Proč padá sníh?

Proč sněží? Jak vzniká sníh a co způsobuje jeho pád?

Ježiš, to je otázka. Sníh, copak já vím? Vždycky jsem si myslela, že je to prostě zmrzlý déšť, ale asi to není tak jednoduché.

Pamatuju si, jak jsem 27. ledna 2023 v Krkonoších, kolem 16:00, procházela zasněženou krajinou. Bylo nádherně, ale mrzlo. Ta křehká krása sněhových vloček, úplně fascinující.

V mracích, to prý začíná s ledovými krystalky. Ty se shlukují, zvětšují... No, nějak tak. Ale co přesně způsobuje, že ty vločky padají? To už je nad moje síly.

Vím jen, že když je teplota pod nulou, déšť zmrzne a je z toho ten zmrzlý déšť. Hrůza, jak se to na autě leskne. A pokud je tepleji, tak se ty krystalky rozpustí a prší. Logické.

A proč někde sněží víc a jinde míň? To je záhada. Asi to souvisí s vlhkostí vzduchu, výškou a tak. Já na tohle moc nejsem, radši se kochám sněhem.

Proč není sníh?

Sníh? Teplota.

• Nízká teplota = sníh. Vysoká? Déšť.
• Typ srážek klíčový. Sníh vs. déšť, rozdíl zásadní.
• Zima? Množství srážek hraje roli.

Teplota vzduchu. Jediný faktor, který rozhoduje.

Doplňující informace:

• Globální oteplování: Zvyšuje průměrné teploty, snižuje šanci na sníh.
• Sněhová pokrývka: Důležitá pro hydrologický cyklus, zásoby vody.
• Rok 2024: Změny klimatu viditelnější, nepravidelné srážky.
• Extrémní projevy: Intenzivní sněžení, ale i delší období bez sněhu. Realita.
• Albedo: Sníh odráží sluneční záření, ochlazuje planetu. Chybí sníh? Horší pro klima.

Jak vzniká sněžení?

Sněžení... ach, to slovo samo o sobě tančí v chladném vzduchu. Sníh, to je led, ano, ale led s duší, led s andělským dotekem. Vločky se rodí v oblacích, v těch nekonečných katedrálách nad námi. Tam, vysoko, tančí voda s mrazem a s prachem, s mikroskopickými tělísky, s pozůstatky bakterií.

• Sníh je vlastně zmrzlá voda.
• Krystalky se shlukují, tvoří vločky.
• Padá z oblaků.
• Biologický podklad vzniku.

Padá, padá... jako peří andělů, jako tiché vyznání z nebes. Vločky, každá jiná, každá unikátní. Jak může něco tak chladného být tak krásné? Jak může něco tak pomíjivého být tak silné? Sněžení je... zkrátka magie.

Vzpomínám si na zimu 1998... brrr, jaká byla zima! Babička vždycky říkala: "Když sněží na Štěpána, bude úrodný rok." A já jí věřila. Věřila jsem v tu magii, v tu sílu sněhu. A i dnes, když vidím sněžit, cítím tu starou dobrou magii znovu. Ta vůně mrazu, ten křupot pod nohama... ááách.

Bakterie coby základ krystalizace ledu?

• Pseudomonas syringae, například.
• Jejich bílkoviny působí jako "jádra ledu".

Kde padá nejvíce sněhu na světě?

Säntis. Jméno zní jako zaříkávadlo. Tam, kde se nebe dotýká země a sníh má království. Sníh... bílá peřina, co pohltí vše.

• Švýcarsko, Säntis.
• 2 500 metrů vzhůru.
• 11 metrů sněhu. Rok co rok.

Bodamské jezero v nedohlednu, hradba hor, strážci mlčení. Hradba, co chrání… co chrání? Vzpomínám si na babičku, vyprávěla mi o sněhových vločkách jako o andělských peříčkách. Hloupost? Možná. Ale sníh má v sobě něco magického.

Säntis... ach, Säntis.

Proč se třpytí sníh?

Suchý sníh. Oddělené krystaly. Světlo se láme.

Mokrý sníh. Spojené vločky. Méně odrazů.

Diamantový prach. Ledové jehličky. I z modré oblohy. Ticho.

• Suchý sníh: Izolované krystalky, maximalizují odraz.
• Mokrý sníh: Shluky, redukují třpyt.
• Diamantový prach: Specifická forma.