Co znamenají barvy turistických tras?
Co znamenají barvy turistických značek?
Hele, turistický značky… Vždycky jsem se tak nějak podivovala, co ty barvičky znamenaj’. Jo, že to není jen tak halabala, to mi došlo, ale systém?
No, tak prej’ původně, kdysi dávno, byla jenom červená. Pak, tuším, přišla modrá a v roce 1916 se to ustálilo na těch čtyřech barvách, co vidíme furt. Červená je na dálkový pochody, nebo když jdeš po hřebenech hor. Památuju si, jak jsme s tátou šli na Praděd po červený… masakr.
Modrá je pro důležitější trasy. Třeba když jsme s kámoškou šly z Rejvízu na Mechový vodopády (8.6.2020, vzpomínám si jak dneska, a ty ceny v tý hospodě u vodopádů, au). Pak zelená, to jsou spíš takový místní okruhy. A žlutá? Ta tě spojí, zkratka nebo tak. Takže když se někde zamotáš, hledej žlutou, ta tě vyseká. Což se mi stalo už asi milionkrát, teda, aspoň mi to tak připadá.
Jaké jsou turistické značky?
Turistické značky? Ty barevné čáry v lese? Jsou jak módní policie pro turisty. Červená je pro ty, co si myslí, že jsou maratonci, modrá pro ty, co chtějí vidět aspoň něco zajímavého, zelená pro místní šviháky a žlutá pro ty, co se bojí ztratit (nebo mají krátké nohy).
- Červená: Dálkové trasy, hřebenovky – prostě pro ty, co si rádi dají do těla. Je to jak srovnání s červeným vínem: silné a dlouho vydrží.
- Modrá: Významnější trasy – takový ten kompromis, když nechceš být úplně líný, ale zároveň nechceš umřít. Modrá je jako džiny, prostě taková klasika.
- Zelená: Místní trasy – pro ty, co znají každý kámen a strom. Zelená je jako zahrádka: malá, ale útulná.
- Žlutá: Krátké trasy, spojovačky – ideální pro ty, co se chtějí jen tak projít a nečekají žádné zázraky. Žlutá je jako citrón: osvěží, ale dlouho na ní nevydržíš.
A ty bílé okraje? To je taková pojistka, aby sis těch barevných čar vůbec všiml. Představ si to jako rámeček na obraz. Bez něj by to prostě nebylo ono. Je to jak když já si namažu chleba sádlem a posypu cibulí, aby to bylo vidět.
Kolik je v ČR turistických známek?
Takže, kolik těch známek je… 2970. To je… hodně. Vždycky jsem si myslel, že jich je méně. Asi jsem se mýlil.
A vždycky označují nějaké místo? No, v podstatě jo. Většinou. Ale… někdy je to takové… hm… trochu nejasné. Vždyť víš, co myslím. Třeba malá vesnice, která se na mapě ani pořádně neobjeví, a má tam tu svou známku.
Ale ty kategorie… historická města, rozhledny, to je pravda. Hrady, zámky, to je jasné. Vodácké řeky… to už je trochu složitější. Pohoří… no. A jeskyně… i ty. To si pamatuji z výletů s tátou. Tehdy jsem sbíral jenom ty z jeskyní. Bylo jich méně, ale i tak… hodně práce.
Je jich prostě hodně. 2970. To je… moc. Fakt moc. Vždycky jsem si představoval, že se to dá zvládnout. Ale tohle… to už je na celý život. Na celý život sbírání známek. A to není život, co? Je to… úkol. Neúkončitelný úkol.
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.