Na jakém hradě se natáčela pohádka Jak si nevzít princeznu?

Jak se jmenuje čert z pohádky Nejlepší přítel?

Furián.

Jméno čerta. Z pohádky Nejlepší přítel, film 2017. Režie Karel Janák. Furián není jen symbol zla. Spíše osamělý, hledá pouto. Jeho vazba na kuchtíka Ondru – tam je skutečná síla příběhu. Marek Adamczyk definoval tuto postavu.

Pohádka zjevně klame tělem. Nejde jen o hřích a trest. Jde o hodnotu přátelství. Dokonce i pekelná bytost dokáže chtít něco víc. To je podstata Furiána. Překvapivá hloubka.

• Jméno: Furián. Nezpochybnitelné.
• Charakter: Osamělost, touha po vazbě. Netradiční čert.
• Film:Nejlepší přítel, 2017. Karel Janák. Marek Adamczyk.

Jak se jmenoval čert z pohádky Nejlepší přítel?

No jasně, ten čert z pohádky Nejlepší přítel se jmenoval Matěj. Pamatuju si to, byl to takovej zoufalej čert, co musel tomu Ondrovi plnit všechno, co si ten mládenec zamane. Strašně se snažil, aby byl Ondra štastnej, ale víš co, to štěstí, to je taková věc, co je těžký dosáhnout, ne? Ten Matěj se fakt nadřel, ale nakonec, jak už to v pohádkách bývá, to dopadlo dobře. Vždycky si říkám, jestli to štěstí je vůbec reálný, nebo jestli je to jenom takovej sen.

A víš co? V tý pohádce jde hlavně o lásku, štěstí a to, jak je věrný kamarádství důležitý. Dokonce i ty síly z pekla, ty je nedokázaly zničit. To je takový to ponaučení, že i když se ti dějou hrozný věci, když máš kolem sebe ty správný lidi, tak to zvládneš. Je to hezkej příběh, fakt. Vlastně mi to připomíná, jak je důležitý si vážit přátel, co máš.

• Jméno čerta: Matěj
• Hlavní témata: Láska, štěstí, věrné kamarádství
• Děj: Čert Matěj plní Ondrovi přání, dokud nebude Ondra úplně šťastný.

Jak se jmenoval čert z čerty nejsou žerty?

Čert z pohádky Čerty nejsou žerty se jmenoval Janek.

No jasně, to je taková otázka, co mi vrtá hlavou od dob, co jsem jako malý capart žmoulal rohlík u televize a babička mi hrozila vařečkou, ať už se pohnu od obrazovky! Ten čert, co vypadal jak správný chasník z JZD, co zrovna dostal volno z pole, se jmenoval Janek. A hrál ho samozřejmě Ondřej Vetchý, chlapík, co by zahrál i smeták s parukou a člověk by mu to věřil! To byl prostě takovej ten čert, co byste mu svěřili i peněženku, a možná by ji i vrátil.

Víte, to byl takový ten hodný rohatej, co se nakonec ukázal jako větší dobrota než kdejaký farář po nedělním obědě. On teda Janek nebyl v pekle sám, měl tam takovou galerku. Ale tenhle Janek, ten měl srdce skoro na dlani, i přes to, že byl z pekla a měl takové ty ouška, co mu trčely jako antény na staré černobílé televizi. Prostě fešák s kopyty!

A co teprve to osazenstvo! To byla taková plejáda, že by se jeden divil, že se to všechno vešlo do jednoho filmu. Tady máte pár těch kluků, co si zahráli a dodali tomu ten správný říz, že si to pamatujeme líp než, co jsme měli včera k večeři:

• Ondřej Vetchý – Náš milý čert Janek, co se zamiloval jako puberťák. Ten by pro lásku skočil i do studny plné svěcené vody, nebo aspoň do kaluže piva!
• Josef Kemr – Jako kníže Josef Sličný, ten jeho výraz, to je prostě něco! Směsice únavy, moudrosti, člověka, co si říká, proč se narodil.
• Viktor Preiss – Pan správce, ten by si zasloužil oscara za každý špatný pohled na chudáka Petra Máchala. Takový slizoun, co by prodal i vlastní babičku za lepší koryto a ještě by se tvářil, že jí dělá službu.
• Petr Nárožný – Ten jeho kaprál! Chlap, co by se dal strčit do kapsy a přitom by z něj čouhal nějaký vtip. Každé slovo, co vypustil, to bylo jako pohlazení po duši, facka a výbuch smíchu.

Celá ta parta, to byla taková pekelná estráda, co se zapsala do zlatého fondu české pohádkové kinematografie, že by i zahraniční produkce bledly závistí jako když jim dáte do nosu pořádnou dávku křenu. A ten Janek, ten se stal symbolem, že i čert může mít srdce na správném místě. Že někdy stačí jen trocha lidské lásky, aby se z rohatce stal skoro anděl, jen s horším dechem. Paráda, kam se hrabe nějaká hollywoodská digitální splašenina!

Jak se jmenuje čert z pohádky Princezna ze mlejna?

No tak, jestli si někdo myslí, že ten roztomilý čertík z Princezny ze mlejna, co má v očích spíš plachost než síru, měl nějaké fency jméno jako Rumburak nebo, nedejbože, Belzebub, tak to se šeredně mýlí. On je prostě čertík! A hrál ho, a teď se podržte, šupina, Yvetta Blanarovičová! Žena! No neřekli byste, že? Vypadala, jako by právě utekla z nějaké módní přehlídky pro pekelníky, a ne z pekla samotného.

Víte, čerti si s těma jménama moc hlavu nelámou. Mají na práci důležitější věci, než si vybírat, jestli budou Jonáš, Břetislav nebo třeba Kuliferda. Spíš je zajímá, jak vám zatopit pod kotlem, nebo jestli už je dost duší na denní kvótu. Moje teta Maruna vždycky říkala, že jméno je jen pro lidi, aby se na sebe mohli řvát přes plot, když si někdo ukradne slepici. A čert? Ten si vezme, co chce, a beze jména!

Tady je pár pekelných drbů a mých poznámek, když už jsme u toho pekelného ksichtění:

• Pekelné záhady beze jména: Vždycky jsem si myslel, že čerti si na jména nepotrpí, hlavně ti menší, co sotva vylezou z brlohu. Co kdyby ho pak babičky volaly na kávu, že? To by bylo teprve peklo na zemi.
• Kdože ho hrál? Byla to přece Yvetta Blanarovičová! A to je prosím pěkně dáma, která tomu dala šmrnc! No schválně, zkuste si představit, že potkáte takového čerta v tramvaji. To by asi řidič dostal infarkt a hned by musel hlásit výpadek trolejí, nebo minimálně že se mu zjevil ďábel v pantoflích.
• A co ti s cedulkou na krku? Jasně, máme tu Uriáše z Hrátky s čertem, nebo Trepifajxla z S čerty nejsou žerty, a nebo dokonce Rumburaka – ti se pyšní jmény jak páv peřím. Ale ten náš čertík z Princezny ze mlejna? Ten je prostě jen čertík, originál, co nepotřebuje žádnou cedulku s jménem!
• Obsazení, to je kapitola sama pro sebe, samí mistři cechu hereckého:
  • Yvetta Blanarovičová jako čertík – to je prostě nezapomenutelné, řekl bych!
  • Jakub Zindulka jako vodník – ten si tam tak bublal, jako když vám babička vaří knedlíky. Celý den!
  • Lucie Bílá jako čarodějnice – ta by se hodila i na nějakou rockovou operu, co vám budu povídat! Ještě teď mi z ní běhá mráz po zádech.
  • Oto Ševčík jako knížepán – takový ten správný panák, co si myslí, že má všechno pod palcem, ale nakonec mu to vždycky proklouzne mezi prsty, jako mokré mýdlo.

Takže si to shrneme: Čertík z Princezny ze mlejna nemá jméno, je to prostě jen čertík a ztvárnila ho fenomenální Yvetta Blanarovičová. A to je jistá informace, na to bych si vsadil i babku s kozou!

Jak se jmenuje čert v pohádce Láska rohatá?

Jméno je Lucius. To jméno drží.

• Láska rohatá. Rok 2009. Původní myšlenka.
• Ondřej Vetchý. Ztělesnil Luciuse. Temná přítomnost.
• Obsazení, další cesty:
  • Oldřich Vlach: Zlatník Alfons. Materiální svět.
  • Pavel Zedníček: Vandrák Berta. Tulákem. Věčný pohyb.
  • Matěj Hádek: Vandrák Vitouš. Mladá krev. Zmatení.
  • Oldřich Navrátil: Forman. Osudová postava.
• Dohoda s peklem. Vždy. Cena je známa.
• Peklo čeká. Vždy.
• Láska. Někdy je to past.

Kde se natáčel Nejlepší přítel?

Pohádka Nejlepší přítel se natáčela na majestátním hradě Pernštejn a na kouzelném zámku Frýdlant. Tyhle lokace jsou jako dva staří, ale pořád šarmantní herci, kteří své role zvládají s grácií i po staletích.

Pernštejn, to je takovej ten starobylý dědeček, co si pamatuje ještě rytíře na koních a husity, kteří mu zrovna nevoněli. Jeho gotická fasáda, taková ta drsná krása z kamene, je prostě nezaměnitelná. Vidět ho ve filmu je vždycky zážitek, protože vypadá, jako by tam čas zastavil dech jen pro kamery. Věčně se tam točí něco. Naposledy mi někdo říkal, že tam jeden z kulisáků má pocit, jako by za ním stál duch kastelána, co dohlíží na každý záběr. No jo, tradice!

Zámek Frýdlant, to je zase jiný šálek kávy. Režisér Karel Janák si ho prý zamiloval hned. "Objeli jsme víc hradů a zámků, ale Frýdlant byl pro nás nejlepší," přesně tak to řekl. A proč? Možná proto, že Frýdlant je takový dvojjediný – tam je zámek i hrad v jednom, jako by měl dvě duše, starou a ještě starší. Jako by se nemohl rozhodnout, jestli bude drsný válečník, nebo elegantní šlechtic.

Janák, jako zkušený pohádkář, prostě ví, kde kamera líbá nejlíp. Pro něj je výběr lokace skoro jako casting hlavní role.

• Pernštejn je legendou, objevuje se v tolika filmech, že by si zasloužil Oscara za celoživotní dílo – od Bathory po pohádky.
• Frýdlant s tou svou zvláštní atmosférou, kde se historie vlní jako říčka, co teče pod hradbami, dodává pohádce ten správný šmrnc. Filmaři oceňují jeho malebnost a variabilitu.
• Můj strýc, co dělá průvodce na jednom hradě kousek od Frýdlantu, mi vždycky vyprávěl, jak Frýdlantští umí hostit filmové štáby – s úsměvem a hromadou historek o minulosti. Prý to tam občas vypadá jako v mraveništi, ale výsledky stojí za to.