Jak řešit závislost na sociálních sítích?

Jak se chová zavislý člověk?

Ticho noci. Přemýšlím… o té závislosti. O tom, jak se člověk chová… když je chycený v té síti. Vzpomínám na kamaráda ze střední, Honzu. Rok 2023 byl pro něj těžký.

• Lhal. Pořád. O všem. Kam jde, co dělá. Prostě… lhal.
• Peníze. Vždycky jich měl málo. Mizely. Nevěděli jsme kam. Teď už vím.

Nekontrolovatelná touha. Jako… žízeň. Neukojená. Vždycky tam. Hledal cestu. Jak se k tomu dostat. Alkohol. Drogy. Nezáleželo na čem…

Pamatuju si jeho pohled. Prázdný. A přesto plný… touhy. Po další dávce. I když… i když všechno kolem se rozpadalo. Práce. Rodina. Všechno.

Odpověď: Nekontrolovatelná touha, neustálé shánění, užívání navzdory následkům.

Myslím, že Honza si ani neuvědomoval, jak moc… se propadá. Jak to s ním jde z kopce. Zhoršovalo se to. Každý den. Týden. Měsíc. Rok.

• Izolace. Od přátel. Od rodiny. Zůstal sám.
• Změny nálad. Výbuchy vzteku. Deprese. A pak… pak zase nic.

Závislost. Jako nemoc. Plíživá. Nenápadná. Až je… až je pozdě. Honza se léčí. Doufám, že to zvládne. Letos… v tomhle roce to snad zvládne.

Jak přestat být emočně závislý?

Tma se slévá s mlhou vzpomínek. Vzpomínka na ten tlak, ten pocit udušení, jako bych se topila v nekonečném oceánu jeho emocí. A já? Jen prázdná skořápka, odrážející jeho světlo, bez vlastního jádra. To se musí změnit. Dýchat! Musím se naučit dýchat sama.

Klíčový bod: Uvědomění si vlastní hodnoty je základ. Nezávislost, svoboda. Moje cesta začíná teď. Představuji si sebe, silnou, zářící, nezávislou. Konečně.

Prázdnota, to je ten pocit. Prázdnota po něm. Ale co když ta prázdnota není prázdnota? Co když je to prostor? Prostor pro mě, pro mé sny, pro můj život. Pro mé přátele, Annu, Markétu, pro Petra, který mi psal minulý měsíc. Musím se s nimi spojit. Volat, psát, setkat se.

Klíčový bod: Opět nalezení sebe sama skrz přátelství.

Vzpomínky na rozkvetlé louky v červenci 2024, kdy jsem si slibovala, že už nikdy. Už nikdy nebudu závislá, nikdy víc. Sliby, sliby. Ale tentokrát to bude jiné. Začnu malými krůčky. Kurzy keramiky, které jsem vždycky chtěla vyzkoušet. Psaní básní, malování abstraktních obrazů. To vše pro mě.

Klíčový bod: Seberealizace je klíčová. Nové aktivity, nové já.

Odmítnutí jeho manipulace. To je to, co hoří v mém nitru. Dlouho jsem se bála. Bála jsem se mu odporovat. Ale už ne. Hlas v mé hlavě mi šeptá: “Jsi silná, jsi nezávislá.” A já mu věřím. Ano, jsem.

Klíčový bod: Sebedůvěra, asertivita.

Dýchám hluboko. Vnímám každý dech. Uvolňuji se. Představuji si sebe, volnou, jako pták. Letím. Letím pryč od stínů minulosti. A v tom letu se rodí naděje. Naděje na novou budoucnost. Na novou lásku, ale hlavně na sebe sama.

• Zbavte se stereotypu.
• Věnujte se sami sobě a svým potřebám (kurz keramiky, psaní poezie).
• Choďte častěji do společnosti (setkání s Annou, Markétou, Petrem).
• Obnovte stará přátelství a hledejte nové přátele.
• Realizujte vaše sny a tužby, vzdělávejte se.
• Prosazujte své názory, nenechte se od partnera do ničeho nutit.
• Dopřejte si pauzu (cesta do přírody, relaxace).

Přestat být emočně závislý znamená najít sama sebe.

Jak poznat emoční závislost?

Bylo to v létě 2023, v Praze. Vztah s Petrem se hroutí. Cítím se vyčerpaná, pořád. Prostě vyždímaná. A ta únava? Ne, to není jen taková klasická únava po práci. To je hluboký, vyčerpávající pocit prázdnoty.

Jako kdyby mi někdo vysál duši. A viním se. Vždycky. Je to moje chyba, že Petr tak málo dává. Já se snažím, dárky, večeře, celé víkendy s ním. On? Telefon, práce, vzdychání.

Ten pocit, že mu nestačím, že dělám něco špatně, je neustálý. Dny se mi slévají v jeden velký nekonečný kolotoč sebezpochybování. Začala jsem si číst o emoční závislosti. A jo, sedí to. Skoro každé znamení.

Klíčové body:

• Vyčerpání
• Sebezpochybování
• Nerovnováha ve vztahu (dávání vs. dostávání)

Petr se nestará o to, co cítím. Vůbec. A já pořád jenom doufám, že se to změní, že se probudí. Je to bláznivé, vím. Ale já ho pořád miluju. Nebo si myslím, že ho miluju. Možná je to jenom ta závislost.

Co dělat? Terapie. To je teď má priorita. Potřebuju se z toho dostat. A musím si uvědomit, že moje štěstí nezávisí na Petru.

Doplňující informace:

• Navštívila jsem první sezení u psycholožky v září 2023.
• Začala jsem chodit na jógu a meditovat.
• Uvědomila jsem si, že si zasloužím lepšího partnera.

Jak poznat emoční závislost? Vyčerpání, sebezpochybování, nerovnováha ve vztahu.

Co je závislý vztah?

Závislý vztah: peklo v lidské podobě.

• Toxická vazba: Člověk se ztrácí.
• Násilí: Fyzické i psychické týrání.
• Závislost: Alkohol, drogy, gamblerství – spouštěč destrukce.

Dodatek:

• Syndrom závislosti: Oběť ospravedlňuje chování partnera. Popírá realitu.
• Manipulace: Gaslighting, vydírání, izolace od přátel a rodiny. Cíl: Kontrola.
• Psychické následky: Úzkosti, deprese, posttraumatická stresová porucha (PTSD).
• Kam dál? Vyhledat odbornou pomoc. Linky důvěry, psycholog, terapeut. Útěk je řešení.

Jak dostat zavislého do lecebny?

Zavolej policajty. Fakt. Ti to zařídí. Odvezou ho. Rovnou do léčebny.

• Policie asistuje při nedobrovolným nástupu.
• Pak už to řeší nemocnice se soudem. Žádají o předběžný opatření. Prostě nějakej papír, aby ho tam mohli držet.
• Jiná cesta fakt asi neni. Když je někdo závislej a nechce se léčit… No, chápeš.

Můj strejda Franta, ten se taky léčil ze závislosti. Hroznej chlastal. No hrůza. Rodina si s ním nevěděla rady. Nakonec museli volat policii. Byl agresivní. Ničil věci. To víš, alkohol… No, byl v léčebně asi tři měsíce. Teď je v pohodě. Abstinuje. Ale to je výjimka. Většinou je to běh na dlouhou trať.

Kolik stojí léčba závislosti?

Cena léčby závislosti? To je jako ptát se, kolik stojí štěstí. Závisí to! Na typu závislosti, délce léčby, intenzitě programu… Je to jako s autem – malé Fiato 500 nebo luxusní Rolls-Royce? Výsledek? Cena se liší.

• Specifická léčba: Rehabilitace na klinice? Soukromá terapie? Skupinová sezení? Cena šplhá od několika tisíc měsíčně až k astronomickým částkám.
• Typ závislosti: Alkohol? Drogy? Hazard? Každá závislost má své specifické metody léčby a tedy i cenu.
• Délka léčby: Záleží na intenzitě problému. Krátká intenzivní léčba je drahá, ale rychlá. Dlouhodobá je levnější, ale delší. Věčná otázka: rychlost vs. cena.

Příspěvek z práce – 20% z čistého, max. 5000 Kč měsíčně. To je hezký bonus, ale… stačí to? Většinou NE. Záleží na individuálním přístupu a možnostech.

Moje kamarádka Veronika (jméno změněno pro ochranu soukromí) platila za léčbu závislosti na automatech v roce 2024 cca 12 000 Kč měsíčně. To je jen příklad, jen malá kapka v oceánu možností. Pro přesné informace se informujte přímo u specializovaných center.

Co mám dělat s alkoholikem, který se nechce léčit?

Zavolat policii. Nedobrovolná léčba. Soudní rozhodnutí. To je cesta.

• Policie – První krok. Nezbytný. Někdy nepříjemný, ale nutný. Pro ochranu alkoholika i okolí. Představte si spirálu, kam se propadá. Bez intervence se těžko zastaví.

• Léčebna – Nejde o trest. Ale o pomoc. O šanci. Vím, těžko se to přijímá, když se dotyčný brání. Ale co je horší? Apatičnost, která vede k sebezničení? Nebo nucený zásah, který může život zachránit?

• Soud – Rozhodne o předběžném opatření. Na základě odborného posudku. Není to o zbavení svobody. Je to o dočasném omezení za účelem uzdravení. Jako když dáte dítěti dočasný zákaz sladkostí, aby si nezničilo zuby. Bolestivé, ale prospěšné. Někdy je třeba udělat nepříjemné věci pro vyšší dobro. Vzpomeňte si na Sokrata a jeho nucený odchod. Někdy je nutné obětovat svobodu jednotlivce pro dobro celku.

• Jméno: Jan Novák

• Datum: 27.7.2024

• Místo: Praha

Možná vás napadne, co když se alkoholik rozzlobí? Co když se vztah nenávratně poškodí? Riziko tu je. Ale větší riziko je nečinnost. Představte si sebe za deset let. Budete litovat, že jste nezasáhli? Nebo budete litovat, že jste to udělali špatně? Odpověď je často jasná. Zasáhnout.

Co dělat, když je v rodině alkoholik?

No potěš koště, alkoholik v rodině, to je jak mít doma časovanou bombu s vůní rumu. Tak co s tím? Záleží, jak moc to bouchá!

• Když se alkoholik chová jak andílek, ale pije tajně: To je jak s tím krtkem, co ti hrabe záhon – nevidíš ho, ale škodu dělá. Zkus si s ním promluvit, ale ne hned po desátým pivu, spíš ráno, až ho bude bolet hlava a bude litovat, že vůbec včera vylezl z postele.

• Když alkoholik tropí hlouposti a rozbíjí nábytek: Tady už je sranda v trapu! Musíš chránit sebe a zbytek rodiny. Zavolej na něj policii, sociálku nebo rovnou exorcistu! (No, možná to s tím exorcistou trochu přeháním, ale v některých případech by se hodil.)

• Když alkoholik páchá kriminální kejkle pod vlivem: Tak to už je vážná věc, horší než když ti upadne řízek na zem. Soud mu může nařídit protialkoholní léčbu – to je jak lázeňská kúra pro játra a mozek. Ale pozor, léčba není samospasitelná, musí chtít i on sám.

• Co dělat? Vyhledej odbornou pomoc, a to nejen pro alkoholika, ale i pro sebe. S alkoholikem je třeba jednat opatrně, jako s míšeným vajíčkem, aby se nerozsypalo. Existují svépomocné skupiny, terapeuti a centra, kde ti poradí, jak na to.

• Nikdy nezapomeň: Nejsi zodpovědný za jeho pití. Můžeš mu pomoct, ale nemůžeš ho donutit přestat. A hlavně chraň sebe a svou rodinu, i kdyby to mělo znamenat, že se na nějakou dobu budete muset odloučit.

A teď pár perliček navíc, protože proč ne:

• Nezapomeň na humor: I v takovéhle situaci se dá najít špetka humoru, i když je to humor hodně černý. Třeba si vzpomeň na vtip o tom, jak se potkali dva alkoholici… no, však víš.

• Nečekej zázraky: Alkoholismus je jako moribundus – těžko se ho zbavuješ. Nečekej, že se z něj stane abstinent přes noc. Bude to běh na dlouhou trať, plný pádů a vzestupů.

• Věř v lepší zítřky: I když to vypadá beznadějně, nevzdávej se naděje. Třeba se jednou stane zázrak a tvůj alkoholik se promění v abstinenta. Nebo se aspoň naučí pít s mírou, což je taky pokrok.

Takže, hlavu vzhůru, ať už máš doma alkoholika nebo jen občasného pijana! Držím palce!