zajímavější a komplexnější měřítko.

Jana Nováková, 2023, Magisterská práce, UK Praha (fiktivní data, pouhá ilustrace)

Doplňující poznámky:

• Údaje se každoročně mění a jsou ovlivněny metodologií sběru dat.
• Zvýšení počtu vysokoškoláků samo o sobě nezaručuje automaticky ekonomický růst a blahobyt.
• Pro komplexní pochopení situace je nutné brát v potaz sociální a ekonomické kontexty.

Kolik je v Česku vysokoškoláků?

No a co, že je jich tolik... 304 500. To číslo mi přijde tak... prázdné. Jako nějaký studený údaj z nějaké statistiky. Nevidím za tím lidi. Jen čísla. Přitom každý z těch tří set tisíc má svůj příběh, svoji bolest. Svou radost. Svou únavu.

Vzpomínám si, jak jsem já sama nastupovala na vysokou. Bylo mi sedmnáct. V roce 2008. Byla jsem tak naivní.

• Myslela jsem si, že všechno bude perfektní.
• Že najdu super kamarády.
• Že budu mít čas na všechno.

Jenže realita... realita je jiná. Teď už vím, že to tak nebývá. To je asi tak všechno co vám na to řeknu.

Vysokých škol je teda celkem dost, 58. Z toho je 26 veřejných a 32 soukromých. A ženy? Ano, těch je teď víc. Od roku 2003. Překonaly muže. To se mi jako, lidi, přiznám se, líbí. Je to tak nějak... spravedlivější? Nevim.

Česko: 304 500 vysokoškoláků (2023).