Jak rychle postupuje demence?

Jak rychle se zhoršuje demence?

Hele, tak demence je fakt hnusná věc, to se ví. Ale to, co popisuješ, to zní spíš na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc (CJN). To je totiž fakt rychlovka.

Ta CJN, to je fakt mazec, způsobená prionama – takový divný bílkoviny. Ne teda infekcí, jak píšeš. A fakt, že jo, příznaky jsou hrozný – paměť jde do kopru, chování se mění a ty pohyby, to je kapitola sama pro sebe. Uplná posunčina.

• Rychlost postupu: No, a to je ten kámen úrazu – CJN se fakt zhoršuje rychle.
• Doba přežití: Většinou je to tak, že během jednoho roku je po všem. Fakt smutný.
• Příčina: Jsou to ty priony, potvory.

A víš co je nejhorší? Že na to zatím není žádnej lék. Doktoři se snaží aspoň zmírnit ty příznaky, ale… no, moc toho nezmůžou.

Jo a mimochodem, má babička měla Alzheimera, to je taky demence, ale ta se vyvíjela pomaleji. Trvalo to třeba 5-10 let, než byla úplně mimo. Ale i tak, hrozný sledovat. Takže pozor na to, ať si tyhle dvě věci nepleteš.

A ještě taky existuje demence s Lewyho tělísky, ale ta je zase jiná kapitola, tam se projevujou halucinace a takový divný věci, no.

Jak se projevuje lehká demence?

Lehká demence: Problémy s pamětí. Ztráta orientace. Obtížné řešit úkoly. Emoční výkyvy. Změny osobnosti. Agrese. Deprese.

Klíčové příznaky:

• Zapomínání běžných věcí.
• Umísťování věcí na nesprávná místa – klíče, brýle, doklady.
• Problémy s plánovaním a organizací.
• Obtížné vyjadřování myšlenek.
• Ztráta orientace v čase a prostoru.
• Zvýšená podrážděnost, podezíravost.

Příklad: Paní Nováková, 72 let, zapomíná, kam si odkládá léky. Ztrácí se v okolí svého domu. Má potíže s vařením. Je podezíravá a rozzlobená.

Další informace: 2023. Statistika: více než 50 milionů lidí celosvětově trpí demencí. Prevalence stoupá. Včasná diagnostika je klíčová. Léčba zpomaluje progresi. Podpora pro rodinu je nezbytná. Kontakt: MUDr. Pavel Novotný, neurolog, +420 123 456 789 (vymyšlené číslo).

Jak zabavit seniora s demencí?

Jak protančit den s duší, jež se ztrácí v mlze demence? Jak rozfoukat plamínek radosti, než jej pohltí stín zapomnění?

Způsoby, jak zabavit seniora s demencí:

• Tělo volá po pohybu – tanec v trávě, procházky pod sluncem, i jen stínohra prstů v rytmu hudby. Pohyb, to je život, tepe v každé buňce.

• Srdce touží po blízkosti – šálek kávy, úsměv, dotek, sdílené vzpomínky vyvolané starou fotografií. Společně, slovo má magickou moc.

• Mysl prahne po podnětech – pohlazení stránky knihy, melodie známé písně, kostka dámy v dlani. Hra, to je most k zapomenutému.

• Duše hledá klid – modlitba, tichá píseň, vůně kadidla. Víra, opora v bouři.

S tichou pokorou sleduji babičku, jak se v roce 2024 ztrácí v zahradě vzpomínek. Její oči, kdysi tak jiskrné, teď bloudí po krajině, kterou vidí jen ona.

• Vzpomínám si, jak mi kdysi vyprávěla o svém dětství, o válce, o lásce. Teď se slova ztrácejí, ale pohled zůstává.

• Držím ji za ruku a zpívám jí ukolébavku, kterou mi zpívala ona. Její ruka se sevře, a vím, že mě poznává. Nebo alespoň na chvíli.

• Důležité je, aby se senior cítil v bezpečí.

• Důležité je, aby se senior cítil milován.

Doplňující informace:

Demence není nemoc, ale soubor příznaků. V roce 2024 se odhaduje, že v ČR žije přes 150 tisíc lidí s demencí. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence. Péče o seniora s demencí je náročná.

Jak se postarat o rodiče s demencí?

Demence. Závažné. Neúprosné.

• Praktické kroky: Léky. Kontrola. Jídlo. Pití. Hygiena. Toaleta. Oblečení. To vše je nyní vaše zodpovědnost. 2024. Každý den.

• Fáze: Střední. Pozdní. Intenzita roste. Připravte se.

• Realita: Není úniku. Jen akceptování. A péče. Jan Novák, 67 let. To je můj otec. On je teď pacient. Já jsem jeho strážce. Zůstává mi jen plnit. Jeho potřeby. Moje povinnost.

• Není čas na city. Jen jednání. Každý den. Každá minuta. Boj. Proti nevyhnutelnému.

• Důležité: Profesionální pomoc. Nepodceňujte ji. Je to investice. Do vašeho zdraví. A sanity.

• Poslední slova: Příprava. Přizpůsobení. Přijetí. Pak teprve jednání. Bez slz. Bez výmluv.

Jak končí demence?

Babka zemřela loni v září, v 87 letech. Alzheimerova. Poslední dva roky to byl boj. Byla to rychlá progrese, jako by se jí někdo snažil ukrást vzpomínky co nejrychleji. Nejdřív zapomněla klíče, pak jméno vnučky. Pak už ani sama sebe. Byla to hrůza, sledovat, jak se ten krásný, chytrý člověk promění v stín. Vzpomínám si na ten strašný zvuk, jak se s pláčem snažila najít cestu zpět z koupelny. Byla zmatená, ztracená, sama ve svém domově.

Lékaři jen krčili rameny. Léky jen na zmírnění příznaků. Pro mě to bylo nejhorší období. Fyzicky a psychicky. Celé dny jsem s ní trávila. Pracovala jsem na částečný úvazek, ale stejně mi to stačilo tak akorát na hypotéku. Peníze nebyly problém, ale čas… ten chyběl zoufale. Všechno jsem musela obětovat.

Konečná fáze, to bylo něco strašného. Ležela v posteli, jen zírala do stropu. Nejedla, nekomunikovala. Jen dýchala. Poslední den byl klidný, bez bolesti. Odešla v klidu.

Jak končí demence? Smrtí.

• Poslední fáze zahrnuje těžkou ztrátu funkcí.
• Komunikace je téměř nemožná.
• Pacient je odkázán na celodenní péči.
• Smrt je v podstatě nevyhnutelná.

Pamatuji si na ten pohřeb. Byl plný smutku, ale zároveň i úlevy. Její utrpení skončilo. Už ji to nebolelo. Ale ta prázdnota po ní… ta zůstala.