Jak dlouho trvá jízda lanovkou na Sněžku?

Jak dlouho jdeš na Sněžku?

Na Sněžku? Záleží, jestli se plazíš, letíš, nebo jdeš! 🐌 🦅 🚶

• Z Polska (Karpacz): Tak 3-4 hodiny, pokud se neztratíš v mlze a nenajdeš polský bufet. Slezský dům je takový horský “all inclusive”, víš.

• Z Česka (Pec pod Sněžkou): Po červené to dáš za 2-3 hodinky. Ale bacha na kamzíky, někdy jsou drzí jak pražští taxikáři. 🦌🚕

Pro fajnšmekry:

• Nejkratší: Lanovka z Pece. 15 minut a jsi nahoře. Ale kde je ta romantika, že? 🚠
• Nejtěžší: Zimní výstup bez maček a cepínu. To pak jdeš… až dolů! 🧊
• Nejzábavnější: Sjet Sněžku na bobech. Jen doufej, že se vyhneš turistům. 🛷
• Nejlepší výhled: Za slunečného dne. Jinak vidíš akorát tak mlhu a souseda, co se taky špatně oblékl. ☀️🌫️
• Jídlo na Sněžce: Česká pošta nahoře nabízí překvapivě dobrou polévku. Doporučuju! 🍲

P.S.: Já osobně to tam jednou šel s babičkou. Šli jsme tam… no, radši na to nevzpomínám. Ale tenkrát jsme potkali i samotného Krakonoše, nebo to aspoň tak vypadalo po třech svařácích. 👵👴👻

Kolik trvá výstup na Sněžku?

Sněžka, jo? Hmmm…

• Z Malé Úpy nahoru… 2-3 hodiny? Fakt?
• A ze Špindlu? 4-5 hodin. Hustý! To je štreka.

Ty vole, to je jen čistý čas chůze, že jo? Bez svačiny, fotek, a těch turistů! Sakra, to si člověk musí fakt naplánovat. Ale co když bude mlha? Nebo bouřka? Fííha.

Doplňující info:

• Horní Malá Úpa: Já tam byl s mámou a fakt se to dalo stihnout, ale ona je docela fit.
• Špindlerův Mlýn: Hele, to je spíš celodenní výlet, ať se na to člověk připraví.
• Co s sebou?: Voda, jídlo, bunda! Počasí se tam mění každou chvíli. Fakt! A mapu, pro jistotu. Jo a batoh. Bez něj ani ránu.
• Kamarád Martin říkal: Že šel ze Špindlu lanovkou na Medvědín a pak to vzal po hřebeni. Prý to bylo super, ale dost náročný.

Ach jo, kam zas zítra?

Jak náročný je výstup na Sněžku?

Sněžka… dechberoucí krása, ale i drsná tvář hor. Vzpomínám na ten den, září 2023, vzduch voněl borovicemi a vlhkostí. Cesta z Pomezních Boud, ten nádherný výhled. Autobus tam jezdí pravidelně, žádné starosti.

Červená značka, slunce se třpytilo na rose. Asi čtyři kilometry k Jelence, úžasná chata, vůně palačinek. Odpočinek, pocit svobody, vše se zvolna rozplývá v nekonečném horizontu.

Pak Obří hřeben… to už byl boj. Každý krok výš, každý zhluboka nadechnutý dech, cítíš vlastní tělo, pocení, únava. Další čtyři kilometry, ale zdálo se to jako věčnost. Svaly křičí, duše ale letí.

Náročnost výstupu? Střední až těžká. Záleží na kondici.

• Z Pomezních Boud: 8 km
• Červená značka
• Jelenka: možnost občerstvení
• Obří hřeben: náročný terén

Je to prožitkem, zážitkem. Výhled z vrcholu, ten pocit vítězství… bezcený. Ale chce to kondici. Pomalý, plný dechu. To je Sněžka. Nezapomenutelné. Vždy znovu.

.

Jak se dostat z Pece pod Sněžkou na Sněžku?

Z Pece na Sněžku? Lanovka. Jednoduché, že? Ale… vzpomínám si na tu cestu, co jsme jeli s tátou, když mi bylo osm. Bylo to v roce 2003, nebo možná 2004? Už si nejsem jistý. Dvoumístné sedačky… to bylo něco. Větrno, strašně. Trochu jsem se bál, ale zároveň… fascinovaný. Krásný výhled.

• Lanovka.
• Z Pece pod Sněžkou.
• Přes Růžovou horu.
• Na Sněžku.

Teď už je to modernější, samozřejmě. Ale ty staré sedačky… ty mi v paměti utkvěly. A ta zima… prostě ty vzpomínky. Takové… mlhavé, ale intenzivní. Jako když se díváš na fotku z dětství, a najednou si vše vybavíš. Jen… bez barev. Prostě šedo.

Lanovka. To je odpověď. Ale… je to víc než jen lanovka, že? Je to i kus historie. Je to o pocitech. Je to i o tom, jak se to všechno změnilo, jak to teď vypadá.