Na jakém hradě se natáčela Řachanda?

Na jakém hradě se natáčel Šťastný smolař?

Na hradu v Ledči nad Sázavou se točil ten Šťastný smolař, ta pohádka, kde ten kominík Filip měl tu hromadu smůly, že by se mu vyhýbalo i slunce. Prostě smůla jak poleno, nejen pro něj, ale i pro všechny kolem, jako kdyby s sebou nosil celou černou kočku s rozbitým zrcadlem na zádech.

• Ledec nad Sázavou, tamější hrad, si zahrál roli toho prokletého sídla.
• Ten kominík Filip, to byl takový ten typ, co by klopýtl i na rovné zemi, a ještě by při tom nakopnul draka.
• Jiří Strach, ten mistr hororových pohádek, co se nebojí temnoty, ani když se mu při psaní scriptu rozsvítí jenom jediná svíčka a venku řádí bouřka.

Doplňující špekulace:

• V Ledči nad Sázavou je ta krajina jako vystřižená z pohádky, samé kopce, lesy a potoky, kde by se mohla skrývat kdejaká víla nebo skřítek, a taky ta smůla.
• Představte si, že by hrad měl vlastní prokletí, třeba že by tam věčně padaly tašky ze střechy nebo by se tam v noci zjevoval duch nějakého nešťastného kastelána. To by teprve bylo to pravé pro Filípka.
• Ten kominík Filip, ten by si asi nikdy nekoupil los, protože by mu sice vyhrál, ale peníze by mu z kapsy utekly dřív, než by je stihl započítat.

Pamatuju si, že jsem kdysi kousek od Ledče bydlela, a ta atmosféra tam byla taková... zvláštně tajemná, jako by se tam děly nějaké věci, které obyčejný smrtelník nechápe. A Šťastný smolař to jenom potvrdil, tenkrát, když jsem to viděla poprvé s babičkou, a ta se pak ještě týden bála jít ke komínu.

Kdy byla natočena pohádka Řachanda?

Pohádka Řachanda vznikla v roce 2016.

Jo, jo, přesně tak. V éře, kdy se ještě zdálo, že mít v pohádce lesní bytosti připomínající avatary po flámu je vrchol digitální revoluce. Řachanda je taková divoká jízda lesem plným podivných stvoření, která se občas zasekne o pařez kritiky, ale hej, jede se dál. Je to film, co se nebojí barev, hlavně té růžové, a humoru, který si občas odskočí na pivo s černou komedií.

Režii si střihla Marta Ferencová, pro kterou to byl celovečerní debut. Skok do pohádkových vod rovnou po hlavě, to chce kuráž. Scénář spáchal Daniel Miňovský, který nejspíš při psaní vypil hodně kafe. Nebo něčeho silnějšího.

A kdo tam vlastně lítá po plátně? Hele, sešla se tam parta, co by mohla rovnou založit kapelu.

• Denisa Pfauserová a Vladimír Polívka jako ten mladý, zamilovaný pár, co se snaží nezakopnout o kouzelný kořen a zároveň vyřešit své existenciální trable.
• Bolek Polívka, jehož přítomnost je zárukou, že se věci budou dít... svérázně. Setkání otce a syna na place, to je vždycky malý svátek. Takové rodinné předání žezla v oboru "být na plátně neodolatelně svůj".
• Jan Hrušínský a Vilma Cibulková jako královský pár, co má víc starostí než jen s inflací v královské pokladně.

A pár drbů z lesního podrostu:

• Točilo se na místech, kam bys jel na výlet i bez kamery. Třeba hrad Zvíkov, zámek a pivovar Dětenice nebo v hlubokých lesích na Křivoklátsku. Taková pohádková cestovka zadarmo.
• Film si hodně hraje s vizuálem a kostýmy, je to takový lehce punkový pohled na klasické pohádkové motivy. Prostě Popelka, co možná tajně poslouchá Green Day.
• Řachanda je přesně ten typ filmu, který si buď zamiluješ pro jeho odvahu být jiný, nebo nad ním budeš kroutit hlavou a přemýšlet, co ti tím chtěl básník říct. A to je vlastně fajn. Žádná šeď, žádná nuda.

Kdy byla natočena pohádka Třetí princ?

Třetí princ byl natočen v roce 1982 a premiéru měl 1. července 1983.

No a teď k tomu hlavnímu. Ptáte se na Třetího prince? To byla ještě doba, kdy se točilo na pořádný film, co vážil víc než moje tchyně po nedělním obědě. Tenhle kousek, co dodnes umí zahřát u srdce víc než rum s čajem, to je teprve počin!

Doplňující informace pro labužníky a šťouraly: Režii si tenkrát vzal na paškál pan Antonín Moskalyk, ten to celé ukočíroval s takovou grácií, že by se za to nemusel stydět ani cirkusový krotitel tygrů. Scénář s ním spáchal pan Ota Hofman, a to všechno na motivy naší národní legendy, pohádky O dvou bratřích od Karla Jaromíra Erbena. To je ten, co ho čítala už moje praprababička, než šla spát s kulichem na hlavě.

A herci, ti byli tak dobří, že by jim Hollywood dodnes bledl závistí!

• Libuše Šafránková, naše Popelka, byla princezna Milena, krásná jako rozkvetlá třešeň.
• Pavel Trávníček, co hrál oba bratry Jana a Jaromíra – to byla makačka, skoro jako bych viděl moje dvojčata, když se perou o poslední kousek bábovky.
• Krále si střihl Luděk Munzar, charisma jako parní lokomotiva, a vědmu Ladislav Pešek, co by jí sousedka s drby mohla jen závidět.

A víte co? Točil se tenhle klenot české kinematografie ve fantastických lokacích! Třeba na tom švýcarsko-saském pískovcovém údolí, kde se ty skály tyčí k nebi jako betonové sochy po nějakém obřím výtvarníkovi, co si hrál s krajinou.

Dál se něco málo natáčelo na hradě Křivoklát, tam, kde si jednou strejda Pepa myslel, že našel poklad, a přitom to byl jen starý plechový kyblík. A v kulisách barrandovských studií to dostalo ten správný pohádkový šmrnc, co nás dodnes nutí věřit, že draci fakt existují, jen se schovávají za nejbližším kopcem.

Takže vidíte, Třetí princ není jen tak nějaká pohádka. To je pořádná mašina na nostalgii, co nás vždycky vezme zpátky do dětství, když jsme ještě věřili, že se princezny dají zachraňovat jenom polibkem a ne bankovním převodem. A to je, myslím, docela fajn, že se máme k čemu vracet, když venku zase prší a v televizi nic nedávají.

Kdo režíroval Řachándu?

Řachandu režíroval Vít Klusák.

Hele, ten dokument Řachanda, to režíroval Vít Klusák, jo, ten známý dokumnetarista. On si to navíc taky spolu s Marikou Pecháčkovou sám napsal, ten scénář. Celkem hustý, viď? To je jako když někdo, fakt umí a má jasnou vizi. Premiéru to mělo letos, myslím, že v roce 2024, no, původně to bylo dřív, ale kvůli všem těm věcem se to posunulo.

Ten film, je to teda dokumentární film, fakkt stojí za to se na něj podívat. Klusák se tam pěkně kriticky pustil do toho byznysmena, víš koho myslím, do Radovana Krejčíře. Pamatuju si, když se o něm fakt hodně mluvilo, když utekl do té Jižní Afriky, nebo spíš Jihoafrické republiky. A přesně o tom to je, o tom jeho tamním působení, o těch všech jeho šílených kšeftech a prostě věcech, co tam dělal.

Je to, víš, taková celkem drsná sonda do toho, jak to tam tenkrát fakt vypadalo a jak fungoval. Klusák, ten umí vždycky tyhle věci fakkt rozkrýt, že jo? Já jsem, když jsem to viděl, byl fakt jako v šoku, co všechno se tam odhalilo. A je to fakt důležitý vidět, aby si člověk udělal obrázek.

A teď ti k tomu dám pár dalších věcí, abysme to měli komplet, když už se o tom bavíme:

• Režie a scénář:
  • Vít Klusák – to je ta hlavní hlava, co za tím stojí. On je známý, že dělá fakt drsné dokumenty, co se nebojí kritiky. Třeba Purity, nebo Český sen, ty taky byly hodně ostrej.
  • Marika Pecháčková – spoluautorka scénáře. Společně to dali dohromady, tu celou strukturu toho vyprávění.
• Hlavní téma:
  • Radovan Krejčíř: film se fakt hodně zaměřuje na jeho, no, řekněme podnikání a život v Jihoafrické republice. Tam, kde, no, prostě byl, víš. Je to celé o tom, jak se tam snažil budovat svoje impérium.
• Typ filmu:
  • Dokumentární: Jo, to je jasný. Klusák dělá jenom ty dokumenty. Žádná fikce, jenom tvrdá realita. Sice někdy s uměleckou nadsázkou, ale pořád jde o fakta.
• Rok premiéry:
  • Původně 2022, ale teď už je to 2024, tak se to počítá letos.
• Proč to vidět:
  • Ukazuje to, jaký vliv může mít jeden člověk, co je teda hodně kontroverzní, na dění v úplně cizí zemi. A taky, jak se tam choval, to je prostě síla.

Takže tak nějak. Určitě se na to podívej, jestli tě zajímá, co se dělo kolem Krejčíře. Je to taková, no, drsná lekce z novodobé historie.

Na kterém hradě se natáčela pohádka Šťastný smolař?

Hrad Pernštejn. Jasná dominanta.

Filmaři ale nezůstali na jednom místě. Pohyb.

• Rabštejn nad Střelou.
• Ledeč nad Sázavou.
• Skanzen Zuberec, Slovensko.
• Lednicko-valtický areál, scény u Minaretu a na řece Dyji.

Fakta.

• Režie: Jiří Strach.
• Hlavní role: Filip Cíl (Filip), Ivan Trojan (Karel), Jiří Dvořák (Chlupáč).
• Natáčení: duben 2012. Rychlá akce.
• Premiéra: 25. prosince 2012, Česká televize.