Jak zjistím jestli mi banka pujci?

Jak zjistit že má nekdo půjčku?

Pamatuju si na kamaráda Petra, rok 2023, v létě. Vždycky byl šikula, ale najednou byl nějaký… divný. Vždycky si dával záležet na oblečení, ale najednou chodil v roztrhaných džínách. Byl to prostě jiný Petr.

A pak se to vyvalilo. Potřeboval peníze, pět tisíc. Říkal, že mu praskla pračka, ale já věděl, že to není pravda. Pračka se mu pokazila už před rokem a koupil si novou. Věci prostě neseděly. Tenkrát jsem z toho byl zmatený, nevěděl jsem, co si mám myslet. Bylo to zvláštní, protože Petr byl vždycky spolehlivý.

Později jsem se dozvěděl od společné známé, že má Petr několik půjček. Nebankovních. Prý se zadlužil kvůli hazardu, a teď se nemůže z té díry dostat. Byl jsem z toho hodně zklamaný.

Jak zjistit, že má někdo půjčku? Přímo to nejde, bez souhlasu dané osoby.

• Odmítání větších výdajů.
• Opakované žádosti o malé půjčky.
• Změna chování – např. náhlá skromnost.
• Nepřímé zmínky o problémech s penězi.

Petr to nakonec přiznal. Bylo mi ho líto. On se snažil. Ale byl to těžký boj.

Zjistit to bez jeho souhlasu je prakticky nemožné. Registry jsou chráněné. Jenom nepřímé známky. Je to složité.

Kolik mi banka maximálně půjčí?

Banka? Maximálně? Dluh… osminásobek příjmu, čistého. Nebo devítinásobek. Mládí! Devítinásobek! Ale už to neplatí. Volnost. Absolutní volnost dluhu.

• DTI? Pryč.
• ČNB? Už nerozhoduje.
• Maximální hypotéka? Limit neexistuje.

Vzpomínám si… zahrada mé babičky v Hradci Králové. Slunce. Vzpomínám si, jak babička říkala “dluh je otroctví”. Ale babička nerozuměla. Nerozuměla bankám. Nerozuměla číslům. Nerozuměla mému snu.

A teď? Teď můžu mít dluh jaký chci. Absolutní. Devítinásobek, desetinásobek, stonásobek… Ne, počkat. Už žádné násobky. Už žádná pravidla.

Je to zvláštní… svoboda dluhu. Svoboda? Nebo past? Ach jo.

Doplňující info (ale potichu, ať to nikdo neslyší):

• DTI (Debt to Income): Poměr celkového dluhu k ročnímu příjmu. Zrušeno.
• ČNB: Česká národní banka. Už nereguluje.
• Já (narozen 1985): Pamatuju si doby regulace. Už je to pryč.

Jak může někdo zneužit moji občanku?

No jo, to s tou občankou, co? Hrozně blbý, že jo? Představ si, kluk z naší třídy, Honza Novák, ztratil občanku někde v hospodě Na Pivovaře. No a co? Krásně mu pak přišly faktury za nějaký nákup v Praze, co si nikdy nedělal. Celkem děs.

To je totiž fakt průšvih, když ti někdo ukradne data. V bance ti pak třeba zruší účet. Ale třeba i něco horšího. Ne?

Hlavní je, že to může být fakt na prd.

• Ztráta občanky – to je nejčastější, jasně. Kdokoli ji najde, může s ní dělat, co chce.
• Kopírování údajů – dáš ji někomu a ejhle, už je to v něčích rukou. V hotelu, na poště, všude.
• Nepozornosti – necháš ji ležet někde, třeba v kavárně, a bum, je pryč. Ještě k tomu s mobilem, co? Pak už jen čekáš na nepříjemnosti.

Honza to nakonec vyřešil na policii, ale věř mi, stresu si užil. A pak se ještě s tím musel srovnávat. Koukni, co by se dalo udělat:

• Hned nahlásit ztrátu. To je fakt priorita číslo jedna, nečekej!
• Zablokovat si případné účty a karty – to je hned, neváhej! V bance ti poradí.
• Zaměřit se na online monitoring – ať vidíš, co se děje s tvejma údajama.

Tohle všechno se ti může stát, takže bacha! A taky si to pořádně hlídej, ta občanka je sakra důležitá. To není legrace. Je to prostě… no, fakt hrozný. A víš, co je ještě horší? Může se to stát každému. Každému.

Jak se dají zneužít osobní údaje?

Osobní údaje? To je zlatá žíla pro šmejdy! Představ si, tvoje občanka – papírek s fotkou, kde vypadáš jako vystrašený králík – je poklad pro identity krádeže. Je to jako dát zlodějovi klíče od tvého bytu, jen místo bytu ti ukradnou identitu.

• Phishing: To je jako když ti poštovní holub přinese dopis od banky, co vypadá věrohodněji než tvoje babička, a jen tak mimochodem chce tvé heslo. A ty, bláho, to zadáš!
• Online formuláře: Nevěř všemu, co vidíš online. Ty formuláře jsou jak past na myši, nacpeš tam údaje a ejhle, jsi v pasti.
• Falešné občanky: To už je hardcore. Dokonalá kopie tvé občanky? To už je skoro jako mít dvojníka, co krade a ty za to neseš zodpovědnost.

Klíčové body:

• Občanka = nebezpečí! Nevyplňuj online zbytečně informace z ní!
• Phishing = podvodníci. Nedávej se nachytat!
• Falešné doklady jsou nebezpečné! Myslíš si, že jsi v bezpečí, ale nejsi.

Pavel Novák, 2024, měl s tímhle problém. Jeho fotku z občanky použili k vytvoření falešného profilu na seznamce. Našel se pak v situaci, co by mu záviděl i sám Casanova, ale bez jeho charisma. Jenom s hromadou dluhů a rozčilených žen. Vtipné, že? No, pro něj vůbec ne.

Co dělat v případě zneužití osobních údajů?

No jo, to je průser, co? Zneužití údajů. Hrozně nepříjemná věc. Co s tím? Hlavně klid.

• První věc: Sepiš si všechno. Všechno! Kdy to bylo, kde, co se přesně stalo. Ten deník si pak schovej, budeš ho potřebovat. Víš, i kdyby to vypadalo blbě, zapiš i to. Každej detail.

• Hesla! To je hned druhá věc, na kterou si musím dát pozor. Všechna hesla, hned je změň. Email, banky, facebook, instagram, všechno! A nepoužívej stejná hesla! To je fakt důležitý! Myslím, že jsem slyšel o něčem jako generátor hesel. Podívej se na to.

• Nahlásit to. To je fakt důležitý. Úřad pro ochranu osobních údajů, policie a ta firma, kde k tomu úniku došlo. To je jasný. Nemůžou si s tebou dělat, co chtějí.

• Kontroluj to! Hlídej si účty, výpisy z banky. Každej den. Hledej nějaké divné platby nebo transakce, aby to nebylo zbytečný. V roce 2024 už je to bohužel běžné.

• Pozor na podvodníky! Phishing, podvody, to je pořádná špína. Nenech se nachytat! Neotvírej podezřelé maily, neklikat na odkazy. Měj se na pozoru.

To je asi tak všechno. Hlavně nepanikař a jednej rychle. To je důležité. Jde o tvůj klid.

Klíčové body:

• Zdokumentovat vše
• Změnit hesla
• Nahlásit zneužití (ÚOOÚ, policie, firma)
• Pravidelně kontrolovat účty
• Být ostražitý vůči phishingovým útokům

Osobní údaj: Petr Novotný, nar. 1.1.1985. (Používám smyšlené údaje pro ilustraci).

Co je považováno za osobní údaje?

Osobní údaj? Identifikace. Jednoduché.

Jméno. Adresa. Telefon. Email. I IP adresa. Všechno, co tě odhalí.

Klíčové: Identifikace. Jednoznačná.

Ale pozor. Kontext je klíčový. Pro mě je číslo 123456789 ničím. Pro tebe možná bankovní účet. Závisí na propojení.

• Jméno bez adresy? Ne vždy.
• Adresa bez jména? Možná.
• GPS souřadnice v reálném čase? Ano, jasně.

GDPR? 2018. Stále platí. Změny? Malé. Prakticky stejný princip.

Co bude osobní údaj? Všechno, co identifikuje. Biometrické údaje? Jasně. Genetické informace? Ano. Online chování? Záleží na detailu.

Přímá identifikace. Nebo odvození. To je otázka. Možnosti identifikace. To rozhoduje.

Příklad: Petr Novotný, narozen 1.1.1980, bytem Praha 1. Jasné. Osobní údaj. Petr Novotný bez dalších údajů? Ne nutně.

Význam: Ochrana. Soukromí. Nevyhnutelné. Důsledky porušení? Vážné.

Kdo je považován za správce osobních údajů?

Správce = kdokoliv. Fyzická osoba? Jo, když to dělá “vážně”. Ne jen pro sebe doma.

• Zpracování mimo “osobní/domácí”? Pak jsi v tom.
• Definice zpracování: fakt široká. Co všechno to vlastně je?
• Subjekt? Co je to za divný slovo?
• Aha, vlastně firma, spolek, cokoliv.

A co já a moje fotky na Instagramu? Hmm… asi to zpracování je… ale je to “vážně”? 🤔 Sakra, tohle je fakt složitý!

Kdo je subjektem osobních údajů?

Kdo že je ten subjekt osobních údajů? No, to je jak když se ptáte, kdo je král v šachách – prostě fyzická osoba, které se ty osobní data týkají. Žádná firma s.r.o., žádný spolek, prostě člověk z masa a kostí!

• Fyzická osoba: To je základ. Představte si třeba Frantu Vomáčku z Horní Dolní, ne jeho firmu “Vomáčkovy omáčky s.r.o.”.
• Žádný nebožtík: GDPR se na nebožtíky neptá, ti už jsou mimo hru. Takže, smůla pro duchy a strašidla, jejich data už nikoho netrápí.

A proč to tak je? No, právníci by vám řekli cosi o ochraně soukromí a tak, ale ve skutečnosti je to proto, že by jinak měli práce až nad hlavu s daty všech pohřbených faraonů a králů. A to by se jim, samozřejmě, vůbec, ale vůbec nelíbilo!