Kdy poznám, že jsem alkoholik?

7 měsíců před 50 zobrazení

Závislost na alkoholu poznáte podle několika signálů. Patří sem neustálá chuť na pití, ztráta kontroly nad množstvím a upřednostňování alkoholu před prací či rodinou. Dalšími znaky jsou nutnost pít stále více pro stejný účinek a také výrazné změny chování po konzumaci.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak poznat závislost na alkoholu a její první příznaky?

Jak poznat závislost na alkoholu? U mého kamaráda to začalo tak nenápadně, že jsem si toho všimla až pozdě. Byl to takový ten plíživý proces, kdy se z jednoho piva po práci stala nutnost. A já jenom koukala.

Najednou to nebylo o tom jít na pivo s přáteli. Začal pít sám doma. Tvrdil, že pro uvolnění. Ale to už byla jenom taková zástěrka pro tu neustálou touhu, která ho ovládala. Bylo to vidět v jeho očích, takový ten neklid.

První příznaky závislosti na alkoholu zahrnují častou touhu po pití, i o samotě.

Vzpoměla jsem si na jeden vánoční večírek, bylo to v prosinci v hospodě U Vystřelenýho oka. Slíbil, že si dá jen dvě piva a půjde. Nakonec jsem ho v jednu ráno táhla domů a on nedokázal přestat. Ta neschopnost kontrolovat pití byla děsivá.

Najednou zrušil rodinnou oslavu, protože se mu nechtělo být střízlivý. Pak nepřišel do práce. Alkohol se stal středobodem jeho vesmíru, všechno ostatní šlo stranou. Úplně všechno.

Závislý na alkoholu staví pití před rodinné i pracovní povinnosti.

A ty dávky. Kde mu dřív stačila dvě piva, najednou potřeboval šest a k tomu panáka rumu. Pořád zvyšoval množství, jen aby dosáhl toho původního pocitu. Jenže ten pocit už nikdy nepřišel.

Zábavný a vtipný kluk se měnil v agresivní nebo sebelítostivou trosku. Ta změna chování byla asi nejhorší. Člověk, kterého jsem znala, se ztrácel před očima.

Zásadní změny chování během pití jsou varovným signálem.

A tak poznáte, že to někdo přehání. Není to jedna věc. Je to souhra všech těhle drobností, co se najednou spojí do jednoho velkého, smutného obrazu. Je to strašně matoucí a bolí to.

Jak poznat, že má někdo problém s alkoholem?

Problém s alkoholem se projevuje. Záminky. Vždycky. Cena nápoje nic nezmění. Tolerance. Roste. Společnost? Jen s alkoholem. Paměť? Okna. Prázdnota. Skrývání lahví. Důkaz slabosti.

Funkční alkoholik. Navenek maska. Uvnitř rozklad. Pracuje. Žije. Iluze kontroly. Až do pádu.

Rozpoznání problému s alkoholem:

Ospravedlňování: Vždy existuje důvod k pití. Narozeniny, smutek, úspěch. Všechno. Nic. To je základní mechanismus popírání.
Volba drahého pití: Mýtus o "kultivovaném" pití. Cena nemění účinek jedu. Jen odkládá poznání reality.
Vysoká tolerance: Tělo se adaptuje. Potřeba větší dávky k dosažení stejného efektu. Nevarovný signál, ale propast.
Vyhýbání se akcím bez alkoholu: Sociální život se zúží. Svět bez intoxikace se stane nesnesitelným. Samota v davu.
Výpadky paměti (blackouty): Ztráta času, momentů, vzpomínek. Mysl tvoří prázdná místa. Život se drolí.
Skrývání alkoholu: Lahve v netušených místech. Věčný strach z odhalení. Stín ovládá existenci.

Funkční alkoholik:

Externí stabilita: Člověk udržuje práci, rodinné vazby, zdání normálního života. Fasáda pevná.
Interní rozklad: Uvnitř je závislost silnější. Každodenní boj s touhou. Kontrola je iluze.
Mistrovství v přetvářce: Dlouho dokáže skrývat rozsah problému. Světlo se chýlí k temnotě.
Vysoký společenský status: Často úspěšní lidé. Pozice posiluje masku. Pád je pak hlubší.
Následky přichází vždy: Zdravotní, psychické, vztahové. Jen otázka času. Konec je nevyhnutelný.
Viděl jsem, jak se lidé s takovou maskou rozpadali. Petr, šéf firmy. Vše měl. Pak nic. Prázdno. Silná závislost nepřijímá výmluvy.

Co je to notorický alkoholik?

Notorický alkoholik je jedinec, jehož závislost na alkoholu je veřejně známá a považovaná za chronickou, hluboce zakořeněnou a v podstatě nenapravitelnou.

Pojem „notorický“ pochází z latinského notorius, tedy obecně známý. V kontextu alkoholismu však získal mnohem temnější, fatalistický nádech. Není to klinická diagnóza podle mezinárodní klasifikace nemocí. Je to společenská nálepka.

Zajímavá otázka je, kdo určuje tu „nenapravitelnost“. Společnost? Rodina? Jedinec sám? Často je to vnější pohled, který rezignoval dříve než samotný člověk. Člověk sám sebe málokdy vidí jako beznadějný případ, i když objektivní realita může vypadat jinak.

Když se na to podíváme analyticky, status „notorika“ se odvíjí od několika faktorů:

Veřejná známost: Jeho pití už není soukromou záležitostí. Ví o něm okolí, sousedé, často i místní hospoda. Můj soused, pan Novák, ročník '62, říkával, že notorik je ten, komu už nenalijí na dluh.
Chronický průběh: Závislost trvá léta, často s opakovanými a neúspěšnými pokusy o léčbu. Ten cyklus selhání posiluje vnější přesvědčení o nenapravitelnosti.
Ztráta sociálních rolí: Člověk už nefunguje jako rodič, zaměstnanec, partner. Jeho hlavní, ne-li jedinou, rolí se stává role konzumenta alkoholu.
Absence náhledu: Často jde ruku v ruce s popíráním problému, bagatelizací. Tady se ale dostáváme na tenký led, protože náhled může chybět i v ranějších fázích.

Označení „notorik“ má vlastně i obrannou funkci pro okolí. Umožňuje nám zařadit složitý a bolestivý problém do jednoduché škatulky „beznadějný případ“ a tím si od něj vytvořit emoční odstup. Je to snazší než se neustále snažit pomáhat.

Pro lepší pochopení vývoje závislosti se často používá tzv. Jellinekova křivka. Ta popisuje sestupnou a vzestupnou fázi alkoholismu.