Co je to stigma?

Co je to vlastně stigma? No, víte, ono se to těžko vysvětluje… Je to takový… negativní štítek, co vám nalepí na čelo. Jako když někdo řekne: “Aha, ty máš deprese? No, tak to jsi asi lenoch a neschopnej.” To je stigma v akci. A tohle jsem si bohužel sama zažila. Pamatujete si na tu dobu, co jsem kvůli tomu … no, kvůli té depresi, nemohla ani z postele vylézt? Připadala jsem si jak nějaký… zbytečný kus nábytku. A co teprve, když mi to někdo řekl přímo? Víte, jak to bolí?

Je to hrozně nespravedlivé. Protože duševní onemocnění, to není lenost, ani slabost. To je nemoc, stejně jako zlomená noha. Jen se to nevidí takhle na první pohled. Často to souvisí s předsudky, s mýty, co se o tom šíří. Víte, kolikrát jsem slyšela, že “si to jen vymýšlím,” nebo že “to mám v hlavě”? To je fakt… desivé. Nedávno jsem četla nějakou studii, myslím, že to bylo něco kolem 70% lidí s duševním onemocněním zažívá stigma, a to mi přišlo… strašně moc. Sedmdesát procent! To je snad… celá generace!

A co je na tom nejhorší? Stigma vás izoluje. Znemožní vám se svěřit, vyhledat pomoc. Já sama jsem dlouho váhala, než jsem si konečně řekla, že potřebuju pomoc. Strach z toho, co si o mně budou ostatní myslet… To je silnější než samotná bolest. Je to takové… neviditelné oko, co vás neustále sleduje a soudí. Ale já se teď snažím… snažím se s tím bojovat. Protože si zasloužím být šťastná, stejně jako vy, že ano? A vy si to zasloužíte taky. A každý, kdo tohle čte, si zaslouží žít bez strachu z odsouzení.