Kolik hlavních vrcholu hor má v české části Krkonoš výšku přes 1000 metrů?

Kolik je v ČR vrcholů nad 1000 m?

Hele čau, zrovna nedávno sme tohle řešili s klukama na pivu, když jsme plánovali přechod Jeseníků. Ty čísla se pořád trochu mění, jak to geodeti přeměřujou s novejma technologiema a tak, ale v podstatě to sedí. Je to docela palba, kolik jich vlastně máme.

Česko má 396 hlavních a 189 vedlejších tisícovek. Dohromady 585 vrcholů nad 1000 metrů v 16 pohořích.

A bacha, není vrchol jako vrchol. Dělí se to na hlavní a vedlejší, a to je celkem věda. Aby byl kopec "hlavní vrchol" (zkratka HLV), musí mít převýšení aspoň 15 metrů od nejbližšího sedla. Prostě musí fakt vyčuhovat. Ty vedlejší (VV) maj převýšení menší, stačí jen 5 metrů. Takže takovej Praděd je jasnej hlavní vrchol, ale kousek od něj je menší plácek, co je jen vedlejší.

Nejvíc jich je samozřejmě na Šumavě, tam je to úplně posetý. Ale ty největší a nejznámější máš v Krkonoších a Jeseníkách, to je jasný. Tam je to taky nejhezčí, teda podle mě. Na Šumavě je to taková placka, i když mám Šumavu rád, byl jsem tam v červenci s Lenkou a dětma.

Tady máš takovej rychlej přehled, kde jich je nejvíc (jen ty hlavní vrcholy, aby v tom nebyl bordel):

• Šumava – 102 HLV
• Hrubý Jeseník – 57 HLV
• Krkonoše – 54 HLV (ale zase ty nejvyšší, že jo)
• Králický Sněžník – 12 HLV
• Moravskoslezské Beskydy – 10 HLV

Jaké hory máme v ČR?

Česká výšina.

• Krkonoše. Ledové větry. Nejvyšší.
• Krušné hory. Hranice. Těžba. Staré jizvy.
• Jizerské hory. Klid. Voda. Mlhy.
• Králický Sněžník. Samota. Prameny. Výhled.
• Moravskoslezské Beskydy. Zalesněné. Strmé. Pověsti.

Vrcholky. Zemská paměť. Vždy tu byly. Vždy tu budou.

• Šumava. Zelené moře. Hranice věčnosti.
• České středohoří. Sopečné jizvy. Pozvolné.
• Jeseníky. Kameny. Chlad. Ticho.

Každé pohoří má svůj příběh. Hluboko v zemi. Na obzoru.

Pohoří České republiky. Hranice. Paměť. Jizerské hory. Králický Sněžník. Krkonoše. Krušné hory. Moravskoslezské Beskydy. Šumava. České středohoří. Jeseníky.

Kolik hor je v Krkonoších?

Bože můj, ty Krkonoše. Kolik je tam hor? Celé je to jakási hornatina, co tam na severu Čech se s tou Polskou hranicí. Je toho prostě hromada.

Více než 50 tisícovek? To je šílený, ne? A z těch 20 nejvyšších v celý republice jich je tam patnáct. To je skoro všechno! A ta Sněžka, jasně, ta nejvyšší, 1603 metrů.

Ty hory tam prostě začínají u Harrachova, tam kde končí Jizerky. Pak se to táhne. Jak moc se to táhne?

• Sněžka: 1603 m, nejvyšší bod. Samozřejmě.
• Počet vrcholů: Přes 50 tisícovek. To je prostě to, co jsem už říkal.
• Umístění: Severní Čechy, hranice s Polskem.

Je to složitý. Ty hory tam prostě jsou. Jedna za druhou.

Doplňující informace:

• Charakteristika: Krkonošská oblast, geomorfologicky významná.
• Rozloha: Pokrývá část Libereckého a Královéhradeckého kraje.
• Podnebí: Charakteristické horské, často větrné a chladné.

Prostě spousta kopců. Všechno je to tam nahňácaný.

Jaké hory jsou v Krkonoších?

Krkonoše. Hřebeny. Nad vším. Čtrnáctitisícovky zde nemáme, ale výšky dosahují síly.

Nejvyšší vrcholy Krkonoš:

• Sněžka (1603 m) – Dominantní. Tichá.
• Luční hora (1555 m) – Rozlehlá pláň. Větrná.
• Studniční hora (1554 m) – Sněhová pole. Trvají.
• Vysoké Kolo (1509 m) – Klidná síla. Hranice.
• Stříbrný hřbet (1490 m) – Ostrý, chladný.
• Violík (1472 m) – Na pomezí. Hluboko.
• Malý Šišák (1440 m) – Vedlejší. Přesto vysoký.
• Kotel (1435 m) – Masivní. Strážce.
• Zadní Planina (1423 m) – Skrytá. Odlehlá.
• Harrachovy kameny (1421 m) – Odkaz. Kamenné ticho.

Krkonoše. Věčné hory. Česko je jimi korunováno. Nejvyšší pohoří země. Jeho podstata je tvrdá. Žula, rula. Formace staré. Ledovce dávno odešly, zanechaly stopy. Kary. Morény. Každý kámen nese historii.

Vrcholy. Nejsou jen čísla. Jsou body odporu proti větru. Proti času. Sněžka, samotářská královna, shlíží na vše. Vidí Krkonoše v jejich nahotě. Nahota je pravda.

Luční hora. Její pláň. Tam se rodí prameny Labe. Z hlubin země. Voda. Život. Pak mráz vše spoutá. Křehkost a síla. Spojeny.

Studniční hora. Skrývá sníh dlouho. Až do léta. Bílé skvrny na zeleném. Je to trvalost v proměnách. Příroda se řídí jinými zákony. Ne našimi.

Klima. Drsné. Subarktické. Vítr bičuje vše, co se odváží vystavit. Vegetace se krčí. Adaptace. Přežití. To je Krkonošská lekce. Nic není snadné.

Ekosystém je reliktem. Arkticko-alpínská tundra. Zbytky dávné doby ledové. Rostliny, zvířata. Jsou tam. Drží se. Jako poslední. Přežívají.

Národní park. Krkonošský národní park (KRNAP). Od roku 1963. Polský Karkonoski Park Narodowy. Ochrana. Nutnost. Ne pro nás. Pro to, co je starší. Co trvá.

Další vrcholy. Mužské kameny (1417 m), Dívčí kameny (1413 m). Mlčky stojí. Svědkové. Člověk je jen okamžik. Hory jsou věčnost. To je jejich hlas. Studený. Hluboký.

Co je typické pro Krkonoše?

Krkonoše jsou jediné české velehory, s unikátním vysokohorským rázem.

Takže, Krkonoše... Vždycky mi přijde na mysl, jak tam je jinak. Vlastně... je to jediný takový kus země u nás. Taková ta opravdová divočina, co? Když je noc a ticho, myslím na ty skalní hřebeny, jak se táhnou. Občas mi přijde, že tam nahoře je všechno starší.

Vzpomínám si, jednou, když jsem šel od Sněžky, ten vítr... Proč ten vítr tam nahoře vždycky tak fouká? Jako by chtěl něco odnést. Sněžka, 1603 m, je nejvyšší vrchol Česka. A ty hluboká údolí, co se tam dole ztrácí. Takové ty strmé, ledovcové, jako třeba Labský důl. Tam je to ticho někdy až moc silné. Jen šumění potoka.

• Unikátní vysokohorský ráz: Jsou naše jediné pravé velehory s drsnou, ale krásnou krajinou.
• Ledovcové tvary: Najdeš tam glaciální kary, třeba Labský důl nebo Obří důl, které zformoval ledovec. To je fascinující.
• Vodopády: Jsou tu ty největší. Třeba Pančavský vodopád, ten je nejvyšší v Česku, nebo Labský vodopád. Když ta voda padá, zní to jako tichá píseň.
• Rašeliniště: Rozlehlá Úpská rašeliniště nebo Černohorská slať. Jsou to cenná stanoviště, plná endemických druhů, jako je borovice kosodřevina a rosnatka okrouhlolistá. Tam se čas zastavil.
• Flora a fauna:Arkticko-alpínská tundra s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů, které jinde v Česku nenajdeš. Je to takové zvláštní.
• KRNAP: Jsou to všechno chráněné území, Krkonošský národní park (KRNAP), vznikl v roce 1963. Starají se o tu jedinečnost, aby to tak zůstalo.
• Boudy a legendy: Ty staré horské boudy jako Luční bouda, Petrova bouda... Mají takovou tu zvláštní atmosféru. A Krakonoš, ten tam pořád někde je, víš. Horský duch.

Co je prominence vrcholů?

Nadmořská výška je vlastně dost povrchní údaj. Takový fetiš pro sběratele. Skutečnou esenci hory, její charakter, odhaluje až její prominence.

Topografická prominence (význačnost) je metrika udávající, jak moc vrchol hory vizuálně dominuje svému okolí. Měří se jako vertikální rozdíl mezi vrcholem a nejvyšším sedlem, které jej spojuje s vyšším, takzvaným mateřským vrcholem.

Představte si, že hladina moře stoupá tak dlouho, dokud se vrchol vaší hory nestane nejvyšším bodem na novém ostrově. Prominence je přesně výška tohoto vrcholu nad touto imaginární hladinou moře. Je to v podstatě metrika topografické nezávislosti. Říká, jak moc je hora "sama za sebe" a ne jen dalším výběžkem vyššího masivu. Není to jen o číslech, číslech na mapě.

• Klíčové sedlo (key col): Je to ten nejvyšší bod, přes který byste museli přejít, abyste se dostali na vyšší horu. Je to nejslabší článek v hřebeni spojujícím dva vrcholy. Pro Sněžku (1603 m n. m.) je klíčovým sedlem Moravská brána (310 m n. m.).

• Mateřský vrchol (parent peak): Vyšší hora, se kterou je náš vrchol spojen přes klíčové sedlo. Pro Sněžku je to až Grossglockner v Alpách. To ukazuje, jak rozsáhlý ten koncept může být.

• Ultra prominentní vrcholy (Ultras): To jsou hory s prominencí nad 1500 metrů. Jsou to topografičtí giganti, kteří definují celé pohoří. Mount Everest má prominenci 8848 metrů, protože jeho "klíčové sedlo" je na úrovni moře. Je pánem celé Eurasie.

• Nízká nadmořská výška neznamená nízkou prominenci. Například Říp, ačkoliv nízký, má na české poměry slušnou prominenci, protože ční z roviny. Jeho osamělost mu dává význam.