Kde se točila pohádka o jasněnce a létajícím ševci?

60 zobrazení

Pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), s Michaeou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích, vznikla pod režijním vedením Vojtěcha Štursy. Natáčení proběhlo na zámku Bouzov, kde se předtím točila i pohádka Třetí sudička. Příběh líčí dobrodružství mladého ševce Jíry a jeho záchranu princezny.

Návrh 0 líbí se

Zapomenutá zákoutí Jasněnky a létajícího ševce: Víc než jen Bouzov

Pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, s okouzlující Michaelou Kuklovou a sympatickým Janem Potměšilem, se v roce 1987 zapsala do srdcí diváků. Režisér Vojtěch Štursa rozehrál pohádkový příběh ševce Jíry a jeho záchranné mise za princeznou Jasněnkou na pozadí malebných lokací. I když se zámek Bouzov pyšní nejvýraznějším otiskem v paměti diváků, natáčení pohádky se neomezilo pouze na jeho majestátní zdi.

Většina diváků si O princezně Jasněnce a létajícím ševci spojuje s monumentálním zámkem Bouzov. Není divu, jeho gotická architektura s dominantní věží a rozlehlými nádvořími dokonale korespondovala s pohádkovým světem. Bouzov už tehdy měl za sebou zkušenost s filmovým natáčením, neboť se zde dříve točila i pohádka Třetí sudička. Poskytl zázemí pro exteriéry hradních scén, zejména pak pro zachycení královského sídla a nebezpečných chodeb, kterými putoval Jíra za svou láskou.

Jenže kouzlo pohádky spočívá i v jejích drobných, méně nápadných detailech. Kromě Bouzova se štáb s herci přesunul i do venkovských exteriérů, které kontrastovaly s přepychovým prostředím hradu. Hledali lokace pro ztvárnění chudé ševcovské dílny, ale i pro zobrazení tajemného lesa, který představoval pro Jíru zkoušku odvahy a síly. Konkrétní lokace těchto venkovských scén se bohužel do dnešních dnů nedochovaly v přesných záznamech. Můžeme se jen domnívat, že se jednalo o malebná zákoutí v okolí Bouzova, která tehdy ještě tolik nepodlehla modernizaci a zachovávala si svůj autentický ráz.

Pátrání po stopách natáčení odhaluje zajímavý fakt. I když se většina natáčení odehrávala v exteriérech, interiérové scény se netočily přímo na Bouzově. Zámek se zřejmě ukázal pro realizaci složitých scén, které vyžadovaly více prostoru a specifického vybavení, jako nevhodný. Proto se pro vnitřní záběry paláce, včetně komnat a trůnního sálu, využily filmové ateliéry. Ty tehdy nabízely větší flexibilitu a kontrolu nad světlem a zvukem.

O princezně Jasněnce a létajícím ševci tak není jen pohádkou o lásce a odvaze, ale také o umění filmové tvorby, která dokáže zdánlivě nesourodá místa propojit v jeden ucelený a uvěřitelný svět. A i když se nám do paměti vryly především majestátní kulisy Bouzova, stojí za to si uvědomit, že na vzniku této oblíbené pohádky se podílela i řada dalších, méně známých míst a prostorů, které společně vytvořily kouzelný a nezapomenutelný zážitek. Příště, až se budete na Jasněnku dívat, zkuste si všímat detailů a možná se vám podaří odhalit i skryté stopy dalších, dnes již možná zapomenutých, lokací.

#Jasněnka #Pohádka #Švec