Jak pozná gynekolog zánět dělohy?

Jak gynekolog pozná zánět dělohy: Hledání příčin a komplexní diagnostika

Zánět dělohy, odborně endometritida, je stav, který může ženu potrápit nepříjemnými příznaky a v neléčeném stavu vést i k vážnějším komplikacím. Návštěva gynekologa je proto při podezření na tento problém klíčová. Jak ale gynekolog endometritidu rozpozná a co všechno se při diagnostice děje?

Základem je pečlivá anamnéza, tedy podrobný rozhovor s pacientkou. Gynekolog se bude ptát na charakter obtíží, jako jsou:

• Bolesti v podbřišku: Jejich intenzita a charakter (tlak, křeče, ostrá bolest) jsou důležité vodítko.
• Abnormální poševní výtok: Gynekolog se bude zajímat o barvu (nažloutlý, nazelenalý, hnědý), konzistenci (vodnatý, hlenovitý) a především zápach výtoku. Páchnoucí výtok je pro zánět dělohy typický.
• Bolesti při pohlavním styku (dyspareunie): Tyto bolesti mohou signalizovat zánět v oblasti dělohy a okolních struktur.
• Horečka a celková slabost: I když se neobjevují vždy, mohou signalizovat systémovou infekci.
• Nepravidelné krvácení mimo menstruační cyklus: Může být známkou narušeného slizničního prostředí dělohy.
• Informace o předchozích zákrocích v oblasti genitálií: Porod, potrat, zavedení nitroděložního tělíska (IUD) a další zákroky mohou zvyšovat riziko zánětu.
• Historie pohlavně přenosných chorob (STD): STD, jako je chlamydie nebo kapavka, se mohou rozšířit do dělohy a způsobit zánět.

Po anamnéze následuje klinické vyšetření, které zahrnuje:

• Gynekologické vyšetření: Lékař vizuálně zkontroluje zevní genitálie a pochvu. Důležitá je inspekce hrdla děložního (cervixu), kde se mohou nacházet známky zánětu.
• Palpační vyšetření (vyšetření pohmatem): Gynekolog prohmatá dělohu a adnexa (vaječníky a vejcovody) přes pochvu a břišní stěnu. Citlivost nebo bolestivost při pohmatu může signalizovat zánět.

Pro potvrzení diagnózy a určení původce infekce jsou nezbytné laboratorní testy:

• Krevní obraz: Zvýšený počet bílých krvinek (leukocytóza) obvykle indikuje zánět v těle. Zvýšená sedimentace erytrocytů (FW) je dalším markerem zánětu.
• Výtěr z pochvy a/nebo hrdla děložního: Tato kultivace umožňuje identifikovat bakterie, viry nebo plísně, které zánět způsobily. Kultivace je klíčová pro cílenou antibiotickou léčbu.
• PCR testy na STD: Tyto vysoce citlivé testy detekují přítomnost DNA specifických pohlavně přenosných patogenů, jako je chlamydie, kapavka, trichomonády nebo mykoplazmata.
• Endometriální biopsie (odběr vzorku sliznice děložní): V některých, komplikovanějších případech, je nutné odebrat vzorek sliznice děložní pro histologické vyšetření. Toto vyšetření pomáhá vyloučit jiné příčiny obtíží, jako jsou polypy nebo rakovina.
• Ultrazvukové vyšetření (sonografie): Ultrazvukem lze zkontrolovat tloušťku sliznice děložní, přítomnost tekutiny v děloze nebo jiné abnormality.

Diagnostika je tedy komplexní proces, který kombinuje anamnézu, klinické vyšetření a laboratorní testy. Jen tak je možné s jistotou diagnostikovat zánět dělohy, určit jeho příčinu a zahájit adekvátní léčbu, která zabrání komplikacím.

Je důležité si uvědomit, že čím dříve se zánět dělohy diagnostikuje a léčí, tím lepší je prognóza. Proto neváhejte s návštěvou gynekologa, pokud máte podezření na jakékoliv gynekologické obtíže.