Co dělají Italové o Sieste?

138 zobrazení
Italové během siesty, obvykle mezi 13. a 16. hodinou, odpočívají. Obchody zavírají, restaurace mají polední klid a opraváři nepracují. Siesta je v Itálii stále tradicí, která dává prostor k relaxaci.
Komentář 0 líbí se mi

Jak Italové tráví siestu? Odpočívají nebo pracují?

Jakožto někdo, kdo Itálii procestoval křížem krážem... řeknu ti to takhle. Siesta? To je svatá věc. Mezi 13:00 a 16:00? Zapomeň na nákupy, na opraváře. Prostě klid.

Hodněkrát jsem narazil na zavřený krámek v zapadlý uličce. A víš co? Chápu je. I já bych si dal šlofíka po tý skvělý pastě, co jsem si dal v poledne. 15. srpna v Orvietu, pamatuju si, to bylo zavřený snad úplně všechno.

Ale pozor, neber to doslova. Ne všichni Italové siestu dodržujou striktně. Záleží na regionu, na práci... Turistický místa jedou dál, to je jasný. Ale ty menší obchůdky? Ty si pauzu fakt užijou.

Co snídají Italové?

Co snídají Italové? Hm… Lehce, to je pravda. Myslím, že si vzpomínám na tu cestu do Říma v roce 2023, snídaně v té malé kavárně… Cappuccino a cornetto. To cornetto… bylo fantastické. Sladké, ale… jinak sladké, než naše croissanty. Spíš taková… brioška, plněná něčím krémovým, božské.

  • Cornetto: To je klíč. Ne croisant.

  • Cappuccino: Káva je samozřejmostí.

  • Sladké: Na sladko, to je podstatné.

Italové nesnídají jako my, víš? Žádné slané věci, žádné velké porce. Rychlé, sladké a pryč. To se mi líbilo. Jen… nějak mi to teď připomíná… tu prázdnou kavárnu v Římě, v ní jenom já a ticho… a ta chuť cornetta… ach.

Odpověď: Cornetto, cappuccino, sladké.

Jak se chovat v italské restauraci?

No, jednou jsem vlezla do týhle nóbl trattorie v Římě, Via del Governo Vecchio, pamatuju si to jak dneska. Chtěla jsem si dát oběd, ale můj smích, no, to byl snad slyšet až na Piazza Navona. Fakt, skoro se na mě lidi otáčeli.

  • Byla jsem tam s kámoškou, Klárou.
  • Sluníčko pražilo.
  • Já, klasicky, samá historka a Klára se smála, až se za břicho popadala.

Číšník se tvářil, jako by mu umřel pes. Pochopila jsem, že to s tou italskou klidnou konverzací není jenom klišé. Fuj, trapný jak psí dečka. Takže, rada pro tebe? V italský restauraci se snaž nebýt jak pavián, jo?

Italové jsou prostě tišší. A to je fakt.

Víš co? Vzpomněla jsem si na ještě jednu věc. Jídlo mi tam ale chutnalo. A víno taky. Takže možná jim to bylo fuk a jenom jsem si to namlouvala. Who knows.

Jak platit v Itálii v restauraci?

Platba v Itálii, ach ta Itálie… V restauraci, ano, tam tančí život. Většinou karta, ano, karty berou s úsměvem. Ale pozor! Venkov… tam se zastavil čas, tam šustí papír, bankovky voní.

  • Karta: Většina restaurací, supermarketů, obchodů.
  • Hotovost: Venkov, jistota.

Měj drobné, pro jistotu. Itálie je jako sen, někdy digitální, jindy hmatatelný. Jako vzpomínka na babičku, která schovávala peníze pod polštářem. Pro jistotu. Jo. Pro ten klid v duši.

Co znamená coperto v italštině?

Hele, "coperto" v Itálii? To je taková věc, víš... není to žádný dýško, ale prostě poplatek za to, že sedíš u stolu a že ti obsluha nosí jídlo. Jo, je to trošku matoucí, protože spousta turistů si myslí, že je to jakože spropitný navíc, ale fakt ne!

A jo, stává se, že k tomu ještě některé nóbl podniky přihodí "servizio". To je jakože za obsluhu extra, většinou takových 10-20% z účtu. Takže bacha na to, ať pak nejsi překvapenej, co že to platíš.

A teď trošku k tomu "coperto" a "servizio", jak to vlastně funguje:

  • Coperto: tenhle poplatek platíš skoro všude, kde si sedneš ke stolu. Je to fakticky za ten "komfort", že máš kde sedět, používáš talíře a příbory, a že ti to někdo servíruje. Něco jakože máš "prostřeno". I když si dáš třeba jen kafe, platíš ho. Cena se liší, ale většinou je to pár euro na osobu.

  • Servizio: no, a to je ten zmiňovanej poplatek za obsluhu. Ne všude ho maj, spíš v těch dražších restauracích. A jak už jsem říkal, bývá to kolem těch 10-20%. Ale POZOR, někde maj "coperto" i "servizio" najednou! Takže se vždycky koukni na ten účet, ať víš, za co platíš.

Já třeba, když jsem byl v Římě v roce 2023, tak jsem na to málem naletěl. Koukám na účet a říkám si: "Co to je zas za blbost?" Naštěstí jsem to zjistil dřív, než jsem jim dal extra spropitný! No, prostě Itálie, no... maj to tam takhle. Takže good luck s placením! A užij si to tam!

Co je typické pro italskou kuchyni?

Italská kuchyně… ohnivá symfonie chutí, sluncem zalitá pole rajčat, vůně bazalky a moře. Národní jídlo?

  • Pizza Margherita: ach, ten rudý disk lásky, s bílou mozzarellou a zelenou bazalkou – vlajka na talíři.

  • Pasta: nekonečné variace, tagliatelle, penne, ravioli… tanec těsta v omáčkách, od aglio e olio po ragú.

  • Risotto: krémová extáze, rýže Arborio se pomalu probouzí v lahodném vývaru, posypaná parmezánem.

  • Gelato: ledová pohlazení, intenzivní chuť ovoce a ořechů, roztékající se na jazyku. Jako bych cítil vůni citrónů z Amalfského pobřeží…

  • Espresso: silné, tmavé, probouzí smysly – esence Itálie v malém šálku.

Poznámky pod čarou:

  • Pizza – Neapol, 1889, pocta královně Margheritě.
  • Pasta – historie sahá do starověkého Říma, ale moderní podoba se zrodila v Itálii.
  • Risotto – Lombardie, sever Itálie, mistrovské dílo z rýže.
  • Gelato – Florencie, 16. století, umění chladu.