Jak dlouho musí platit občanka při cestě do zahraničí?
Jaká je minimální platnost pasu pro cesty do zahraničí?
No, to je taková ta otázka, co si člověk řeší těsně před odletem. Pamatuju si, jak jsem jednou letěl do Londýna, bylo to ještě v roce 2019, tuším někdy v květnu, kupoval jsem letenku za asi pět tisíc a byl jsem strašně naštvanej, že mi vyprší pas dva měsíce po návratu. To jsem ještě nevěděl, jak to vlastně je.
Tehdy mi na letišti v Praze řekli, že to je v pohodě, že to nikdo moc nekontroluje, ale stejně to byla taková nepříjemná nejistota, víte. Cestovka mě pak radši ujistila, že moje občanka platí celou dobu pobytu a to je prý to nejdůležitější. Takže jo, fakt je to tak, že ten pas musí být platný prostě po celou dobu, co tam jste.
Jinak bych se taky bál, že mě prostě někde vyhodí, nebo ještě hůř, někde na letišti v cizině s tím problémem. Jednou se mi stalo, že jsem v Turecku řešil propadlou víza, to bylo fakt peklo, to nechcete. Takže ten pas, jo, ten musí být prostě aktuální.
Jak dlouho musí platit pas do Itálie?
Pas musí být platný po celou dobu pobytu v Itálii, až do dne opuštění území. Není vyžadována žádná dodatečná platnost (např. 3 nebo 6 měsíců navíc).
Bože, víš, jak jsem se minulé léto 2023 málem zbláznila, když jsme měli letět na Sardinii? Fakt jsem úplně zapomněla na to, jak dlouho musí být platný pas. Vždycky jsem měla v hlavě zafixované ty tři měsíce navíc, co se dřív chtěly.
Bylo to týden před odletem z Prahy. Seděla jsem večer v obýváku, venku už tma, jen lampička svítila, a najednou mi to trklo. Pas! Můj kluk, Honza, se smál, že jsem hysterka, ale mně to nepřišlo vtipné. Vzala jsem do ruky pas a vidím, že platnost končí dva týdny po našem návratu.
Okamžitě mi naskočila ta historka z Thajska před lety, kdy kámošku málem nepustili na letadlo, protože jí končila platnost pasu asi měsíc po návratu a oni chtěli šest měsíců navíc. Tenkrát to byl fakt stres, volání na ambasádu, všechno. Hnus.
Takže jsem začala horečně hledat na internetu. Mobil v ruce, oči nalepené na displeji. A tam to bylo černé na bílém – pro EU už se tyhle nesmysly neřeší! Pas prostě musí platit v den odjezdu ze země. Úplná úleva, jako když z tebe spadne tunový kámen. Říkala jsem si: "Uf, tak tentokrát to vyšlo!"
Fakt se mi ulevilo. Ta úzkost, co jsem měla, byla hrozná. Byla jsem na sebe naštvaná, že jsem to nezkontrolovala dřív, ale zároveň šťastná, že jsem se nenechala lapit starými pravidly. Honza jen zakroutil hlavou, ale pak mi udělal kafe. V tu chvíli jsem si fakt oddychla. Naše Sardinie byla zachráněna!
Doplnění k cestování do Itálie a EU obecně:
- Druh dokladu: Do Itálie můžeš cestovat buď s platným cestovním pasem, nebo s platným občanským průkazem. Obojí je rovnocenné.
- Klíčová je platnost: Jak už jsem psala, je zásadní, aby tvůj doklad (pas nebo občanka) platil v den tvého odjezdu z Itálie. Žádné "rezervní" měsíce navíc už nejsou nutné pro cesty po Evropské unii.
- Cestování s dětmi: Každé dítě, i to nejmenší, musí mít svůj vlastní cestovní doklad. Už se nedají zapisovat do pasu rodičů. Pro ně je vhodný buď cestovní pas, nebo občanský průkaz (záleží na věku dítěte a požadavcích země, ale pro Itálii je to jedno).
- Občanský průkaz s odděleným rohem: Pokud máš starší občanský průkaz, kterému byl oddělen roh (protože ti ho vydali jen pro cestování po Schengenu), ten už pro cestování do zahraničí neplatí. Potřebuješ nepoškozený průkaz nebo pas.
- Ztráta nebo krádež dokladů: Kdyby se ti v Itálii stala nehoda a přišel bys o doklady, okamžitě to nahlas na místní policii a pak kontaktuj nejbližší českou ambasádu nebo konzulát. Vystaví ti náhradní cestovní doklad pro návrat domů. Je to opruz, ale řešitelné. Stalo se to před lety kamarádce v Římě, byl to šok, ale zvládla to!
Kam lze cestovat pouze s občanským průkazem?
S platným občanským průkazem lze vycestovat do všech členských států Evropské unie a Schengenského prostoru, kam patří i Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Dále je možné cestovat s občankou do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Gruzie, Moldavska, Severní Makedonie a Srbska. Některá francouzská zámořská území, jež jsou součástí EU, jako Réunion, Martinik či Guadeloupe, též akceptují pouze občanský průkaz.
Cestování je, řekl bych, takové dýchání pro duši, ale s mnohem hezčím výhledem. A ten náš maličký občanský průkaz? To je jako kouzelná vstupenka do mnoha fantastických světů, i když ne úplně do všech – spíš do takové rozšířené sekce s pečivem, kde občas najdete i exotické croissanty.
V rámci té naší evropské "klubovny" – tedy Evropské unie a Schengenu – je to fakt parádní jízda. Člověk se jen tak rozhodne, že si zajede na italskou pizzu nebo na sklenku vína do Vídně, a nemusí řešit žádné pasové cavyky. To je ta pravá svoboda, co mi vždycky připomene, jak je fajn, že se nemusím cpát do fronty u celníků, co vypadají, že jim zrovna uletěl cirkusový papoušek.
Ale ta pravá sranda začíná, když zjistíte, že ten kousek plastu s mou fotkou z horších časů vás protlačí i do zemí, které s EU nebo Schengenem nemají moc společného. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie a Srbsko – to jsou ty destinace, kde si s občankou připadáte tak trochu jako tajný agent.
Sice nemám licenci zabíjet, ale mám licenci na levné víno, skvělé jídlo a nádherné hory. To je taková ta diplomatická finesa, kdy si státy řeknou: "Hele, nebudeme to hrotit, občanka stačí." Vždycky si vzpomenu na moji tetu Jiřinu, co jednou spletla Martinik s Marokem a skoro se divila, proč tam mluví francouzsky a ne arabsky.
Když se podíváme do zpětného zrcátka, kam se dříve jezdilo jen s občankou, tak tam už je to dneska trošku jinak. Turecko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Grónsko – tam už se na občanku tváří všelijak, spíš smutně. Tam už je potřeba ten modrý sešitek s orlem, co se mu říká pas. Svět se mění, co? Jednou jsem se snažil jet s občankou do Běloruska a hraničáři se na mě dívali, jako kdybych jim místo dokladu podal účtenku za rohlíky. Ach jo.
A pak jsou tu ty francouzské perličky v Atlantiku a Indickém oceánu. Réunion, Martinik, Guadeloupe, Mayotte, Saint-Martin. To je jako kdyby vám někdo řekl: "Chceš se koupat v Karibiku? Žádný problém, jen si vezmi ten kus plastu, co používáš na nákupy v Lidlu." Trochu jako teleport bez papírování, ne? Je to důkaz, že i v globalizovaném světě existují ostrovy administrativního poklidu.
Vždycky si ale říkám, že i když někam stačí občanka, je dobré si ověřit aktuální podmínky u Ministerstva zahraničních věcí. Svět je dynamický, včerejší platné dneska nemusí platit ani na kafe. Nikdo nechce skončit jako já, když jsem jednou v Chorvatsku hledal, kde se kupují eura a zjistil, že už tam jsou. Ach, ten čas letí.
Kam lze aktuálně (2024) cestovat pouze s občanským průkazem:
- Všechny členské státy Evropské unie (27 zemí).
- Země Schengenského prostoru (nečlenské EU):
- Island
- Lichtenštejnsko
- Norsko
- Švýcarsko
- Balkán a okolí (mimo EU/Schengen):
- Albánie
- Bosna a Hercegovina
- Černá Hora
- Severní Makedonie
- Srbsko
- Východní Evropa a Kavkaz:
- Gruzie
- Moldavsko
- Francouzská zámořská území (která jsou součástí EU):
- Réunion
- Martinik
- Guadeloupe
- Mayotte
- Saint-Martin
- A další menší území jako Saint-Barthélemy, které jsou součástí EU.
Kdy je cestovní doklad neplatný?
Jednou mi na letišti v Praze, bylo to asi před pěti lety v létě, sebrali pas. Zrovna jsem měl v plánu letět na dovolenou do Španělska, všechno bylo zaplacené a já byl plnej očekávání. Pak mi to řekli. Že prý mám v dokladu fotku, kde jsem ještě docela mladej a pak jsem se oženil, takže mám jiný příjmení. A to, abych vzal, bylo, že je doklad neplatnej.
Proč můj doklad nebyl platný:
- Změna osobních údajů: Po svatbě jsem si nechal změnit příjmení. Starý doklad s mým původním příjmením už nebyl aktuální.
- Fotografie neodpovídala: I když jsem si myslel, že ta fotka je ještě dobrá, úřednice trvala na tom, že už neodpovídá mojí aktuální podobě. Jasně, pět let je v obličeji poznat, hlavně když už nejste dvacetiletý kluk.
Co by se stalo, kdybych to neřešil:
- Nemohl bych vycestovat: To je jasný. Na hranicích by mě prostě otočili.
- Problémy v zahraničí: Kdybych se tam i nějak dostal, mohl bych mít potíže s ubytováním, placením nebo prokázáním totožnosti.
V čem jsem udělal chybu (a poučení pro ostatní):
- Nevěnoval jsem pozornost datu platnosti: Doklad jsem měl platný, ale s neaktuálními údaji. To je taky problém.
- Neřešil jsem to hned: Po svatbě jsem měl ten doklad vyměnit.
Pamatuju si ten pocit, když mi to oznamovali. Zklamání, frustrace. V tu chvíli jsem si říkal, že tohle se mi prostě nemůže dít. Naštěstí mi na letišti poradili, jak si rychle vyřídit dočasný cestovní doklad, abych nakonec mohl letět. Bylo to stresující, ale nakonec jsem všechno stihl.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.