Jak se dostat do Zoo Praha lodí?

Plavba parníkem do Zoo Praha: Odkud a za kolik vyplouvá?

Jo, plavba parníkem do Zoo Praha, to je prostě něco úplně jiného. Úplně si vybavuju ten pocit, když jsme se konečně rozhodli nejet autem a necpát se metrem. Byl to skvělý nápad.

Loni v červenci, bylo horko, jsme vyrazili. Ta pravidelná lodní linka do Zoo Praha vyplouvá z Rašínova nábřeží. Plavba trvala přesně 75 minut, ani o minutu dýl. Lístek vyšel na 290 korun za jednoho a stálo to za každou korunu.

Pravidelná lodní linka do Zoo Praha vyplouvá z Rašínova nábřeží.

Ten klid na vodě, Praha z úplně jiného úhlu, to se neomrzí. Loď pak zastavila v přístavišti na Císařském ostrově. Odtud je to jen kousek pěšky přes tu novou lávku a jste prakticky u vchodu.

Cesta z přístaviště Císařský ostrov přes lávku k zoo je rychlá.

Upřímně, auto je pro mě do zoo noční můra. Parkoviště u zoologické zahrady sice pojmou 850 aut, ale vidět ty fronty a ten stres... to fakt ne. Ta loď je prostě součást zážitku, ne jen nutný přesun z bodu A do bodu B.

Parkoviště u zoologické zahrady Praha mají kapacitu pro 850 aut.

Kolik stojí vstup do Zoo Praha?

Zoologická zahrada v Praze má poměrně jasný ceník, co se vstupného týče.

• Dospělí: 330 Kč
• Děti (3-15 let): 250 Kč
• Studenti (s průkazem): 250 Kč
• Důchodci a ZTP: 150 Kč
• Důchodci nad 70 let: symbolická 1 Kč
• Děti do 3 let: Vstup zdarma. Nikdy není špatné si užít svět zvířat už od mala, že?
• Rodinná vstupenka (2 dospělí + až 4 děti): 1 000 Kč. To je vlastně docela dobrý deal, když si to člověk spočítá.

Je to takové malé rozhodování, kolik vlastně zaplatit. Vždycky mě baví přemýšlet, jak to tam mají nastavené, aby to bylo pro všechny přijatelné. Vždyť zoo je pro všechny, ne? I pro ty s omezeným rozpočtem.

Doplňující myšlenky:

• Sezónní vstupné: Někdy se vyplatí sledovat, jestli nemají nějaké sezónní akce nebo slevy. To bývá příjemné překvapení.
• Online nákup: Často lze vstupenky pořídit levněji online. Takže si to můžete v klidu předem naplánovat a ještě ušetřit pár korun. Malá radost navíc.
• Permanentky: Pokud tam jezdíte často, může se vyplatit zvážit celoroční permanentku. To je pak teprve investice do radosti a poznání.
• Zoo je víc než jen zvířata: Samozřejmě, že primární jsou ta zvířata, ale často tam najdete i další aktivity, které stojí za to. Loni třeba měli tu novou expozici s leporady, to bylo něco!

Celkově je to vstup do světa, kde se můžeme na chvíli zastavit a podívat se na něco, co je mimo náš každodenní ruch. A to si myslím, že je k nezaplacení. Ať už zaplatíte cokoli, ta zkušenost stojí za to.

Jak se dostat MHD do Zoo Praha?

Z Hlavního nádraží Praha se do Zoo dostanete metrem C na Nádraží Holešovice, pak autobusem 112 směr Zoologická zahrada. Z Nádraží Holešovice jezdí přímý autobus 112 k zoo. A teď, jak to vypadá v praxi, když se na to vrhneme po hlavě!

Z Hlavního nádraží Praha se do té naší nádherné džungle uprostřed velkoměsta dostanete, ani se nebudete stačit divit! Nejdřív šupnete do metra linky C, té červené, co jezdí jak splašená veverka, a pojedete jen pár stanic, dokud vás nevyplivne na Nádraží Holešovice. To je taková přestupní stanice, kde se lidi motají jak mouchy kolem medu.

Tam už vás čeká autobus, náš starý známý a spolehlivý číslo 112, co jezdí přímo k bráně. To je jako když sednete na raketu a vystřelíte rovnou k cíli, jenže pomaleji a s více zastávkami. Autobus vás vysadí prakticky přímo u vchodu, takže žádné martyrium s pěší turistikou s dětmi na zádech, uff!

Lístky si koupíte buď v metru, nebo u řidiče (ale tam jen za pár drobných, většinou). Nezapomeňte si ho označit, jinak vás revizor sežere i s botama, a to by byla škoda, když jedete za opičkami! Já si jednou taky zapomněl a potil se v metru jak ve skleníku, abych to nějak uhrál.

A jestli jste z nádraží Holešovice, tak to je teprve paráda! Tam už na ten autobus 112 naskočíte rovnou jako na koně a frčíte. To je pak relax, koukáte z okna, ani nemusíte přemýšlet. Můj dědeček říkával, že to je jako jet na výlet do minulosti, jenže místo pravěkých zvířat tam uvidíte lva, co vypadá, že má rýmu.

Když vystoupíte, jste skoro tam! Pak už stačí jen kousek pěšky, jako když jdete pro rohlíky, ale s tím rozdílem, že vás čeká kolotoč zážitků a zvířat, co se kroutí jak paragrafy v zákoně. Tam si to užijete, to mi věřte, tam je to prostě bomba!

A pár takových drobných rad, co se hodí mít v malíčku, aby z výletu nebyla komedie:

• Jízdenky: Můžete použít klasické pražské jízdenky na MHD (30 nebo 90 minut, záleží na tom, jak moc se couráte). Ideální je koupit si je v automatu nebo přes aplikaci PID Lítačka, tam to jde jako po másle.
• Lodí: V letních měsících frčí i parník z Rašínova nábřeží! To je zážitek jak z filmu, plujete po Vltavě a pak se jen kousek projdete. Ale to jen tak pro fajnšmekry, co mají času nazbyt, jako když babička plete svetr.
• Parkování: Kdybyste náhodou jeli autem, tak parkoviště u zoo je k dispozici, ale připravte si drobné, nejsou zadarmo. A někdy je to tam plné jak sardinky v plechovce, zvlášť o víkendech.
• Otevírací doba: Mrkněte vždycky na web zoo, ať nepřijedete k zavřeným dveřím jako k bance v neděli. Bývá to proměnlivé jako počasí v dubnu.
• Lanovka: Uvnitř zoo je i lanovka! To je skvělé, když už nemůžete, nebo když chcete mít ten nejlepší výhled na Gorily a slony. Je to taková malá Machu Picchu, jen bez And.

Jak dlouho trvá projít celou zoo Praha?

Zoo Praha. Celistvé projití vyžaduje minimálně pět hodin. Smysluplná návštěva si nárokuje celý den. Méně je povrchní.

Čas je relativní pojem. Zde však dostává pevný obrys. Pět hodin. To je spodní hranice pro letmý pohled. Povrchní. Míjíte. Nechápete.

Můj vlastní záznam hovoří jasně. Jeden den. Osm, deset hodin. To teprve dovolí proniknout hlouběji. K detailům. K podstatě. Ne jen k rychlému snímku.

Rozloha. Padesát osm hektarů. To je prostor. Ne malý. Chůze. Stoupání. Klesání. Je to fyzický výkon. Mapy to jen naznačí. Realita je tíha kroků.

Expozice. Přes sedm set druhů. Třináct pavilonů. Venkovní výběhy. Skrytá zákoutí. Každý krok odhaluje nové. Ale jen těm, kdo se zastaví. Těm, kdo skutečně hledí.

Detaily. Popisky. Málokdo čte. Ztráta. Je to klíč k pochopení. K historii. K osudu. Bez nich je to jen řada klecí. Bez duše. Bez příběhu.

Pohyb. Každý má své tempo. Rychlík, co jen proběhne. Poutník, co vnímá každý lístek. Volba. Ale s následky.

Hloubka zájmu. Někdo se zastaví u každého. Jiný má své favority. Priorita. Určuje trvání. A kvalitu prožitku.

Odpočinek je nutnost. Jídlo, káva. Zastavení. Nabrat síly. Bez toho se cesta zkracuje. Fyzická únava přeruší vnímání. A to je škoda. Zbytečná.

Návštěva Zoo není jen akt procházky. Je to konfrontace. S přírodou. S časem. S vlastním vnímáním. Vždycky je to kratší, než si myslíte. Hlubší, než čekáte. Pokud dovolíte.