Jak se dostat na Etnu bez auta?

89 zobrazení
Bez auta na Etnu? Snadno autobusem! Z Catanie vyjíždí linka AST Autolinea Bus v 8:15 z Piazza Papa Giovanni XXIII. Zpět z Etny jede v 16:30. Zpáteční jízdenka stojí kolem 7 €. Pohodlná varianta, jak si užít krásy sopky Etna bez nutnosti vlastního vozidla.
Komentář 0 líbí se mi

Etna bez auta: Jak se tam nejlépe dostat veřejnou dopravou?

Etna bez auta? Jo, jasně, jde to! Vím, že to zní šíleně, ale fakt se tam dá vyškrábat i bez vlastního plecháče.

Mám s tím osobní zkušenost. Pamatuju si, jak jsem se kdysi v Catanii (to bylo asi v září 2018) koukal jak puk, že všichni jezdí na Etnu autem. Já si říkal, "co já?" No, zjistil jsem, že existuje autobus.

Autobusová linka AST Autolinea. Jezdí z hlavního nádraží v Catanii (Piazza Papa Giovanni XXIII). Odjezd v 8:15, návrat z Etny ve 16:30.

Vím, že to zní jednoduše, ale fakt to funguje. A zpáteční lístek? No, když jsem tam byl já, stál to asi 7€. Ušetřil jsem tak za půjčovnu a benzín! Super, ne? A člověk se navíc nemusí stresovat s řízením po těch serpentinách.

Takže, pokud se chystáš na Etnu a nemáš auto, kašli na to. Autobus to jistí. Uvidíš, bude to super dobrodružství. Vážně.

Jak se dostat na Etnu autobusem?

Autobus na Etnu? Jo, je to AST Autolinee. Vím, že jede z Piazza Papa Giovanni XXIII – to je ta u nádraží. V osm ráno, pak zpátky od Etny v půl pátý odpoledne.

  • Cena: Kolem sedmi eur zpáteční.
  • Vrchol: Na ten opravdový, až nahoru, s průvodcem. Jinak tě nepustěj. Do tý výšky, co říkáš, 3300 metrů.

Vzpomínám si, kdysi jsem tam byl. Foukalo. Šíleně. A ten popel, všude ten popel. A lidi... v těch barevnejch bundách. Vypadali jako bonbóny rozsypaný po tý černý poušti.

Jo a ještě něco... Ten autobus, bývá plnej. Fakt plnej. Lepší si to pohlídat. A voda. Vezmi si vodu. A možná i něco k jídlu. Protože tam nahoře... tam si nic nekoupíš.

Ale víš co, je to zážitek. Ten výhled. To ticho. I ten strach, co cítíš. To je to, co si pamatuješ. Na Etnu se nezapomíná.

  • Čas: Radši dřív. Kvůli místu.
  • Co s sebou: Voda, jídlo, vrstva oblečení navíc.
  • Průvodce: Nepodceňovat. Není to sranda.

Jak se obléct na Etnu?

Etna... Jo, brýle. To je alfa a omega. Sluneční, klidně i dioptrické, jak chceš. Hlavně ať chrání před tím prachem. Vítr tam umí být fakt svině a ten sopečný sajrajt v očích... au.

  • Brýle: Sluneční nebo optické. Priorita.

A zima... No, vyloženě zima tam asi nebude. Spíš takový to... nepříjemný počasí. Bunda proti větru bodne. Určitě.

  • Bunda: Proti větru. Lehká, ale funkční.

Jo a ten prach... Dostane se fakt všude.


Doplňující poznámky, takové ty věci, co si člověk uvědomí až nahoře:

  • Boty: Pevný. Žádný sandály, prosím tě.
  • Šátek: Na pusu, když se ten prach fakt zvedne.
  • Voda: Vždycky s sebou. I když se nezdá, slunce tam peče.
  • Krém: Opalovací. Fakt.

A víš co? Hlavně si to užij. Je to zvláštní místo ta Etna.

Jak se nejlépe dostat na Etnu?

Na Etnu? Nejjednodušší je lanovkou z parkoviště u Rifugio Sapienza (1900 m n.m.). Vyveze tě to do 2500 m n.m. A pak buď pěšky, nebo 4x4 busem na Torre del Filosofo a ke kráteru Barbagallo.

A teď trochu z jiného soudku...

  • Etna a filozofie: Torre del Filosofo. Zní to vznešeně, že? Kdysi tam prý pobýval Empedoklés, řecký filozof, a studoval sopku. Možná ho lákalo tajemství ohně a země. Třeba se snažil pochopit, co pohání svět. Nebo možná jen hledal klid na přemýšlení.

  • Sopka a život: Představ si, jak Etna soptí. Síla přírody v plné kráse. Ale zároveň i destrukce. Někdy si říkám, jestli je to metafora pro život. Vzestupy a pády, tvoření a ničení. Všechno v jednom balíčku.

  • Tip: Vezmi si s sebou dobrou bundu. Nahoře může být fakt zima, i když dole v Catanii paří slunce. A nezapomeň na pevnou obuv. Sopka není promenáda po pláži.

No nic, jdu si dát kafe. Měj se!

Kolik stojí výlet na Etnu?

Výlet na Etnu? No, já jsem tam byla loni v srpnu, pamatuju si to jak dneska, bylo vedro k padnutí! My jsme nakonec nevylezli úplně nahoru, ale i tak to stálo majlant.

  • Nahoru až na vrchol (2024): 85 € (lanovka + bus). Mně se zdálo, že to je furt ranec peněz, ale kámoš říkal, že těch 20 éček navíc se vyplatí.

Ale slyšela jsem od průvodce, chlápka jménem Giuseppe, že fakt záleží, co si člověk vybere. My jsme jeli jen lanovkou a pak busem, to bylo něco kolem 65 €, už si to přesně nepamatuju. A to jsme se vlastně jenom přiblížili! Jestli chceš fakt na vrchol, tak těch 85 € je asi tutovka. My jsme šli pak kousek pěšky, ale bylo to fakt náročný.