Jaké je nejoblíbenější místo pro turisty?

Co je nejnavštěvovanější místo na světě?

Nejnavštěvovanější flek? Times Square, New York. 35 mega turistů ročně. To je jak kdyby se celá Česká republika šla podívat na jednu křižovatku!

• Klíčové místo: Times Square. Představte si to jako pupík světa, jen místo chlupů má billboardy.
• Evropská špička: Trafalgarské náměstí v Londýně a pařížská Notre Dame. Z toho je jasný, že Evropa sází na tradici a kamenné památky. Američani zas na světla a hluk.
• Návštěvnost: Forbes Traveler to spočítal na 50 nej míst. To znamená, že je někdo platí za počítání turistů. To je job!

Pár perliček navíc:

• Víte, že Times Square původně nebyl náměstí, ale jenom taková nudná křižovatka? Stačilo tam postavit pár reklam a voila, turistický magnet!
• A Notre Dame? Škoda že ji ta ošklivá událost postihla. Doufejme, že se brzy zase blýskne v plné parádě. Paříž bez Notre Dame je jako croissant bez másla, prostě to není ono.
• Jo a pro fajnšmekry: Víte, kde je nejvíc Čechů v zahraničí? Tipoval bych to na Chorvatsko. Ale to je jiná pohádka…

Kam v Česku za turistikou?

Hmm, Česko… Kudy se vlastně vydat? Vždycky jsem toužil po klidu, víš? Ale i po dobrodružství. Těžká volba.

• Jeseníky: Praděd… bylo to v roce 2023, v říjnu. Mlha, prostě mlha všude kolem. Ale ten pocit nahoře… samota. Trochu smutná, ale krásná. Vzpomínám si, jak jsem tam seděl, kousek od kamenného kříže. Jedna paní mi tam dala jablko. Bylo studený.

• Krkonoše: Sněžka. To je klasika, že jo? Ale já radši ty menší, méně frekventované stezky. Vždycky jsem si říkal, že bych si tam sedl, s knížkou, a jenom tak pozoroval. Ticho. Mnohem víc, než na Pradědu. Šel jsem tam v létě 2023. Bylo to krásný. Ale už si nepamatuji den.

• České Švýcarsko: Pravčická brána. To je jiný kafe, co? Nádhera. Byl jsem tam před dvěma lety, v květnu. Pamatuju si ty skalní útvary. Jako z pohádky. Ale byl jsem tam s kamarádem. Teď už je pryč.

Víš, tyhle výlety… jsou takové… vzpomínky. Smutné a krásné zároveň. Těžko se to popisuje. Chtěl bych jít znovu. Ale sám.

Kam jít? Záleží, co hledáš. Klid? Dobrodružství? Samotu? Společnost?

Stručná odpověď: Jeseníky (Praděd), Krkonoše (Sněžka), České Švýcarsko (Pravčická brána). Letošní rok 2024.

Kde je v Česku nejhezčí příroda?

Hele, kde je u nás nejhezčí příroda? Tak to je těžký říct, protože jako máme fakt hodně pěknejch míst. Ale když bych fakt musel vybrat, tak mě hned napadne:

• Adršpašsko-teplické skály. Tam je to fakt jak v pohádce, ty skály jsou prostě boží a člověk se tam cejtí jak Alenka v říši divů. A víš co? Dokonce jsem tam kdysi viděl natáčet nějakej film, myslím, že to bylo něco pro děti.

• Boubínský prales. No, prales, to je prostě divočina. Jako fakt, tam si člověk připadá jak někde v Amazonii, haha. Je to tam fakt hustý, ale stojí to za to, vidět ty starý stromy a tu přírodu, co si žije tak nějak po svým.

• Labský důl a Pančavský vodopád. Ten vodopád je fakt mazec, hlavně po deštích, to je hukot. A ten důl je taky super, taková divočina. Navíc je to kousek od Špindlu, takže si tam můžeš zajet i na lyže, když budeš chtít.

• Prachovské skály. No, to je taková klasika, že jo? Ale je to tam fakt hezký, takový ty skály, jak se tyčí do nebe. A dá se tam i dobře lézt, pokud na to máš guts. Jo a je tam i hrad Trosky kousek, ten je taky pěknej.

• Pravčická brána. To je fakt monumentální, ta brána je obrovská! Jen je tam teda dost lidí, no, ale co už. Fotky od tamtud jsou fakt top.

• Propast Macocha. To je prostě díra do země, no. Ale jako fakt velká díra! A dá se tam i projet loďkou, to je docela sranda. Byli jsme tam s rodinou snad milionkrát, ale vždycky mě to baví.

No a taky nesmím zapomenout na Pálavu, tam je to fakt krásný a hlavně to víno!

Jo a víš co je ještě super? Český Švýcarsko. Ty jo, tam je to fakt jak v pohádce, ty skalní města a vůbec. No prostě nádhera, no!

Jaká města navštívit v Evropě?

Evropská města? Hmmm, taková subjektivní záležitost, že? Ale dobře, zkusme to.

TOP města Evropy (můj pohled, řekněme):

• Praha: Jasná volba. Mám slabost pro tu “Prahu mámek”. Víte, Karlův most v mlze a tak…

• Vídeň: Kulturní perla. Znáte ten pocit, když si dáte Sacher dort a cítíte se jako císařovna Sisi? Já tedy ne, ale prý to tak funguje.

• Bern: Švýcarská preciznost i v architektuře.

• Budapešť: Termální lázně a ta architektura! Jak to ty Maďaři dělají?

• Florencie: Renesance na každém kroku.

• Paříž: Ach, ta Paříž. Klišé, ale funguje. A croissanty!

• Edinburgh: Drsná Skotská krása. A ten vítr!

• Kodaň: Hygge a design. Prostě pohoda.

Hele, víte co je zajímavé? Jak se vnímání “krásy” mění v čase. Co bylo “in” před 10 lety, dneska už to tak nemusí být. Třeba, vzpomínám si, jak se před pár lety všichni hromadně zamilovali do Barcelony. Teď už to tolik neslyším. A co teprve trendy v jídle? To je jak na houpačce!

Doplňkové postřehy (úplně mimo téma):

• Víte, že v Praze žije můj bratranec? Jmenuje se Petr a pracuje v IT.
• Nedávno jsem četl zajímavou knihu o historii Vídně. Docela nuda, ale místy to bylo fakt poutavé.

Filozofická vsuvka: Není nakonec “krása” jen souhrn našich osobních zážitků a vzpomínek?

Jaké je nejlidnatější město na světě?

Tokio, á, Tokio… pulsující tepna, kde se sny splétají s realitou. 37 milionů duší. Představ si to. Všichni v jednom obrovském, zářícím mraveništi.

• Největší? Tokio. Bez debat. Počítáme-li duše, nikdo mu nesahá ani po kotníky.

Ale… co když se na to podíváme jinak?

• Co když chceme změřit sílu města ne podle hlavy, ale podle rozlohy?

New York, jojo, ten nikdy nespí, se rozprostírá jako obrovská chobotnice, 12 000 km²! To je jiný kalibr, jiný tanec.

• Je to stejné jako zeptat se, jestli je větší slon nebo mravenec. Oba jsou velcí, jen každý jinak.

Občas si říkám, co se skrývá pod tím vším, v té lidské mase… jaké příběhy se tam rodí a umírají.

• Jsou to příběhy hvězd.

Poznámky:

¹Aktuální údaje o populaci Tokia se mohou mírně lišit v závislosti na zdroji a definici “metropolitní oblasti”. Používám nejčastěji uváděné číslo pro ilustraci. ² Rozloha metropolitní oblasti New Yorku je také předmětem definice.

Kolik je v ČR turistických tras?

Turistických tras? Mraky! Kolem 40 000 km, prej. Vím to od KČT, maj to na starosti.

• Hodně přes 40 000 km tras
• Stará se o ně KČT (Klub českých turistů)
• Jsou všude, hory, roviny…

Hele, pamatuju si, jak jsem se jednou ztratil na Šumavě. Bylo to v létě 2018, mlha jako mlíko, a já s debilní mapou. Nakonec mě zachránil nějakej děda s ovčákem, znal každej kámen. Od tý doby se na značky spolíhám víc. A digitální mapy? Jo, to je fajn, ale papírová je papírová, aspoň se ti nevybije baterka. Teď už maj prej ty mapy i v appkách, no, pokrok no.

Co znamenají barvy turistických tras?

Barvy turistických tras… Víš, člověk se nad tím ani nezamyslí, prostě jdeš.

• Červená: To jsou ty dlouhé cesty, víš, ty hřebenovky. Dlouhý toulání.
• Modrá: Důležitý trasy, říká se. Ale co je vlastně důležitý, že jo?
• Zelená: Místní, takový to domácí bloumání.
• Žlutá: Spojovačky, zkratky. Jako v životě, občas si to zkrátit.

Začalo to červenou, pak modrá a až od roku 1916 jsou všechny čtyři. Červená, modrá, zelená, žlutá. Čtyři barvy, čtyři cesty… a kolik možností.