Jak se počítá emisní ážio?

1 zobrazení

Emisní ážio se vypočítá jako rozdíl mezi tržní cenou a nominální hodnotou cenného papíru, a to pouze pokud je tržní cena vyšší než nominální. Je to tedy přirážka k nominální hodnotě. Pokud je tržní cena nižší, jedná se o emisní disagio. Tento jev se objevuje u akcií, dluhopisů i vkladů do s.r.o. Výpočet je prostý: Tržní cena – Nominální hodnota = Emisní ážio (pokud je výsledek kladný).

Návrh 0 líbí se

Tak si představte, že chcete koupit akcii, jo? A ona má nominální hodnotu, dejme tomu, stovku. Ale všichni o ni tak hrozně stojí, že se prodává za sto dvacet. Co to znamená? No přece, že je o dvacet korun dražší, než by „měla“ být! To je to emisní ážio. Prostě… platíte víc, protože je o tu akcii zájem. Jako když je fronta na ty nejlepší koblihy, a pekař si řekne: “No, když je chcete tak moc, tak si připlatíte!” Chápete?

Vzpomínám si, jak jsem jednou kupovala akcie jedné firmy, o které se tehdy hodně mluvilo. Myslela jsem, že zbohatnu! No… zbohatnutí se nekonalo, ale aspoň jsem se naučila, co je to ážio. Nominální hodnota byla padesát korun, ale já je kupovala za sedmdesát. Dvacet korun ážio, jen tak, z ničeho nic! No dobře, ne z ničeho nic, prostě proto, že všichni chtěli ty akcie taky.

Takže… jak se to počítá? Je to fakt jednoduché. Vezmete tu cenu, za kterou se akcie reálně prodává (tržní cena), a odečtete od ní tu nominální hodnotu, tu „papírovou“. A pokud vám vyjde kladné číslo, máte ážio. Tržní cena mínus nominální hodnota, rovná se ážio… pokud je to plus, jasné? Když je to mínus, tak je to… disážio. To už je jiná písnička, to si povíme někdy jindy.

A neplatí to jen pro akcie. Vidíte to i u dluhopisů, nebo třeba když vkládáte peníze do eseróčka. Prostě všude tam, kde je cenný papír a jeho cena se může měnit. Někdy nahoru, někdy dolů… to je prostě trh, no ne?