Co je žloutenka typu D?

Hepatitida D: Tichý společník žloutenky B a hrozba pro játra

Žloutenka, obecný termín pro onemocnění projevující se zežloutnutím kůže a očí, má mnoho podob. Jednou z méně známých, ale o to závažnějších, je hepatitida D. Nepleťte si ji s ostatními typy žloutenky, například A nebo C. Hepatitida D, odborně nazývaná HDV (Hepatitis D Virus), je specifická a zákeřná v tom, že sama o sobě se neprojeví. Potřebuje totiž ke svému životu a množení přítomnost jiného viru: viru hepatitidy B (HBV).

Hepatitida D: Parazit na žloutence B

Představte si virus hepatitidy D jako parazita, který se “přisaje” na virus hepatitidy B. HDV totiž ke svému obalení a šíření potřebuje protein na povrchu viru HBV, tzv. HBsAg (Hepatitis B surface antigen). Jinými slovy, pokud nejste infikováni virem hepatitidy B, nemůžete dostat hepatitidu D. To je klíčové a zásadně odlišuje HDV od ostatních typů žloutenky.

Jak dochází k infekci?

Existují dva hlavní scénáře, jak se můžete infikovat virem hepatitidy D:

• Koinfekce: Dojde k současné infekci jak HBV, tak HDV. Tento scénář je sice možný, ale u pacientů většinou probíhá akutně a s vyšší pravděpodobností vedoucí k uzdravení a vymizení viru z těla.
• Superinfekce: Osoba již chronicky infikovaná HBV se následně nakazí HDV. Tento případ je mnohem závažnější a častěji vede k chronické infekci a urychlení poškození jater.

K přenosu dochází podobně jako u hepatitidy B:

• Krevní kontakt: Sdílení jehel, transfuze krve (i když je toto riziko v současnosti minimalizováno díky testování krve).
• Sexuální kontakt: Nechráněný pohlavní styk.
• Z matky na dítě: Během porodu.

Proč je hepatitida D tak nebezpečná?

Hepatitida D zhoršuje průběh hepatitidy B. U pacientů s koinfekcí nebo superinfekcí HDV je vyšší riziko:

• Fulminantní (akutní) jaterní selhání: Náhlé a závažné selhání jater, které může vést k smrti.
• Cirhóza jater: Těžké poškození jater, kdy jsou zdravé jaterní buňky nahrazeny jizevnatou tkání.
• Rakovina jater (hepatocelulární karcinom): Zvýšené riziko vzniku rakoviny jater u pacientů s chronickou infekcí HBV a HDV.

Diagnostika a léčba

Diagnostika hepatitidy D se provádí krevními testy, které detekují protilátky proti HDV (anti-HDV) a samotný virus HDV RNA.

Léčba hepatitidy D je komplexní a náročná. V současnosti je hlavním lékem pegyl interferon alfa, který má však značné vedlejší účinky a není účinný u všech pacientů. Výzkum v oblasti nových terapií, včetně antivirotik zaměřených přímo na HDV, je intenzivní a přináší naději na zlepšení léčebných výsledků v budoucnu.

Prevence: Klíč k ochraně

Nejlepší prevencí proti hepatitidě D je očkování proti hepatitidě B. Očkování proti HBV chrání i proti HDV, protože bez HBV se HDV nemůže šířit. Další preventivní opatření zahrnují:

• Používání kondomů při sexuálním styku.
• Vyvarování se sdílení jehel a osobních hygienických potřeb (např. zubní kartáčky, žiletky).
• Bezpečné postupy při tetování a piercingu.

Závěrem

Hepatitida D je závažné onemocnění, které postihuje pouze osoby infikované virem hepatitidy B. Zhoršuje průběh hepatitidy B a zvyšuje riziko závažných komplikací, jako je jaterní selhání, cirhóza a rakovina jater. Očkování proti hepatitidě B je nejúčinnější prevencí. Pokud víte, že máte hepatitidu B, je důležité se nechat otestovat i na hepatitidu D a případně zahájit včasnou léčbu. Nezapomínejte, že prevence a včasná diagnostika jsou klíčem k ochraně vašeho zdraví.

#Hepatitida D #Virus Hdv #Žloutenka D