Kdo má nárok na průkaz ZTP P?

Takže, hele, tohle je něco, co mě fakt zajímá – kdo vlastně má nárok na ten průkaz ZTP/P? Víte, tu kartičku, co tak strašně ulehčuje život lidem s fakt velkým hendikepem? No, pojďme se na to mrknout, jakoby si povídáme u kafe, jo?

Prý… nárok na něj má člověk, co má zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace. Zvlášť těžké? Co to vlastně znamená? Vždycky mě to tak nějak donutí zamyslet se nad tím, co je “těžké” pro jednoho a co pro druhého. Pamatuju si, když jsem viděla tu paní na vozíku, jak se snažila dostat do autobusu… To byl boj! A je jasný, že tenhle průkaz by jí sakra pomohl. Ale dost možná si říkala: “No, sice je to těžké, ale dělám, co můžu.” A co je teda ta hranice? To mi nikdo asi neřekne.

A pak je tu ještě úplné postižení pohyblivosti nebo orientace, ale s tím, že potřebuješ průvodce. To je jasný, ne? Potřebuješ někoho, kdo ti pomůže se orientovat, někoho, kdo tě navede, když nevidíš, někoho, kdo tě postrčí, když nemůžeš jít. Upřímně, kdo by chtěl žít bez pomoci, když ji potřebuje? Je dobře, že to takhle existuje. Ale… jak se tohle posuzuje? Má s tím někdo zkušenosti?

A nakonec, a to mě teda dost překvapilo, i když si o tom taky něco pamatuju, tak je to porucha autistického spektra. I bez postižení pohyblivosti nebo orientace! Ale pozor, je tam ta podmínka – musíš potřebovat průvodce. To dává smysl, ne? Vím, že někteří autisté mají problémy se sociální interakcí, se zvládáním stresových situací a potřebujou někoho, kdo jim s tím pomůže. Vzpomínám si na jednoho kluka, co jsem občas viděla na hřišti, a jak se strašně bál těch ostatních dětí, vždycky se krčil u mámy… Možná, že tohle by pro něj bylo řešení.

No, tak tohle je tak zhruba to, co vím o nároku na průkaz ZTP/P. Je to složitý, já vím. Ale snad ti to aspoň trochu pomohlo se v tom zorientovat. Ale stejně si myslím, že by se to mělo dělat všechno nějak lidštěji, s větším citem a… no, prostě líp. Co myslíte vy?