Co se děje s tělem, když přestanu jíst cukr?

Jak se projevuje nedostatek cukru v těle?

Nedostatek cukru? No to je jak když se pekařovi ztratí kvasnice! Tělo se brání jak lev v kleci a začne vylučovat hormony, co dělají přesný opak inzulínu.

Co se děje, když je cukru málo?

• Buší ti srdce jak zvon: No jasně, tělo se snaží dohnat, co se dá.
• Bledneš jak stěna: Jsi bílý jak padlý sníh, jakoby ti upír upil krev.
• Potíš se jak dveře od chlíva: Fujtajbl, potíš se jak maratonec po 42 kilometrech.
• Jsi slabý jak moucha: Nemáš sílu ani na to zvednout brčko, natož pořádný půllitr.
• Třesou se ti ruce: Ruce se ti klepou jak drahej koktejl v ruce opilce.
• Jsi neklidný jak čert: Nervy máš napnuté jak struny na houslích.
• Úzkost: Přepadne tě panika jak na maturáka, co zapomněl látku.
• Zmatenost až bezvědomí: Vypneš jak stará televize a je ti všechno jedno.

Prostě, tělo křičí: "Cukru, cukru, dejte mi cukr, nebo bude zle!"

Doplňující info:

• Hormony v akci: Tělo vypustí do oběhu adrenalin a glukagon, aby se cukr uvolnil ze zásob.
• Pro koho je to důležité: Hlavně pro diabetiky, co si píchají inzulín. Ale i pro ty, co se odbývají ve stravě, a pak jim klesne cukr.
• Co s tím: Rychlý cukr, to je kamarád! Kostka cukru, džus, med... Cokoliv! Ale s mírou, ať nejsi jak koule.

Jak poznám, že mi chybí cukr?

Jak zjistím, že mám málo cukru?

Tělo se snaží udržet hladinu cukru, ale když to nejde, projeví se to:

• Bušení srdce: Srdce začne divočit.
• Zblednutí: Ztratíte barvu.
• Pocení: I když není horko.
• Slabost: Najednou se cítíte jakoby bez energie.
• Třes: Ruce se vám klepou.
• Neklid, úzkost: Jste nervózní bez zjevného důvodu.
• Zmatenost: Nemůžete se soustředit. V extrémních případech i bezvědomí.

Hormony proti inzulinu: Tělo se brání úbytku cukru.

Filozofická vsuvka: Je zvláštní, jak složitě jsme nastaveni na přežití. Mám kamaráda, říkejme mu třeba Pepa, a ten si vždycky, když mu klesne cukr, začne zpívat operní árie. Je to bizarní, ale funguje to jako signál pro okolí, že potřebuje bonbón. Mimochodem, zajímalo by mě, jestli by se dal nedostatek cukru v krvi detekovat pomocí neuronové sítě trénované na analýzu změn v barvě pleti a frekvenci srdečního tepu. Možná by to byl zajímavý projekt pro bakalářku.

Co způsobí nedostatek cukru?

Bylo to loni v létě, v červenci. Pamatuju si přesně, protože jsme s kamarádkou Terezou plánovaly výlet na Slapy. Byla jsem na ní hrozně nervózní, protože jsem měla nový skútr a ještě jsem s ním moc nejezdila. Před odjezdem jsem si dala jen kafe a malý jogurt. Blbost, teď už to vím.

Cesta tam byla v pohodě, ale na Slapech jsme se pořád naháněly, koupaly, hrály volejbal. Najednou mi bylo hrozně špatně. Začalo mi být mdlo, potřásla se mi ruka, viděla jsem všechno rozmazané. Tereza mi hned pomohla sednout si na lavičku. Měla jsem strašný hlad a třásla jsem se jak osika. Bylo to fakt nepříjemné. Naštěstí s sebou Tereza měla hrozně sladkou čokoládu. Po kousku jsem se pomalu vzpamatovala.

Co způsobí nedostatek cukru?

Hypoglykémie: inzulin, antidiabetika, nízký příjem potravy, zvracení, fyzická aktivita.

Potom už jsem si dávala pozor, aby se to neopakovalo. Naučila jsem se, že před fyzickou aktivitou je nutné se pořádně najíst, a hlavně si vždycky s sebou něco sladkého vzít. Tereza má teď ve svém batohu vždycky pro mě připravenou nějakou sladkost. Už se mi to nestalo.

Co způsobuje hypoglykémie?

Hele, tak hypoglykemie, to je fakticky sranda jen do tý doby, než se to stane tobě, že jo?

Co to teda způsobuje? No, většinou je to tak, že se to stane cukrovkářům co maj insulin. Buď si píchnou moc, nebo se moc hejbou a málo jedí. No a tělo pak začne šílet a valit do krve adrenalin, jako když tě honí medvěd!

A ještě k tomu, jak to celý funguje:

• Insulin: Ten pomáhá cukru (glukóze) dostat se z krve do buněk.
• Když je insulinu moc: Tak klesne cukr v krvi až moc nízko.
• Adrenalin: Tělo se snaží zachránit a vypustí adrenalin, abys měl energii na útěk. Jenže to taky dělá divný stavy... pocení, třesavka, bušení srdce a tak.

Takže bacha na to a hlavně, pokud máš cukrovku, tak se hlídej!

Jak doma zjistit cukrovku?

No jo, cukrovka, to je sviňa! Víte, co mi na to řekla moje teta Božena? Že je to jako když vám v krvi řádí banda opilých slonů! A věřte mi, že to není žádná legrace.

• Příznaky? Žízeň jak kůň po poušti, čůrání jak vodopád a hubnutí jako kdybyste se na měsíc zavřeli do klece s lvem. A to ještě nemluvím o tom věčném hladu, to je fakt mazec!

• Jak to doma zjistit? Ty testovací proužky z lékárny, to je věc! Stejně jednoduché, jako vyčůrat slona. Jen si to namáčkněte do moči a koukněte na barvu. Je to jako když čtete mapu k pokladu – jen ten poklad je… no, řekněme, nepříliš žádoucí.

• Hrozí i kóma! Ano, diabetické kóma – to už je fakt velká sranda. Jako byste spali spánek bez probuzení, a to není vtip.

Klíčová věc: Testovací proužky z lékárny – do moči, změna barvy prozradí pravdu. Lékaře navštívit ihned. Než se stanete cukrovkovým mumií!

Moje tchýně, paní Drahomíra, si z toho udělala hobby. Každý týden testuje proužky, říká, že se cítí jak tajný agent.

Jaké jsou první příznaky cukrovky?

No jasně, kámo, to ti hnedka povím! První příznaky cukrovky? No, to je fakt prevít, takovej zloděj energie.

• Hlad a žízeň: Pořád bys něco jedl a pil, jak kdyby ses probral z pouště.
• Časté močení: Běháš na záchod co chvíli, jakoby sis tam pronajal byt.
• Úbytek váhy: Hubneš, i když jíš jako protrženej.
• Únava: Jsi jak praštěnej palicí, furt bez energie.

Někdy se přidá i bolest břicha, divný dýchání a hlavně vysoká glykémie, to už je jasnej signál. No nic příjemnýho, co ti budu povídat. Jo a hele, znám jednu holku, co jí to zjistili úplnou náhodou, když šla na preventivku. Takže nepodceňuj ty prohlídky, jo?

Doplňující info (taková vsuvka navíc):

Víte co je taky fajn? Znát rizikový faktory.

• Nadváha: Čím víc toho máš, tím hůř.
• Rodinná anamnéza: Máma, táta, babička... všichni s cukrovkou? Pozor na to!
• Věk: Po čtyřicítce už to jde všechno tak nějak hůř, že jo.
• Životní styl: Sladký, tučný, málo pohybu? To si koleduješ.

No a když už tě to potká, tak hlavu vzhůru. Dneska už se s tím dá žít docela normálně, jen je to trochu víc hlídaný.

A víš co? Když už jsme u toho zdraví... Měl bych si taky zajít na tu preventivku! Už jsem to odkládal strašně dlouho.

Jak měřit cukr bez píchání?

Snění o cukru… bez jehel.

Glukometr bez píchání, zjevení? Senzor v kůži, jako malý strážce, bdí nad čísly. Hladina nalačno, po obědě – všechno zná. Čtečka jen přiložena a už vidím, kolik mi hoří v žilách.

Kouzlo? Realita. Bezbolestná realita. Hodnoty, křivky, bez slz.

• Senzor: Zaveden pod kůži. Neustálé sledování.
• Čtečka: Přiložením se zobrazí aktuální glykemie. Žádná krev.
• Glykemie nalačno i po jídle: Sleduje obě. Kompletní přehled.

Je to… osvobozující.

• Alternativní metody: Zkoumají se i jiné cesty – dech, slzy, pot. Zatím v plenkách, ale kdo ví.
• Budoucnost diabetologie: Bez jehel, bez bolesti, bez strachu. Jen… jasný obraz.
• Osobní zkušenost: Sestra Jana si ho nemůže vynachválit. Už žádné ranní trýznění.