Co se natáčelo v Českém Švýcarsku?

co se natáčelo v českém švýcarsku: Narnie a filmová místa

Zjištění, co se natáčelo v českém švýcarsku, pomáhá naplánovat zajímavý výlet za filmovou historií. Poznání těchto lokací přináší návštěvníkům jedinečné zážitky a chrání je před zklamáním z uzavřených cest. Správná identifikace míst zamezuje šíření nepřesných informací o regionu. Prozkoumejte detaily o kinematografické minulosti této oblasti a objevte slavné přírodní kulisy.

Které slavné filmy a pohádky se točily v Českém Švýcarsku?

České Švýcarsko se svou unikátní krajinou pískovcových skal, hlubokých roklí a ikonickou Pravčickou bránou patří mezi nejvyhledávanější filmové lokace ve střední Evropě. Výběr konkrétních míst pro natáčení závisí na mnoha faktorech, od logistické dostupnosti pro těžkou techniku až po vizuální podobnost s fantastickými světy, a proto zde štáby nacházejí ideální kulisy pro hollywoodské trháky i klasické české pohádky. Ale pozor, jedna z nejslavnějších scén z Letopisů Narnie skrývá tajemství, které většinu turistů při první návštěvě překvapí - k tomu se ale dostaneme podrobněji u popisu samotného natáčení.

Pravda je taková, že filmové produkce do regionu přinášejí značné investice, přičemž velké historické velkofilmy nebo fantasy série zde utratí v průměru značné částky za jednu natáčecí sezónu.^[1] Tato částka pokrývá pronájmy lokací, ubytování pro stovky členů štábu a lokální služby. Pro národní park to však znamená i výzvu v podobě regulace pohybu osob, aby nedošlo k poškození křehkého pískovcového podloží, které se pod náporem tisíců fanoušků filmové turistiky může drolit mnohem rychleji než v běžném provozu.

Pravčická brána a Letopisy Narnie: Když se pískovec změní ve fantasy

Nejslavnějším zářezem v historii regionu je bezpochyby fantasy velkofilm Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Pravčická brána zde posloužila jako majestátní kulisa, přes kterou hrdinové přecházejí v zimní krajině. Produkce filmu v roce 2005 zaměstnala mnoho členů štábu přímo v terénu národního parku a v Tiských stěnách.^[2] Právě Tiské stěny se proměnily v zasněženou říši, kde se sourozenci Pevensieovi setkávají s faunem Tumnusem. Je fascinující, jak digitální triky dokázaly propojit reálné skály s umělým sněhem, kterého se spotřebovalo několik tun, aby scény působily mrazivě autenticky i během teplejších dnů.

Tady je to slíbené tajemství. Pokud se chystáte na Pravčickou bránu s tím, že se projdete po jejím vrcholu přesně jako děti ve filmu, budete zklamáni. Ve skutečnosti je vstup na samotný oblouk brány z důvodu ochrany památky zakázán už od roku 1982. Filmaři tento problém vyřešili jednoduše - herci se procházeli po uměle vytvořené konstrukci v ateliéru a jejich pohyb byl následně digitálně vložen na záběry skutečné brány. Je to nezbytný způsob, jak zachovat největší přírodní skalní bránu v Evropě pro další generace. I z dostupných vyhlídek v okolí je však pohled na bránu naprosto dechberoucí.

Dolský mlýn: Nejpohádkovější místo v Česku

Pokud Pravčická brána patří Hollywoodu, pak Dolský mlýn je domovem českých pohádek. Tato zřícenina starého mlýna na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé se objevila v několika významných filmových produkcích.^[5] Tou nejikoničtější je Pyšná princezna z roku 1952, kde mlýn sloužil jako úkryt pro prince Miroslava a princeznu Krasomilu. Atmosféra místa je tak silná, že i po desítkách let se sem filmaři vrací - natáčelo se zde Peklo s princeznou, Ztracený princ nebo částečně i velkofilm Jan Žižka z roku 2022. Každá z těchto produkcí využívá syrovou romantiku rozpadajících se zdí, které pískovcové skály objímají ze všech stran.

Cesta k Dolskému mlýnu vede hlubokým údolím, a když před vámi z mlhy vystoupí staré kamenné oblouky, snadno pochopíte, proč se sem filmaři neustále vracejí. Samotné natáčení je zde ale nesmírně náročné. Dostat na místo těžké vybavení vyžaduje úzkou spolupráci se správou národního parku a často i zapojení speciální techniky, protože terén je pro běžná vozidla naprosto nepřístupný. I přes tyto komplikace zájem o natáčení neklesá. Filmový turismus zde navíc tvoří značnou část celkového počtu návštěvníků Jetřichovicka, kteří přicházejí právě za atmosférou toho mlýna z pohádky.

Jan Žižka a moderní produkce v pískovcích

V posledních letech se České Švýcarsko stalo dějištěm i pro historické velkofilmy s mezinárodním přesahem. Režisér Petr Jákl si pro svůj snímek natáčení filmu Jan Žižka vybral lokace v okolí skalních hradů a právě u zmíněného Dolského mlýna. Film s rozpočtem přesahujícím 450 milionů korun kladl obrovské nároky na autentičnost prostředí. Skalní labyrinty poskytly ideální zázemí pro scény bitev a přesunů vojsk v členitém terénu. Zajímavostí je, že díky mezinárodnímu obsazení a globální distribuci na streamovacích platformách se zájem o region mezi zahraničními turisty zvedl o více než 15% během prvního roku po premiéře.

Kromě Žižky se zde v roce 2019 točila i pohádka Hodinářův učeň, která využívala netradiční lokace jako Panskou skálu (Varhany) nebo Zlatý vrch. Tyto čedičové útvary sice leží technicky na hranici národního parku a Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, ale pro návštěvníky tvoří jeden logický celek. Právě diverzita mezi pískovcem a čedičem umožňuje filmařům v rámci několika kilometrů natočit scény, které vypadají jako ze dvou různých kontinentů. Je to efektivní a vizuálně ohromující.

Srovnání hlavních filmových lokací v regionu

Pravčická brána

• Fantasy a velkolepé dobrodružné snímky

• Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

• Extrémně vysoký, často tvoří hlavní cíl návštěvníků

• Náročný výstup, omezený prostor pro techniku

Dolský mlýn

• Klasické české pohádky a historická dramata

• Pyšná princezna, Peklo s princeznou

• Střední až vysoký, oblíbené místo pro rodiny s dětmi

• Pěší přístup z Jetřichovic nebo Vysoké Lípy

Tiské stěny

• Zahraniční fantasy a mysteriózní snímky

• Letopisy Narnie (scény se zasněženým lesem)

• Střední, vyhledávané zejména horolezci a fotografy

• Dobře přístupné skalní město s parkovištěm v blízkosti

Janova cesta za Narnií: Když realita předčí očekávání

Jan, student filmové vědy z Prahy, se vydal do Českého Švýcarska s jasným cílem: najít přesné místo, kde si v Narnii děti povídaly s bobrem. Byl vyzbrojen screenshoty z filmu a očekával, že vše uvidí přesně jako na plátně.

V Tiských stěnách se však ztratil hned u druhého skalního útvaru. Skály vypadaly v srpnovém slunci úplně jinak než ve filmové zimě a bez digitálního sněhu mu trvalo hodiny, než identifikoval správnou rokli. Frustrace rostla.

Místo zoufání si sedl a začal sledovat dopad světla na pískovec. Došlo mu, že filmaři pracují s úhly, které oko běžného turisty přehlíží. Přestal hledat kopii filmu a začal vnímat strukturu skal.

Nakonec našel 'tu svou' scénu poblíž Pravčické brány. Zjistil, že realita je sice méně 'fantasy', ale o to více monumentální. Návštěva reálných lokací mu tak poskytla mnohem hlubší vhled do toho, jak filmaři pracují se skutečnou krajinou a jejími proporcemi.