Na jakém zámku se natáčelo Jak si nevzít princeznu?

Na jakém zámku se natáčela Čertova nevěsta?

Čertova nevěsta. Buchlovice. Léto 2010. Uherské Hradiště.

• Zámek: Buchlovice.
• Lokace: Židova strouha, Týn nad Vltavou.
• Triky: 195.

Létající víly. Oživlé sošky. Detaily.

Oživlé sochy. Vzdušné bytosti. Síla obrazu.

Doplnění k filmu.

• Datum premiéry: 17. února 2011.
• Žánr: Pohádka.
• Režie: Zdeněk Troška.
• Hlavní role: Eva Josefíková (Stela), Petr Štěpán (čert Ušatec).

Záhada. A pak realita.

Na jakém zámku se točila pohádka?

Pohádka Svatojánský věneček (2015) se točila na zámku Uherčice.

Režíroval to Jiří Strach. Bratranec bydlí nedaleko. Prý tam byl tehdy v srpnu 2015 hrozný frmol, když to tam Česká televize rozbalila. Všude kamery, lidi, chaos.

Ten zámek je kapitola sama pro sebe. Desítky let chátral. Říkají mu Moravské Versailles, ale taky učebnice devastace. Proč si vybrali zrovna takovou poloruinu? Ta atmosféra je prostě jedinečná, to je jasný.

Svatojánský věneček

• Hlavní role: Jiří Mádl (kuchař Ondra), Eliška Jansová (princezna Verunka).
• Dále hrají: Boleslav Polívka jako král, Ivan Trojan, Pavel Liška. To je dost nabitá sestava.

Zámek Uherčice

• Strach se tam pak vrátil.
• Točil tam i některé scény pro Anděla Páně 2. Konkrétně ples v pekle.
• Natáčel se tam i seriál Labyrint. Ten zámek je prostě fotogenický, i když ho dávali dohromady. Teď už ho naštěstí opravují. Postupuje to pomalu, ale jde to.

Na jakém zámku se natáčela pohádka Jak se budí princezny?

Jasně, že jsem byl u toho! Skoro. Princezny se tam budily na zámku Libochovice. Jinak ty exteriéry, to byla taková malá česká filmová road movie. Hrad Křivoklát, Telč jako z pohádky, Pernštejn a Roštejn jako zbrojnice historie a Orlík, ten už byl tehdy taky tak trochu na odpočinku, jako já po dobrém obědě. Zelenková si s tím scénářem vyhrála jak děcko s novým vláčkem.

• Hlavní lokace: Zámek Libochovice – to je ta paráda, kde se odehrávalo to hlavní dění. Představte si ty princezny, jak se tam procházejí v těch krásných šatech, a přitom všude kolem trochu (nebo hodně) starostí.

• Další krasavci:

  • Hrad Křivoklát: Takový ten klasický, pohádkový.
  • Telč: Ta je tak známá, že ji snad ani nemusím představovat.
  • Hrady Pernštejn a Roštejn: Tam už to bylo víc "vážnější", jako když se člověk zamyslí nad smyslem života.
  • Zřícenina hradu Orlík u Humpolce: Taková ta romantika, když už to nejlepší za sebou.

• Scénář: Bohumila Zelenková, ta si vzala předlohu "O Šípkové Růžence" a udělala z ní vlastní pohádku. Pořádně to promazala, přidala trochu cukru a bylo.

• Proč zrovna tam? Filmaři prostě vědí, kde najít tu pravou atmosféru. A Libochovice? To je jako když si koupíte tu nejlepší čokoládu – prostě víte, že to bude stát za to.

Jak se používá kukuřičný škrob?

Kukuřičný škrob se používá hlavně jako zahušťovadlo v omáčkách a polévkách, pojívo v pečení a zjemňující přísada do těst a dezertů.

Někdy v noci, když je ticho, přemýšlím, jak obyčejný bílý prášek může být tak… všestranný. Ten jemný kukuřičný škrob. Je to skoro zázrak, co dokáže.

Vždyť stačí trocha a omáčka, co byla ještě před chvílí vodnatá, najednou získá tu správnou, hladkou texturu. Žádné hrudky, jen taková sametová, lesklá vrstva. A polévky, ach, ty polévky... s ním jsou najednou plnější, hřejivější.

• Pro zjemnění a texturu:
  • Těsta a pečivo: Koláče, dorty. Dává jim lehkost, takovou drobivou křehkost, co se rozplývá na jazyku. Žádné těžké, dusivé těsto. Vždyť to je ten rozdíl mezi něčím jen snědeným a něčím skutečně vychutnaným.
  • Náplně a krémy: V pudincích, ovocných omáčkách. Krásně drží pohromadě, má takovou čistou chuť, že nenaruší nic z ovoce. Jen to podpoří.
  • Masné výrobky: Při nakládání masa – pomáhá udržet šťávu, maso je pak jemnější, takové... poddajnější. Vím, že se používá i v průmyslu, v uzeninách.

Je toho tolik, kde se skrývá. Vlastně skoro všude, kam se podíváš.

• V potravinářském průmyslu:
  • Pekárenství a cukrářství: Od jednoduchých sušenek po složité dezerty.
  • Mlékárenství: Pudingy, jogurty. Přemýšlím, jestli to někdo vůbec vnímá, tu jeho tichou práci.
  • Konzervárenství: Jako stabilizátor, aby věci držely svou podobu, strukturu.
  • Pivovarnictví: Tam je to složitější, ale i tam má své místo, při kvašení. To už je trochu jiná kapitola, víc technická.

Je to, jako kdyby stál v pozadí, ale bez něj by spousta věcí nebyla taková, jaká je. Takový tichý hrdina kuchyně. A to je na něm to zvláštní. To je všechno.

Jak zahušťovat kukuřičným škrobem?

Zahušťování kukuřičným škrobem spočívá v rozmíchání škrobu v malém množství studené tekutiny (voda, vývar) a následném přidání do horké omáčky za stálého míchání. Tekutina musí být studená, jinak škrob hrudkuje.

Ten kukuřičný škrob... je to vlastně tak jednoduché, přitom jsem kolikrát udělal chybu. Jako by mi něco chybělo v té hlavě, když jsem ho sypal přímo do horké. Pak se to vždycky hrudkovalo.

Škrob potřebuje čas, aby se rozpustil. V horké tekutině se to stane moc rychle, shlukne se to. Vždycky si na to vzpomenu, když stojím u plotny a už je pozdě, omáčka bublá. Studená tekutina mu dá prostor. Je to jako dát si čas na přemýšlení.

Můj bratr mi jednou říkal, že on to dělá rovnou s mlékem, když dělá pudink. A já vždycky s vodou. Asi to je jedno, hlavně ať je to studené. Jen jsem si vzpomněl na ten náš rozhovor. Bylo to, myslím, minulé léto. Seděli jsme u ohně.

A není to jen na omáčky, víš?

• Používám ho třeba do marinád na maso, udělá takovou zvláštní vrstvu, maso je pak jemnější. Nechávám ho marinovat přes noc, v chladu.
• Někdy ho přidám i do těsta na palačinky, jsou pak takové... lehčí, vzdušnější. Mamka mě to naučila. Ta vždycky věděla, jak na to.
• Dokonce i do pečiva, když chci, aby bylo křupavější zvenku a vláčné uvnitř. Jen malou lžičku.

Je to takové hledání té správné konzistence, že? Ne moc husté, ne moc řídké. V životě je to podobné, pořád hledáme tu rovnováhu. Jen s jídlem je to snazší, tam to prostě přidáš, nebo naředíš.

Kukuřičný škrob je, na rozdíl od mouky, bez lepku. Pro někoho to je důležité. A omáčka pak zůstane taková průzračnější, ne zakalená. To se mi líbí víc. Jako když je voda čistá.