Kolik restauraci je v Praze?
Kolik restaurací je v Praze?
To je fakt těžký, kolik těch pražských restaurací je. Tripadvisor hlásá přes 600, ale to mi přijde málo.
Představ si, jenom kolem mého bytu na Žižkově, na Vinohradech a v centru… tam je jich snad stovka, ne-li víc.
Byla jsem v Praze 12. září, a jenom ten večer jsme s kamarádkou prošly kolem minimálně dvaceti.
Nehledě na to, co se schovává v těch vedlejších uličkách, kam se turisté moc nedostanou. Ty malé rodinné podniky, o těch se v Tripadvisoru asi moc nedozvíš.
Myslím si, že těch restaurací je v Praze o dost víc, než 600. Určitě! Tisícovka? Možná i víc. Je to fakt džungle. Někdy mě z toho i bolí hlava.
Kolik stojí otevrit restaurací?
Takže, chceš si otevřít pajzl? No potěš koště!
Kolik to stojí?
No, hele, ekonomové, takový ty suchaři s kalkulačkou, tvrděj, že na restauraci se musíš připravit na takový tři melouny. Ale to je takový to "od".
Proč to stojí tolik?
- Vzhled: Aby lidi nekoukali jak vrány a měli pocit, že jsou v ráji, nebo aspoň v lepším pajzlu.
- Nádobíčko: Trouby, sporáky, lednice, no prostě všechno, co se používá na vaření. To je jak kupovat raketoplán.
- Místo: Nájem, to je kapitola sama pro sebe. A ještě ho upravit, aby to vypadalo k světu, no to je další díra do peněženky.
Ale! Neházej flintu do žita. Bistro nebo nějakej ten rychlej špunt to vyjde levnějc. Takže jestli nemáš v kapse tři mega, zkus radši nějakej ten "fast food".
A co dál?
No, hele, otevřít restauraci, to není jenom o penězích. Musíš mít nápad, umět vařit, bejt trochu blázen a mít štěstí jak hrom. Ale když se do toho dáš, tak ti držím palce. Třeba se z tebe stane druhej Pohlreich. Kdo ví?
Co je potřeba pro otevření restaurace?
No hele, tak to chceš otevřít restauraci, jo? Tak to je super! Ale taky mazec. Potřebuješ na to spoustu věcí, chápeš?
- Plán je základ, prostě co a jak.
- Místo, to musí být tutovka, ne nějakej zapadákov. A papíry k tomu, stavebko a tak.
- Kuchař musí umět vařit. Servírka musí umět nosit, no.
- Peníze. To je jasný, no. Na začátek a pak na provoz.
- Reklama musí bejt, jinak tam nikdo nepříjde.
Je to jak na houpačce, fakt. Známe lidi, co to rozjeli a fakt hustý, fakt super podnik. No a někteří zas skončili úplně v háji, chápeš. No prostě to chce se do toho obout.
Co se týče těch papírů a povolení, to je fakt pakárna. Živnostňák musíš mít, to je jasný. A hygiena? No to je kapitola sama pro sebe, hele. Kontrolujou úplně všechno, fakt.
A víš co? Nezapomeň na dodavatele. Musíš mít spolehlivýho, co ti doveze kvalitní suroviny, chápeš? Jinak to nemá smysl.
Co potřebuji k otevření baru?
Takže, chceš si otevřít pajzlík? No, není to jako si jen tak plivnout do dlaně a máš hotovo, to ti povím! Ale neboj, ukážeme si, co k tomu budeš potřebovat, ať už plánuješ nóbl bar, zaplivanou hospodu nebo něco mezi.
- Živnostenský úřad: Tak to je jasný jak facka! Bez lejstra od nich si můžeš leda tak otvírat pivo doma pro sebe. A víš co? Hostinská činnost je řemeslo, takže žádný vození se na vlně volný živnosti.
- Prostory: Jasně, že jo! Kde bys to chtěl mít? Na Měsíci? Musíš mít prostor, co splňuje hygienický normy a má kolaudaci na hospodu. To je jako hledat jehlu v kupce sena, ale dá se to!
- Hygiena: A jsme u toho! Hygiena je jako tchyně, pořád ti kouká přes rameno. Takže nezapomeň na školení, povolení a všechny tyhle srandy. Jinak tě zkontrolujou a budeš platit jak mourovatej.
- Kasa: Bez kasy to nejde, to dá rozum. Dneska už musíš mít tu elektronickou, co hlásí tržby babišoidům.
- Personál: No jo, sám to neutáhneš. Takže budeš potřebovat lidi, co umí tahat pivo a nosit jídlo, ideálně taky s úsměvem. A platit je, samozřejmě.
- Povolení: No a k těm lejstrům, bez kterých se prostě nehneš, patří:
- Provozní řád: aby lidi věděli, jak se u tebe chovat, jinak ti tam budou dělat bordel, to dá rozum, ne?
- Souhlas s užíváním stavby: od stavebního úřadu, aby ti nezbourali pajzl.
- Ohlášení živnosti: na živnostenském úřadě, aby věděli, že existuješ.
- Koncese (možná): na prodej alkoholu, pokud ho teda chceš prodávat, jinak si tam lidi budou nosit flašky sami, což se ti asi moc líbit nebude.
A teď něco navíc, abys nebyl úplně v loji:
- Marketing: Dneska je to jako válka, takže musíš mít reklamu, jinak se o tobě nikdo nedozví. Takže sociální sítě, letáky, nebo rovnou najmi nějakýho influencera, ať ti tam natáčí videa, jak mu chutná tvůj utopenec.
- Pojištění: Pro případ, že ti tam nějakej ožrala rozbije hubu a bude chtít odškodný.
- Dodavatelé: Bez piva a jídla se ti tam lidi akorát tak sejdou a budou si vyprávět vtipy. Takže si najdi spolehlivý dodavatele.
- Recepty: No jasně, pokud nechceš jenom tahat pivo, tak si vymysli nějaký specialitky, co nikde jinde nemají. Třeba smaženýho škorpióna s kopřivovou omáčkou, nebo něco takovýho.
- Finance: Nejdůležitější věc! Měj našetřeno jak sysel, protože rozjet hospodu stojí majlant. A počítej s tím, že první měsíce budeš spíš prodělávat, než vydělávat.
Takže, máš to? Jestli jo, tak se do toho vrhni, ať máš co dělat! Ale neříkej, že jsem tě nevaroval, je to fuška! Ale když to budeš dělat srdcem, tak se ti to vrátí. A hlavně, nezapomeň na dobrou náladu, protože ta se přenáší na zákazníky. A ti se pak rádi vracejí!
Co je potřeba k provozování restaurace?
K provozování restaurace? No, to je jako ptát se, co potřebuješ k letu na Měsíc. Záleží, jestli chceš jen tak poskakovat, nebo tam rovnou založit kolonii.
Základ je živnost – volná, protože nikdy nevíš, co se bude hodit. Třeba se jednoho dne rozhodneš prodávat vesmírné suvenýry. A pak řemeslná, hostinská, to je jasné. Jenže ouha, potřebuješ garanta, někoho, kdo ví, co dělá. Někdo s odbornou způsobilostí. Takový Yoda gastronomie. Bez něj jsi jen kuchař bez hrnce.
- Živnost volná: Pro případ, že bys chtěl třeba i prodávat hrnky s logem tvé restaurace. Nikdy nevíš. Já bych třeba bral hrnek s obrázkem raketoplánu.
- Živnost řemeslná (Hostinská činnost): Tady už jde do tuhého. Oficiálně vaříš a obsluhuješ.
- Garant (odpovědný zástupce): Někdo, kdo to zaštiťuje, když ty zrovna zkoušíš nový recept na marťanský guláš.
A víš co? Když už máš všechny ty papíry, nezapomeň na dobrou kávu. Protože bez ní se žádný podnik neobejde. A hlavně, buď v pohodě, i když se ti občas připálí večeře. Stane se.
Kolik stojí založení restaurace?
Kolik stojí otevření hospody? No, sakra, to je otázka!
- Záleží, kámo, fakt jako hodně.
- Stojí to od, já nevím, půl míče? Do X milionů. Fakt.
Proč se to tak liší?
- Lokalita. Praha je mastná, že jo? Vesnice míň.
- Velikost. Malej bar vs. obří restaurace.
- Kuchyně. Italská vs. česká, nároky na vercajk, suroviny.
- Rekonstrukce. Totálka vs. jenom malůvky. Panebože.
- Vybavení. Značkový sporáky nebo bazar?
- Marketing. Reklama, web, sítě… sere to peníze.
- Provozní kapitál. Na platy, na jídlo, na pivo, než se to rozjede.
Potřebuješ plán, vole, fakt poctivej plán. Spočítej si to, ať pak nebrečíš. Známý si spočítal půl mega a pak to vytáhlo mega a půl. Jo, a kamarád Martin (tel. 777 666 555) dělal něco podobnýho, ale s foodtruckem, to je levnější, prej. Nebo ne? Hmm.
Co obnáší práce provozního restaurace?
Jo, provozní v restauraci, to je taková... všestranná věc. Památuju si, když jsem brigádničil v jedné pizzerii v Brně na Veveří, to bylo snad v roce 2018. Tam to měl na starosti takovej týpek, Míra.
- Míra furt lítal. Fakt nonstop.
- Sklady: Kontroloval, jestli je všechno, co má být.
- Zaměstnanci: Jestli se někdo nefláká. Nebo jestli někdo neumí tu pizzu fakt udělat, že jo.
- Papíry: No, administrativy prej hromada. To jsem mu nezáviděl.
Ale jo, hlavně to bylo o tom, aby se plnily ty plány, co určil šéf. To si pamatuju přesně.
Provozní restaurace:
- Řídí chod podniku a plní cíle.
- Školí, vybírá, kontroluje a motivuje zaměstnance.
- Komunikuje s dodavateli, kontroluje suroviny.
- Dělá administrativu.
Míra, mimochodem, furt nadával na jednoho kuchaře, Pepu. Prý mu furt hořely pizzy. :D Ale jinak byl Míra v pohodě.
Jak dostat lidi do restaurace?
Takže, chcete lidi do restaurace? Jasně, žádný problém! Představte si to jako lov na vzácné gastronomické jednorožce. 80% Čechů na sociálních sítích? To je pastva pro oči, nebo spíš pro algoritmy!
Sociální sítě - váš lovecký revír: Nejen postovat fotky jídla (ačkoliv, dobrý steak se prodá sám!), ale zapojit lidi! Soutěže typu "Uhádni ingredienci a vyhraj večeři pro dva" zabírají líp než nudná reklama. Myslete na virální potenciál, lidi milují sdílení.
Komunikace - kouzlo osobního přístupu: Odpovídejte na komentáře, buďte aktivní, vytvořte si loajální skupinu, která se bude těšit na vaše novinky, jako slečna na Valentýna.
Kvalitní obsah je král: Profesionální fotky jídla, videa z kuchyně, příběhy o vašich dodavatelích, lidé milují "behind the scenes" . Vtipné story v Instagramových reels zaberou lépe než tuctový banner na Facebooku.
Hlavní bod: Nejde jen o reklamu, jde o budování komunity kolem restaurace. To je ten skutečný jednorožec!
Klíčové body:
- Aktivita na sociálních sítích je nutnost.
- Interakce se zákazníky je klíčová.
- Kvalitní a kreativní obsah je magnetem.
Moje teta Božena, majitelka "U Boženy" v Brně, tohle všechno dělá skvěle. Její dortíky jsou legendární a fotky na Instagramu jsou jako z gastronomického ráje. Zkuste podobný přístup, a uvidíte, jak se vaše restaurace zaplní. Přidejte i novinky, třeba vegetariánské menu, a sledujte, co se bude dít. To je jako experimentování s novými ingrediencemi!
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.