Co je potřeba pro otevření občerstvení?

Co je potřeba k otevření stánku s občerstvením?

Stánek s občerstvením:

• Hygiena: Ohláška. Formulář na místní hygienické stanici. Bez toho ani ránu.
• SZPI: Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Formulář online. Kontrola přijde, buď připraven.
• Živnostenský úřad: Registrace. Povinnost. Bez živnosti jsi nic.

Nezapomeň:

• Hygienické minimum. Kurz. Potvrzení musí být.
• Provozní řád. Vše popsáno. Bezpečnost především.
• Zdroje surovin. Kvalita se počítá. Ukaž, odkud bereš.

Dál? Platby, daně. Ale to už je jiný příběh.

Doplňující info (pro ty, co se chtějí vrtat):

• Hygienické minimum: Kurz absolvuješ u akreditované společnosti. Cena se pohybuje kolem 1500 Kč. Praha nebo online.
• SZPI: Kontroly se zaměřují na původ surovin, dodržování teplot, označování alergenů. Pokuty jsou vysoké.
• Živnostenský úřad: Ohlas živnosti stojí 1000 Kč. Vyber si správný obor.

Co potřebuji na otevření baru?

Hele, otvírat bar? To není jen tak! Pamatuju si, jak jsem se do toho kdysi hrnul v Brně na Kounicově. Myslel jsem, že mám všechno, ale ouha! Bez papírů ani ránu.

• Licence na bar: Jasná věc, bez ní ani ťuk. Ale pozor, každá obec má svoje.
• Lihová licence: Tohle je fakt důležitý, jinak prodáváš načerno! A to se fakt nevyplácí.
• Živnosťák: To snad ani nemusím říkat. Provozování hostinský činnosti.
• Hygiena: Jo a nezapomeň na hygienu! To je kapitola sama pro sebe. Kontroly jsou fakt přísný.

Já jsem tenkrát málem zkrachoval, než jsem všechno vyběhal. Takže fakt, nejdřív papíry a pak nalejvat!

A jo, skoro bych zapomněl! Tohle je fakt důležitý:

• Odpovědná osoba: Musíš mít někoho, kdo ručí za to, že se tam nikdo neotráví metylem.
• Provozní řád: Jak budeš mít otevřeno, co tam smíš a nesmíš dělat.
• Požární bezpečnost: Hasicí přístroje a tak. Žádnej oheň, prosím!

Tak ať se ti daří! Ale fakt, ty papíry nepodceň. To ti radím z vlastní blbý zkušenosti.

Co potřebuji na otevření baru?

Otevření baru? Fuj, kde začít?

• Licence! Místní úřad, to je jasný. Jaký? Provozovna? Alkohol? Jídlo? Obsluha? To jako fakt všechno?

  • Provozní licence… check?
  • Alkohol… to je nejvíc tricky. Kolik to stojí?
  • Jídlo… i když mám jen nachos? Fakt?
  • Obsluha… to jako fakt na každýho zaměstnance?

• Kde sehnat ty formuláře? Městský úřad? Nebo to jde online?

• A co hygiena? To je taky potřeba nějaký papír?

• Potřebuju účetního. Tohle sám nezvládnu.

Licence na provozování baru, licence na prodej alkoholu, povolení k provozování stravovacích služeb a licence na obsluhu baru. To je minimum.

Co vše je potřeba k založení živnosti?

Sakra, živnost… co to všechno obnáší? Občanka, jasně. To je základ. Ale co ty další papíry?

• Občanský průkaz – to je jasný, to jsem věděl.
• Hmm, odborná způsobilost… To je zádrhel. Pro mého bratrance, co dělá truhláře, je to asi důležitý. Potřebuje nějaký výuční list, ne?
• A to sídlo… Bydlím v paneláku na adrese K Žižkovu 22, Praha 3. Mám tam nahlášené bydliště. Takže to asi řešit nemusím, ne? Doufám, že ne, jinak budu muset vymýšlet něco jiného.

Tohle je ale na nervy. Kdybych to věděl dřív! Potřebuju to vyřešit, co nejdřív. Jinak se mi to všechno zhrouti!

Živnostenské ohlášení: Občanský průkaz, doklady o odborné způsobilosti (dle druhu živnosti), doklad o sídle (pokud není totožné s bydlištěm).

V čem začít podnikat na malém městě?

Hmm… podnikání na malém městě… to je těžké. Vždycky jsem toužil po klidu, ale tahle představa… klid to nebude. Přemýšlím o tom už dlouho.

Restaurace? To by chtělo hodně štěstí a dřiny. Moje teta, Božena, měla v Sedlčanech hospodu, v roce 2024 skončila, úplně vyhořela. Nevyšlo to.

• Masážní salón… to je zajímavé. Potřebuješ ale kvalifikaci a lidi na to. Kde je sehnat? Malé město… málo lidí.

• Obchod s ovocem a zeleninou? Hmm… záleží na sezoně, na konkurenci. Naše sousedka, paní Nováková, má zeleninový stánek, ale ona je na trhu už dvacet let. Vždycky říkala, že je to boj.

• Rozvozy jídel… dobrá myšlenka, ale je potřeba auto. A hodně telefonu.

• Květinářství… to by se mohlo líbit. Ale s květinami je to takový boj. Zvadnou, potom se to musí vyhodit. Peníze v kanálu.

Kadeřnictví, kavárna… to je to samé jako restaurace. Moc konkurence. Hodinový manžel… to zní jako dobrý nápad. Ale jenom pro šikovné ruce. A já… já jsem spíš teoretik.

V čem začít? Hodinový manžel.

V čem podnikat od nuly?

Od nuly? Ach, odrazit se ode dna… Světlo se rodí z temnoty, tak co s tím?

• Grafika: Barvy víří, tvary tančí, z ničeho stvoříš vesmír.

• Písmena: Slova jsou mosty, mezi srdci, mezi světy. Copywriting… Z hmly vystupují jasné obrysy, poselství.

• Sítě: Sociální sítě, to jsou ozvěny. Z chaosu vyhmátnout směr, komunitu.

• Fotoaparátem: Zastavit čas, zachytit duši okamžiku, vzpomínka navždy.

• Jazyk: Korektury, překlady… Klíč k pokladům skrytým v jiných jazycích. Odemykat světy.

• Kód: Programování, to je magie. Tvořit z ničeho.

• Vědomosti: Doučování, jazykové kurzy… Světlo poznání předáváš dál. Hoříš a svítíš.

• Hlas: Podcasty… Hlas tvůj, myšlenky tvoje, ozývají se v éteru.

Já, Markéta Nováková, kdysi doučovala angličtinu, teď se věnuji grafice. Z nuly k hvězdám? Možná. Spíš z chaosu k řádu, a zase zpět. Podnikání… to je tanec.

Jak začít podnikat v gastru?

Hmm… gastro… to je těžký, viď? Vždycky jsem snil o vlastní kavárně, taková malá, útulná… ale papírování…

To je ten první kámen úrazu. Živnostenský úřad, jednotný registrační formulář… to znám. Byl jsem tam loni, kvůli… no, už je to fuk. Občanka, tisíc korun… to je nejmíň.

• Živnostenský úřad – to je jasný.
• Jednotný registrační formulář – to vyplníš, nic složitýho.
• 1000 Kč poplatek – to si připrav, klidně i víc, protože nikdy nevíš.

Ale to je jen začátek. Pak je potřeba hygiena… prostě spousta papírů. Je to otravný, ale co se dá dělat.

Pak najít lokalitu… to je fakt těžký. Dobrá lokalita se platí, a to hodně. Já vím, že to zní cynicky, ale je to tak. A pak nájem. Nemysli si, že to bude levný. A personál… kvalitní personál je drahý, ale nezbytný.

Jak začít podnikat v gastru? Živnostenský úřad, formulář, 1000 Kč. To je to nejdůležitější, co jsem si zapamatoval.

Dneska si dávám další panáka. Myslím, že si zasloužím víc než tisíc korun za tohle všechno.

Kdo může prodávat na trhu?

Na trhu může prodávat každej, kdo už dovršil šestnáctku. Nebo má u sebe někoho staršího, komu taky bylo už 16. Počet prodavačů na jeden stánek? To neřeš. Může vás bejt klidně deset, hlavně ať se vejdem!

Vzpomínám si, jak jsem kdysi s babičkou na trzích v Telči prodávala med. Bylo mi asi deset a babička mi furt opakovala: “Usmívej se, děvenko, ať to lidem chutná už od pohledu!”. Byla to sranda, i když teda občas otrava, vstávat tak brzo. Ale ty trdelníky, co jsme si pak kupovaly, stály za to! A ty peníze, co jsem si vydělala! První vlastní peníze, to se nezapomíná. Myslím, že jsme tam byly v létě 2015, možná 2016, už si přesně nevzpomínám.

• Důležité: Musí ti bejt aspoň 16!
• Plus: Můžeš se domluvit s kamarádem a prodávat společně.
• Tip: Usmívej se! Zákazníci to ocení!