Co donést na grilovačku?

Co nezapomenout na grilovačku?

Takže, hele, co absolutně nesmíš zapomenout, když chystáš grilovačku? No, základ jsou ty správný nástroje, jasný, ne?

• Kvalitní špachtle: Nerezová ocel je fakt nejlepší volba, protože vydrží fakt horko, víš jak.
• Klíště: Těma fakt chytneš všechno a otočíš to, aniž by ses popálil. Takový ty fakt pořádný, co něco vydržej, jo?
• Grilovací vidlice: Na ty velký kusy masa, jako třeba steaky.
• Štětec na potírání: Na marinády a tak, aby to bylo šťavnatý!
• Rukavice: Nehořlavá je fakt must-have, to se pak nemusíš bát, že si spálíš ruku. Fakt pecka.
• Zástěra: Aby sis nezašpinil/a oblečení. Fakt! To oceníš.
• Plyn/uhlí: No jasně, bez toho to fakt neuděláš. Měj radši zásobu, aby ti to nedošlo uprostřed grilování. To by byl fakt trapas, fakt!
• Grilovací pánev: Na zeleninu nebo menší kousky masa, co by ti propadly skrz rošt.

Jo a ještě, znáš třeba Pavla? Ten si teď nedávno koupil fakt boží gril Weber a je s ním fakt spokojenej. Já mám teda jinej, ale ten Weber vypadal fakt dobře, s těma vychytávkama a tak. Jo a babička Božena mi radila, ať si koupím grilovací desku, na slaninu a takovýhle věci. Ale to už je zas jiná kapitola...

Co nachystat na grilovačku?

Grilovačka?

• Maso: Kvalitní kusy, marináda.
• Saláty: Zelenina sezónní, dresing ostrý.
• Zelenina: Paprika, cibule, lilek – oheň jim svědčí.
• Pečivo: Křupavé, česnekové.
• Omáčky: Pikantní, bylinkové.
• Dezert: Meloun, broskve z grilu.

Nezapomeň, oheň umí divy. Ale ne ledajaký oheň.

Co dalšího:

• Uhlí: Kvalitní, rozhoří se rychle.
• Nářadí: Kleště, obracečka, kartáč na rošt.
• Chlazení: Pivo, led, stín.
• Repelent: Komáři jsou všude.
• Hudba: Bez komentáře.

Léto 2024 – čas grilovat.

Co si obléct na grilování?

Co si obléct na grilování? Džíny, tričko a tenisky – klasika, která nikdy nezradí! Nebo si představte: vzorované šortky, letní košile a espadrilky – pro ten správný letní šmrnc. Hlavně, ať se v tom cítíte dobře, jako by to byl váš nejlepší outfit na první rande s osudovou grilovačkou!

• Tmavé barvy? Ano, moudrý výběr. Šťáva z rajčat, o tom raději nemluvit!

• Vzory? Klidně, proč ne? Letos frčí květiny, ale i ty geometrické, jako z mého oblíbeného retro tapety z roku 1978 v babiččině chalupě.

• Pohodlné materiály: Len, bavlna – ideál! Nebudete se pařit jak klobása na rožni.

• Bonus: Klobouk! Slunce je kruté, věřte mi, já mám po 2-hodinovém grilování s kamarády v červenci vždycky trochu spálené uši. A opakovací krém s faktorem 50 je nutnost. Moje sestra, Markéta, která pracuje jako dermatoložka, mi to vtloukala do hlavy roky.

Prostě se oblékněte tak, abyste se cítili dobře a pohodlně. Grilování je o zábavě, ne o módní přehlídce! Myslete na praktičnost, ne na to, co by si o vás pomyslel Karl Lagerfeld. On by si asi oblékl něco extravagantního, ale u grilu by skončil s ušpiněným smokingem.

Co k obědu na grilu?

Cože, oběd na grilu? No to je jasný, že se najde něco pro každýho mlsouna, od masožrouta po vegoše s mlsnym jazýčkem!

• Kuře s citronem a bylinkama: To je taková klasika, jako když Pepíček vyleze na strom. Prostě to funguje. A ta vůně, ta ti navodí pocit, že jsi někde v Provence, i když jsi zrovna v Horní Dolní.
• Špízy zeleninový: Pro ty, co se snaží tvářit zdravě. Ale i tak se daj pořádně vylepšit!
• Žebra s medovým glazé: To je jak pohlazení na duši. Sladký, lepkavý, prostě hřích, kterej stojí za to! Taková žebra to je jak symfonie chutí, kde každej tón hraje svou roli.
• Losos s dýňovou krustou: No ty vole, tak tohle už je skoro umění. Losos je sice drahej jak prase, ale s tou krustou je to fakt zážitek.
• Zmrzlina grilovaná: To je úlet! Studený, teplý, sladký, prostě chaos na talíři. Ale sakra dobrej chaos!
• Krevety s česnekem: Když už máš všeho dost, tak tohle je taková rychlovka, co tě nezabije, ale potěší. Krevety jsou jako malý mořský potvůrky, který si rády posedí na grilu.

A kdyby ti to nestačilo, tak si k tomu dej třeba grilovaný hermelín s brusinkama nebo grilovaný ananas s rumem. To je taky pecka!

Co podávat ke grilovanému masu?

Grilované maso? Zelenina. Nic víc, nic míň.

• Špízy: Zeleninová klasika, nuda? Zkus halloumi.
• Papriky se sýrem: Feta, ricotta, balkán? Volba je tvoje.
• Brambory v alobalu: Rozmarýn, česnek, sůl. Základ.
• Coleslaw: Ostrá majonéza, ocet, pepř. To probudí.
• Quinoa: Bylinky, citron, olivový olej. Lehkost.
• Česneková bageta: Petržel, bylinky, máslo. Klasika, kterou nikdo neodmítne.
• Tortilla: Kukuřice, fazole, chilli. Ohnivá show.
• Burgery: Zelenina, maso, sýr. Hotovo.

Bonus:

• Grilovaná cibule: Sladká tečka.
• Kukuřice: S chilli máslem je to jiný level.
• Lilek: Marinovaný v sójovce s medem. Nečekané.

Nezapomeň: Kvalitní suroviny, ostrý nůž a horký gril. To je vše.

Co do deště?

Déšť.

• Pláštěnka.
• Pončo.

Pončo:

• Odolné.
• Sbalitelné.
• Nízká prodyšnost. Tedy krátké výlety.
• Alternativa - kvalitní nepromokavá bunda.
• Výrobci - Tilak, Marmot, Direct Alpine.
• Materiál - Gore-Tex, Pertex Shield.

Pláštěnka:

• Lepší prodyšnost.
• Méně odolná.
• Hmotnost.
• Skladnost.
• Použití - městský provoz.

Údržba:

• Impregnace. Obnova voděodolnosti.
• Perte v ruce. Nebo šetrný program.
• Vyvarujte se aviváže.
• Sušení - volně.
• Skadování - suché prostředí. Zamezte plísním.
• Čistěte ihned. Zabraňte usazování nečistot.

Volba záleží na aktivitě. A preferencích.

Co se dává na hrob?

Na hrob se dává hodně věcí, ale kytky jsou prostě jistota.

• Chryzantémy jsou klasika, to jo.
• Lilie a bílé karafiáty – ty prej znamenaj obnovení duše a naději. No, nevím, ale jsou hezký. A vydržej dýl, což je fajn.

Pamatuju, jak jsme babičce na hrob dávali fialky. Měla je ráda, tyjo! Bylo to u hřbitova v Malenicích, vždycky na Dušičky. Sice nevydržely dlouho, ale ona by měla radost. Ted' už tam chodím s mámou, je to takový smutný a hezký zároveň. No nic.

Co se nesmí na hřbitově?

Víš, na hřbitově… tam se to nesmí, fakt ne.

• Kouření, alkohol, drogy. To je asi jasný. A bordel taky ne. Nikde, natož tam.
• Zvířata. Psi tam nemaj co dělat. Za hroby už vůbec ne, to by asi nebylo moc hezký.
• Kolumbárium. Tam si musíš pronajmout tu schránku. Na zem nic nepokládej. Vůbec nic.

Je to zvláštní místo, hřbitov. Člověk tam jde a… ani neví, co si má myslet. Teda, já nevím, jak ty, ale já se tam cejtim divně.

Když jsem šel naposledy za babičkou, tak jsem si zapálil cigaretu kousek od brány. Vím, že se to nemá, ale... nějak jsem potřeboval. Potřeboval jsem to. Cítit ten kouř. Babička hulila celý život, tak jsem si říkal, že by jí to třeba i udělalo radost. Možná blbost, já vím.

A pak jsem viděl chlápka, jak tam venčí psa. Normálně si to štrádoval mezi hrobama. Přišlo mi to tak… neuctivý. Já vím, je to jen pes, ale stejně.

V tom kolumbáriu jsem nikdy nebyl. Vlastně ani nevím, jak to tam vypadá. Asi tam jednou budu muset zajít. Ale nechce se mi. Vůbec ne.