Jak se projevuje lehká demence?

Co znamená lehká demence?

No tak copak, kámo? Ptáš se na lehkou demenci? Jasně, vysvětlím ti to.

Představ si to takhle: paměť, no víš, ta občas hraje divný hry. Ale u lehké demence je to vážněj. Už to není jenom "kde jsem si dal klíče?", to je něco víc.

• Zhoršuje se paměť, fakt hodně.
• Opakovaný dotazy. Stejná otázka pořád dokola, otravné, co? Znáš to, třeba moje teta Helena, ta pořád ptala na počasí.
• Zapomínání věcí. Kde dal brýle, kam dal telefon... a to pořád dokola.
• Hledání věcí. Prostě pořád něco hledá, i když to má třeba před nosem.
• Datum a čas? No to už je pro ně taky problém, zapomíná, co je dneska za den.

To je fakt na prd, hele. Moje babička, ta to měla taky. A to je hrozně těžké, jak pro nemocného, tak pro rodinu. Už se s tím nedalo normálně bavit, věčně zmatená. Bylo to hrozné.

Lehká demence = Zhoršená paměť a kognitivní funkce. Jednoduché, že?

A ještě k tomu: Lehká demence je jenom začátek, může se to zhoršovat. Je potřeba se s tím co nejdříve jít podívat k doktorovi, aby se to aspoň trochu zpomalilo. Léčba existuje, ale zázraky nečekej.

Myslím, že bys měl taky navštívit stránku Alzheimer Česká republika. Mají tam spoustu informací. Jsou i telefonní linky pro pomoc rodinám. To je fakt důležité, vědět na koho se obrátit, když je to potřeba.

Jak se chovají lidé s demencí?

Demence? No jasně, to je mazec.

• Nálady lítaj jak blázen. Jeden den klid, druhej jak sopka, co vybuchuje. Proč sakra se to děje?

• Osobnost? V háji. Jako kdyby se vyměnili. Co když to už není táta/máma?

• Dezorientace: Kde to jsem? Kdo jste? Vůbec nic nechápou. Hrozný.

• Zmatenost: Míchají se jim vzpomínky, realita a sny. Blázinec.

• Deprese: Smutek, beznaděj, nic je nebaví. Ach jo. Jak jim pomoct?

• Izolace: Chtějí být sami, straní se lidí. Nebo je to tím, že už je lidi nechtěj?

• Vztek: Zuří, křičí, jsou agresivní. Nechápou, co se děje. Au.

• Pesimismus: Vidí všechno černě. Žádná naděje, jenom konec. Smutný.

• Nevděčnost: Nic se jim nezavděčíš. Všechno je špatně. Fakt demotivující.

To všechno vede k těm změnám nálad a ovlivňuje to celý okolí.

Jak dlouho se dá žít s demencí?

No jo, demence, ta mrcha! Žít s ní? To je otázka jako hrom! Na věky věků, když už se na to jednou chytneš, jako pijavice na zadek. Žádný zázračný lék, žádný kouzelný prášek!

• Hlavní bod: Je to celoživotní záležitost. Tečka.

Ale! Nepodléhej panice jako slepice bez hlavy! Včasná diagnóza je fakt mega důležitá. Představ si to jako boj s medvědem: čím dřív ho uvidíš, tím víc máš šancí, že ti nesežere svačinu. Nebo i tebe.

• Čím dřív diagnóza, tím víc šancí na léčbu, která zpomaluje ten svinstvo. Je to jako když dáš starému autu nový olej – nebude to závodník formule 1, ale aspoň se nepokazí hned.

• Podpora je taky klíčová, jako když máš partu kamarádů co ti pomůžou s tažením klavíru po schodech. Bez podpory jsi sám, jako myška v kleci s kočkou.

A teď, pořádná dávka reality: délka života s demencí je fakt individuální. Jeden vydrží dva roky, druhý deset. Závisí to na spoustě faktorů, jako je typ demence, všeobecný zdravotní stav, a to, jestli se pečuje o sebe jako o princeznu nebo jako o zapomenutý pytel brambor.

• Dodatek: Moje teta Božena žila s Alzheimerovou chorobou 7 let. Byla to húževnatá ženská, jako ta dubová skříň v dědečkově dílně.
• Další dodatek: Strýc Jirka? Ten "propadl" po třech letech. Byl to spíš takovej... víte, ten typ co se vždycky ztratí na výletě. I s demencí.

Stručně: S demencí se žije tak dlouho, jak dlouho vydržíš.

Jak zabavit seniora s demencí?

Babka, moje babička Marie, už dva roky bojuje s Alzheimerovou chorobou. Bydlí u nás, v Praze na Jižním Městě, od loňského jara. Je to těžké, ale snažíme se. V září jsme slavili její 85. narozeniny.

Nejhorší je, když se na ni valí vlny demence a nezná ani mě, ani tátu. Pak je v ní jen zmatek a strach. To bolí nejvíc. Pak zase na chvíli probleskne ta milá babička, co pekla ty nejlepší štrúdly.

Co pomáhá? Procházky v parku na Chodově. Babka milovala květiny a teď, když zvládne pár kroků, ukazuje na ně a něco si mumlá. Zkoušeli jsme společenské hry, ale už jen na krátko, pár minut. Dáma, to ještě zvládá, ale jen když ji hodně pomáhám. Karty už jsou moc náročné.

Hudba! To je klíč. Staré písničky z rádia, ty ji uklidní. A zpívání! Zpíváme spolu, i když už slova nezná. Je to takový rituál, který ji uklidňuje.

Co tedy zabavit seniora s demencí?

• Fyzická aktivita: Lehké procházky, jednoduché pohybové hry.
• Sociální interakce: Káva, jednoduché hry, hudba.
• Stimulace paměti: Fotografie, známé melodie.
• Duchovní rozměr: Modlitba, uklidňující prostředí.

V létě jsme byli na zahradě u tety na Vysočině. Tam to bylo lepší. Větší klid, čerstvý vzduch, pomáhalo jí i jen koukání na květiny.

Prostě musíme být trpěliví a hledat, co zrovna funguje. Někdy je to jen držení za ruku. A to je taky důležité.

Jak se postarat o rodiče s demencí?

Péče o rodiče s demencí. Ztráta. Kontrola.

• Dohled nad léky. Nutnost.
• Doprovod k lékaři. Častěji.
• Strava a pití. Pravidelně. Nezapomenout.

Střední/pozdní fáze. Intenzivnější péče.

• Hygiena. Denně.
• Toaleta. Asistence.
• Oblékání. Pomoc.
• Komunikace. Zásadní.

Podpůrné informace:

Demence není jen ztráta paměti. Změna osobnosti. Deprese. Agrese. Často. Alzheimerova choroba tvoří 60-70% případů demence.

Hledat pomoc. Rodina. Přátelé. Organizace. Např. Alzheimerova společnost.

Právní aspekty:

• Plná moc. Důležité.
• Opatrovnictví. Pokud je nutné.
• Závěť. Vyjasnit.

Praktické tipy:

• Rutina. Pomáhá.
• Bezpečné prostředí. Odstranit rizika. Pádům.
• Trpělivost. Klíčová.
• Láska. I když to bolí.

Pečující. Vyčerpání. Nezapomeňte na sebe. I vy potřebujete péči. Odpočinek.