Čím je tvořena pokožka?

9 zobrazení
Pokožka se skládá ze tří hlavních vrstev: pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkožního vaziva (subcutis). Pokožka, jakožto vnější vrstva, chrání tělo před vnějšími vlivy, jako jsou toxiny, bakterie a dehydratace. Tvoří ji pět vrstev buněk zvaných keratinocyty.
Komentář 0 líbí se mi

Více než jen obal: fascinující složení lidské pokožky

Lidská pokožka, největší orgán našeho těla, je mnohem více než jen pasivní obal. Je to složitý a dynamických systém, který nás chrání před vnějším světem a hraje klíčovou roli v regulaci tělesné teploty, imunitní odpovědi a dokonce i ve vnímání dotyku. Její komplexní struktura se dělí do tří hlavních vrstev, které úzce spolupracují, aby plnily všechny tyto důležité funkce.

1. Epidermis – strážce vnějšího světa:

Nejvrchnější vrstvu, epidermis, si můžeme představit jako vysoce efektivní štít. Je tvořena pěti vrstvami keratinocytů, buněk produkujících keratin – tvrdý, vláknitý protein, který dodává pokožce její pevnost a nepropustnost.

  • Stratum corneum (rohová vrstva): Nejvzdálenější, mrtvá vrstva tvořená zrohovatělými keratinocyty, tvoří bariéru proti vnějšímu prostředí. Je to jako neviditelná zbroj, která nás chrání před dehydratací, infekcí a škodlivými vlivy, jako je UV záření.
  • Stratum lucidum (jasná vrstva): Tato tenká vrstva se nachází pouze na dlaních a chodidlech.
  • Stratum granulosum (zrnitá vrstva): Zde se keratinocyty začínají zrohovatělovat a produkovat lipidy, které utěsňují mezibuněčný prostor.
  • Stratum spinosum (ostnitá vrstva): Buňky jsou zde spojeny pomocí "ostnů", což zajišťuje pevnost epidermis.
  • Stratum basale (bazální vrstva): Nejhlubší vrstva epidermis, kde se keratinocyty neustále dělí a produkují nové buňky, které postupně migrují k povrchu a zrohovatějí. Zde se také nacházejí melanocyty, buňky produkující melanin, pigment chránící nás před UV zářením.

2. Dermis – pevná a pružná opora:

Pod epidermis se nachází dermis, hustá vazivová vrstva, která dodává pokožce pevnost a pružnost. Je protkána sítí kolagenových a elastických vláken, která ji udržují v napětí a umožňují její elasticitu. V dermis se také nacházejí:

  • Krevní cévy: Zásobují pokožku kyslíkem a živinami.
  • Lymfatické cévy: Odvádějí odpadní produkty a podílejí se na imunitní obraně.
  • Maové žlázy: Produkují maz, který udržuje pokožku hydratovanou a chrání ji před vysycháním.
  • Potní žlázy: Regulují tělesnou teplotu pocením.
  • Receptory: Vnímají dotyk, teplotu, tlak a bolest.
  • Vlasové folikuly: Místa, ze kterých rostou vlasy.

3. Subcutis – zásobárna energie a tepelná izolace:

Nejhlubší vrstva, subcutis neboli podkožní vazivo, je tvořena tukovou tkání a vazivem. Zajišťuje izolaci proti chladu, slouží jako zásobárna energie a chrání vnitřní orgány před nárazy.

Kromě těchto tří hlavních vrstev se na složení a funkci pokožky podílí i další faktory, jako je například mikroflóra kůže (bakterie, houby). Znalost této komplexní struktury je klíčová k pochopení zdraví a funkcí naší pokožky a k efektivní péči o ni.