Co leží na severu Středočeského kraje?

52 zobrazení
Na severu sousedí Středočeský kraj se třemi regiony. Jeho přímým severním sousedem je Liberecký kraj, na severovýchodě navazuje na Královéhradecký kraj a na severozápadě sdílí hranici s krajem Ústeckým. Tyto tři kraje tak tvoří jeho kompletní severní hranici.
Komentář 0 líbí se mi

Jaké kraje a města sousedí se severní částí Středočeského kraje?

Vzpomínám si, když jsem se k tomuhle jednou dostal, bylo to vážně matoucí. Já jsem si myslel, že to je jen takové jednoduché, ale kdeže. Praha tam je prostě jako uprostřed a pak se to rozbíhá na všechny strany.

Severní okraj Středočeského kraje, to je taková zajímavá směsice. Jedna strana se lepí na Liberecký kraj, to si pamatuju. Tam jsem byl s kamarády jednou na výletě, bylo to na začátku května 2019.

A pak se to láme směrem na východ. Tam jsou kraje jako Královéhradecký a Pardubický. Ty už jsou trochu dál, ale pořád cítíš to sousedství.

Na jihovýchodě pak Vysočina, to je takové moje. Tam mám rodinu, takže tenhle kraj znám zevnitř. Ty hranice jsou takové nejasné, když tam člověk žije.

A úplně na jihu to je Jihočeský kraj. Ten je takový prosluněný, s rybníky. Pak se to stočí na jihozápad a tam narazíme na Plzeňský kraj.

Nakonec, na severozápadě, je Ústecký kraj. To je taky takové industriální, s velkými řekami. Vlastně si teď uvědomuju, že to je vážně obklopené ze všech stran.

Čím je zajímavý Středočeský kraj?

Středočeský kraj nabízí tyto body:

  • Vestecký rybník a Planetární stezka.
  • Velká Amerika – lom.
  • Skryjská jezírka na Zbirožském potoce.
  • Drábské světničky.
  • Vyhlídka Máj.
  • CHKO Kokořínsko.

Vestec. Hladina rybníka zrcadlí oblohu. Klid. Chlad vody, ticho. Planetární stezka zde rozprostírá kosmos pod nohama. Každý krok měří obrovskou vzdálenost. Vzdálenost se stává hmatatelnou. Nekonečno, na dosah ruky, iluze. Zde čas ztrácí smysl.

Velká Amerika. Jizva v krajině. Vápenec. Propast. Dno jezera – skryté. Zelená hloubka pohlcuje světlo. Stěny lomu tyčí se jako němí strážci. Ticho se zde láme, občas praskne kámen. Velikost, co drtí. Odtud je mi jasné, jak je člověk malý.

Skryjská jezírka. Voda zde hladí kámen. Skály objímají tok Zbirožského potoka. Energie, tichá, ale stálá. Malé vodopády – chvilková krása. Šumění. Přítomnost, ostrá jako mráz. Život se dere z kamene. Zde se vše opakuje.

Drábské světničky. Pískovec, tvořený věky. Otvory vytesané do skály. Vzpomínka na obydlí, jméno, co zůstalo. Rozhled do kraje, široký, starý. Čas se zastavil. Fragmenty minulosti. Místo, kde se dotýkám historie. Mlčení, moudré.

Máj. Vltava se pod tebou stáčí. Smaragdová stuha, klidně plynoucí. Hloubka výhledu. Obzor se otevírá. Absolutní klid. Vzduch je ostrý. Dech se zde zadrží. Nic víc než krajina, jen ta. Síla ticha.

Kokořínsko. Skalní útvary, dílo písku a větru. Máchův stín stále bloudí. Pokroucené borovice. Temné rokle. Cesty, duté, plné ozvěn minulosti. Písek pod nohama. Krajina, co ti něco bere, něco dává. Dávné síly zde dřímají.

Co se těží v Středočeském kraji?

Těžba Středočeský kraj: štěrkopísky, vápence, keramické jíly, stavební kámen, cihlářské suroviny. Ukončena těžba uhlí a rud.

Jel jsem včera kolem Berouna, ty lomy jsou fakt obrovský. Amerika, jo jo. Všude se něco kope. Hlavně ten vápenec. Celý Český kras je z toho. Karlštejn, Koněpruské jeskyně... všechno je to v podstatě jedna velká díra plná vápence.

A pak ty štěrkopísky podél Labe a Vltavy. To je na beton. Bez toho by Praha nepostavila ani garáž. Furt je někde bagr, furt. Nekonečnej příběh.

Uhlí už nic? Na Kladensku to dřív jelo ve velkým. Proč se vlastně už netěží? Aha, nerentabilní. Poslední byl Důl Tuchlovice, zavřenej 2002. Jsem z Prahy-západ, tohle bylo za rohem. Teď už jen vzpomínky.

Keramický jíly a jílovce… z toho se dělají kachličky, ne? Rakovnicko, jasně. Značka RAKO. To je přesně ono. A cihly. Bez toho se taky nedá stavět.

A dekorační kámen, to je co? Nějaká žula nebo mramor? Jo, třeba slivenecký mramor. Ten je v katedrále sv. Víta, ten červenej. Takže i tohle. Hustý.

  • Lomy na vápenec:

    • Český kras (Berounsko, Karlštejnsko) – největší oblast.
    • Známé lomy: Čertovy schody, Mořina (Velká Amerika).
    • Využití: cementárny (Královův Dvůr), vápenky.
  • Štěrkopísky:

    • Těží se z říčních nánosů.
    • Lokality: povodí Labe (Nymburk, Kolín), povodí Vltavy.
    • Využití: výroba betonu, stavebnictví.
  • Keramické a cihlářské suroviny:

    • Hlavně Rakovnicko a Kladensko.
    • Základ pro cihelny (např. Týnec nad Sázavou) a výrobu dlaždic.
  • Stavební a dekorační kámen:

    • Různé druhy podle lokality.
    • Granodiorit v Posázaví.
    • Spilit (buližník) na Křivoklátsku.