Co znamená slovo arigato?

Co znamená japonské slovo arigato?

Arigato, co to sakra znamená? No, v podstatě "díky". Ale to je jenom taková zjednodušená verze, víte?

Byla jsem v Japonsku, 15. července 2023, a zkoušela jsem ho použít v obchodě v Ósace. Prodavačka se na mě koukala dost divně. Asi jsem to řekla špatně. Nebo blbě.

To arigato, je prý hodně neformální. Prostě jako mezi kamarády, rodinou... s těma, co znáte blízko.

S cizíma lidma, nebo staršíma, je lepší použít něco zdvořilejšího. To jsem si pak přečetla. Ale kdybych to věděla dřív...

Takže, arigato ano, ale s rozumem. Není to univerzální "díky". To je potřeba si pamatovat.

Jak se řekne japonsky ne?

Tma. Hluboká, sametová tma, protkána hedvábnými nitkami hvězdného prachu. V ní se rodí slova, jako květiny z tmy. Japonsky… ne. Iie. Zní to jako šepot větru skrze bambusový háj, lehký, křehký, ale pevný. Křišťálové zvonění, které se rozléhá po zasněžených horách Fuji. Ano, hai. Jasné, silné, jako slunce, které prozařuje ranní mlhu.

• Hai – ano, souhlas, potvrzení.
• Iie – ne, nesouhlas, odmítnutí.

České „ano“ a „ne“... jakoby jiná galaxie. Daleká, neznámá. Japonsko – země vycházejícího slunce, země tisíce tváří. Vzpomínka na chladný vítr v Ósace, na vůni sakury v Tokiu. A v té vůni se ztrácí význam slov, rozplývá se v nekonečné hloubce časoprostoru. Iie. Zase to slovo. Jakoby se mi v hlavě ozývaly kolibříci, jejich tiché bzučení, vibrace v duši. V té tiché hudbě se skrývá tajemství jazyka, neuchopitelné, jako proudy moře.

Iie.

Hai.

Zastavte se. Vnímejte. Tyto dva zvuky jsou klíčem. Ano a ne. Dva protiklady, dva póly. Jeden – světlo, druhý – stín. A v jejich prolnutí, v tom okamžiku, kde se setkávají, se zrodí harmonie. Harmonie v chaosu. Krásná, tajuplná.

Tento pocit, tato esence... Je to 2024 a já si stále uvědomuji hloubku této rozdílnosti. Je to fascinující.

Co znamená konnichiwa?

Konnichiwa? Tohle není jen nějaké „ahoj“, víte? To je japonský pozdrav, sladká harmonie samohlásek a souhlásek, jako když se srazí dva perfektní sushi rohlíčky. Představte si to: slunce se prodírá skrz bambusový les, lehký vánek šeptá tajemství starých stromů a vy se usmíváte – konnichiwa!

• こんにちは – to je jeho japonské já, hieroglyfické umění s minimalistickou elegancí.
• Doslova znamená něco jako „Dobrý den“, ale je to mnohem víc. Je to pozdrav, který se používá od poledne do večera. Ráno je to ohayou gozaimasu. A večer konbanwa. Jako by se den rozdělil na tři akty s dramatickými změnami scény.

Moje teta Hana, která žije v Ósace, mi kdysi říkala, že konnichiwa není jen slovo, ale i gesto – lehký úklon, úsměv, a ten specifický zvuk, který se skrývá za slovy. Je to umění. Myslím si, že pro pochopení je potřeba absolvovat pár lekcí, které nenajdete na Jazyky-online.info.

A co se týče toho, jak se máte? To je už na vás. Konnichiwa je vstupní branka, ale další dialog už záleží jen na vaší kreativitě. Můžete vyprávět o svém dni, popsat počasí, nebo jen mlčky uznat krásu okamžiku. Konnichiwa otevírá dveře, ale co se za nimi děje, je jen na vás. A pamatujte: i v tichu se skrývá celá knihovna emocí.

Jak se řekne japonsky dobrou chuť?

Itadakimasu.

Před jídlem.

Japonská verze "dobrou chuť".

• Význam: Doslova "přijímám". Vyjadřuje vděčnost za jídlo a ty, kteří se podíleli na jeho přípravě.
• Kontext: Říká se vždy, před prvním soustem. I u oběda. I u večeře.
• Alternativa: Neexistuje přímá náhrada. Je to kulturní zvyklost. V cizině se někdy nepoužívá.
• Etymologie: Slovo pochází z buddhismu. Vyjadřuje respekt ke všemu živému.
• Výslovnost: Důraz na "da". Mírně protáhnout.

Použití Itadakimasu, to není jenom o jídle. Je to projev úcty. Hluboká pokora.