Co s sebou na dlouhou cestu autem?

159 zobrazení
Na dlouhou cestu autem nezapomeňte: Řidičák a občanku (příp. pas). Technický průkaz a zelenou kartu (ideálně i kopii). Platnou dálniční známku (pokud je potřeba). Pojištění (kartu a ideálně i kopii). Mapu nebo navigaci s nabitým telefonem. Léky a lékárničku. Dostatek jídla a pití. Peníze a platební karty. Nabíječku do telefonu a další potřebné elektronické zařízení. V autě mějte i reflexní vestu, trojúhelník a základní nářadí. Přeji bezpečnou cestu!
Komentář 0 líbí se mi

Co zabalit na dlouhou cestu autem?

Jéé, dlouhá cesta autem! To zní skvěle! Vždycky se na to těším. A co sbalit? Hmmm, tak to je věčná otázka.

Takže, na prvním místě jsou papíry. Bez nich ani ránu. Řidičák, občanka (nebo pas, když míříš někam dál, třeba já si beru pas i do Německa, pro jistotu!), techničák a povinné ručení. Mám i kopii, víš co... pro sichr. Jednou se mi stalo (červenec 2018, někde u Salzburgu), že jsem ty doklady nemohla najít a ta kopie mi fakt zachránila zadek.

Jo a pak je taková ta "povinná výbava". Lekarnička, trojúhelník, vesta... víš jak. Kontroluju to vždycky, abych neměla zbytečný problém. Jednou jsem zapomněla vestu a málem mě to stálo 500 Kč (únor 2020, Plzeň).

A co dál? Určitě nezapomeň na pití, svačinu. Hlavně něco, co se nerozteče, že jo? Já miluju sušený mango a oříšky. A kafe, termosku kafe. Bez toho nejedu! V říjnu 2022 jsme jeli s kamarádkou do Itálie a ona zapomněla kafe. To byl teda den...

Jo a navigace! Nebo pořádnej atlas. A taky nabíječku na mobil, powerbanku... Já bez muziky neujedu ani kilometr. Mám playlist na Spotify a jedééém. No a pak už je to o pohodlí - deka, polštářek, sluneční brýle... A hlavně dobrá nálada! To je to nejdůležitější!

Hezkou cestu! A napiš, kam jedeš! Ráda se inspiruju. ????

Na co si dát pozor při přepisu vozidla?

Ježíšmarjá, ten přepis auta, to je věda! Deset dnů, jako kdyby vám dali šanci utéct před drakem! Nejdřív si zkontrolujte, jestli ten chlapík není v exekuci, jinak vám auto sežerou jako hladoví vlci. Předtím, než se vydáte k úředníkům, kteří vypadají jako strážci hrobky faraóna, musíte mít sjednané povinné ručení – jinak vás tam vyhodí jak žhavý brambor. A ten prodávající? Ten šikovný, ať si hned zruší pojištění, jakmile podepsal papíry. Jinak si připravte na placení. To je jako jít po minech.

  • Deset dnů lhůta: Je to takový sprint s překážkami.
  • Exekuce: To je průšvih jak Brno.
  • Povinné ručení: Bez něj nikam.
  • Zrušení pojištění: Prodávajícího záležitost.

Jo a ještě něco – já jsem loni přepisovat auto nemusel, protože jsem si koupil kolo. Nové, karbonové, za cenu malého auta. Ale co už, aspoň se mi neklepe volant. Prostě, bez ručení a prověření se neobejdete. A co se týče té desetidenní lhůty, to je jako na záchodě: buď to stihnete, nebo se budete trápit. A věřte mi, toho trápení bude! Pavel Novák, 28.10.2024

Jak správně zajíždět nové auto?

Noční klid... a já zas přemýšlím o tom autě. Koupil jsem si ho loni v září, ten červený Ford Focus. Vzpomínám si, jak jsem si ho prohlížel… krásný. A pak to zajíždění…

  • Prvních tisíc kilometrů, to bylo něco. Zážehový motor, a tak jsem ho fakt netlačil přes 3500 otáček. Teda, snažil jsem se. Někdy se to prostě nepovedlo, když se člověk někam spěchá, víš? Diesel by prý měl být pod 2500.

  • Střední otáčky, to je klíč. To mi říkali všichni. Nesmí se podtáčet, to je jasný. Motor to prostě neocení. Kámoš Honza mi to potvrdil, ten má s auty zkušenosti, řídí je už dvacet let.

  • A ten olej... Po tisícovce jsem ho nechal vyměnit s filtrem. V servisu, u pana Nováka na sídlišti. Spolehlivý chlapík, ten pan Novák.

Zkratka: Prvních 1000km: zážehový motor pod 3500 ot./min, diesel pod 2500 ot./min. Střední otáčky, po 1000km výměna oleje s filtrem.

Je to už skoro rok… takový zvláštní pocit. Chtěl jsem si ho užívat. Ale teď… už to není ono. Asi stárnu. Nebo je to jen ta noc… vždycky o téhle době jsem trochu melancholický.

Jak často projíždět auto?

Jak často projíždět auto? Záleží, jestli je to veterán, co chrápe v garáži jak můj strejda po obědě, nebo sporťák, co si žádá víkendové probuzení na okreskách. Ideálně jednou za 1-2 týdny.

Dlouhodobé odstavení? No, to je jako nechat babičku samotnou u televize – něco se pokazí.

Co nedělat:

  • Ruční brzda! Zrezne a pak ji budeš páčit jak zub moudrosti.
  • Prázdná nádrž. Kondenzace je mrcha, v zimě zvlášť. Natankuj plnou, ať má auto co pít.
  • Špinavé auto. Ptáci si na něm udělají večírek a slunce dodělá zbytek. Umýt, navoskovat, ať vypadá, že jen spí.

Na co nezapomenout:

  • Baterie. Odpoj ji, nebo ji dobíjej, jinak bude víc mrtvá než tchýně po hádce.
  • Pneumatiky. Přefouknout, ať se necítí zploštěle. Ideálně auto podložit.
  • Interiér. Myšky milujou auto jako já guláš. Pastička, repelent, něco!

Bonus:

  • Můj brácha kdysi zapomněl v autě rohlík. Po měsíci to vypadalo jak nový druh života.
  • Známý nechal auto stát rok. Měl v něm ptačí hnízdo. Romantika, co?
  • Já jednou nechal stát auto dva týdny a myslel jsem, že mi ho ukradli. Pak jsem si vzpomněl, že jsem jel tramvají.